Zrovna vešli do hospody, kde bylo plno opilců, lehkých holek, pirátů, obchodníků a různých další lidí.
"Nějak se mi tu nelíbí." řekl opatrně Tom a rozhlížel se kolem.
"Máš strach?" řekl jenom Bill a usmál se.
"Já? Strach?! Nikdy! Co to je za slovo!" řekl Tom, aby se ze sebe snažil udělat frajera. Bill se na něj otočil.
"Strach není slovo, ale pocit." usmál se a šel dál. Tak tímhle ho Bill dostal. Nevěděl jak má pokračovat.
"Rozdělíme se. Ptejte se každého kdo by mohl něco vědět, ale opatrně ano?!" řekl Bill a rozdělili se. Každý jiným směrem a každý se ptal alespoň trochu střízlivých lidí jestli neviděli něco zvláštního. Nikdo nic nevěděl. Jack se chtěl zrovna jednoho zeptat, seděl k němu zády a vypadal docela čile, ale neměl to dělat, protože jakmile se ho dotknul na rameni a chtěl se ho zeptat. Muž vstal a ukázalo se, že to nebyl jenom tak obyčejný muž, ale komodor! Jack na něj koukal jako na zjevení a chtěl rychle odejít, ale to už ho chytnuli stráže a nebyl jediný, koho chytili, protože chytli i Billa a Toma.
"Máme ještě den." řekl mu Tom a snažil se vymanit ze sevření vojáků, kteří ho drželi.
"No...to možná máte, ale přece jenom...stejně ji nemůžete najít jak vidím a místo toho, chodíte do hospod a navíc. Jak koukám naskytla se mi chvíle...chytil jsem kapitána. To se každému jenom tak nepodaří, co říkáte kapitáne?"
"Ano. Pusťte mě a já vám pogratuluji. A budete na tu gratulaci mít i památku." řekl mu s klidem Bill, ale komodor se jenom zasmál.
"Jdeme!" poručil vojákům a vydali se na jejich loď, kde je zavřeli do cely.
"Odkdy mají lodě věznice?" zeptal se Tom a prohlížel si dost dobře vybavený žalář v podpalubí.
"Tyhle lodě jsou vojenské. Slouží na chytání pirátů a pašeráků. Proto je tu mají. Chytí, odvezou do města a popraví."
"To nenechají nikoho živého?" podivil se Tom.
"Ne." řekl jenom Bill, a opřel se mříže u své cely. Snažil se si zachovat klidnou hlavu.
"Je to moje vina, že nás popraví." řekl znova a nadechnul se.
"Kapitáne to neříkejte." Tom se jenom podíval na Billa, ale nic neříkal.
"Je to moje vina, já souhlasil jet na to místo. Dalo se čekat, že budou očekávat, že se tam objevíme a budeme se vyptávat. Dalo se to čekat."
"Ale to my - vaše posádka - jsme vám navrhnuli se vydat na to místo. Dostaneme se z toho."
"A jak?! Myslíš, že ti ten čokl ve věznici vydá klíče? A jak to vypadá, tak už se nad námi neslitují, aby nás pustili jako vás předtím." řekl znova Bill a podíval se po celém podpalubí. Byli tam naprosto sami. Nikdo jiný tam nebyl. I Tom začínal z jistého neznámého důvodu pociťovat částečnou vinu. Stoupnul si a začal hledat uvolněný trám od mříží.
"Co děláš?!" zeptal se ho Jack a sledoval jeho počínání.
"Hledám. Musí tady být alespoň trochu uvolněný trám. Je to loď! Tady to nemůže držet tak dobře jako v betonové cele." řekl a dál hledat. Bill se zasmál.
"A kam bys utekl? Skočil bys do prázdného moře? To jsi dobrý. To ani já si na to netroufám a to jsem kapitán pirátů a plavím se po moři odmala." Tom se najednou zastavil. Bill měl tak nějak z určitého hlediska pravdu, a proto přestal.
"Nad tím jsem nepřemýšlel." přiznal pravdu a sednul si.
Neví jak dlouho seděli dole ve věznici v podpalubí, ale loď najednou zastavila a zakotvila.
"Že bychom už byli ve městě?" řekl Jack a stoupnul si.
"Je to možné. Pluli jsme několik hodin." řekl jenom Bill a dál v klidu seděl.
"Proč jsi tak klidný?! Já bych rozhodně nebyl na tvém místě! Tvoje posádka neví, kde jsi, jistě nás popraví, Veronika je fuč a..."
"A co mám podle tebe dělat? Panikařit a běhat po cele jako šílenec?"
"To ne, ale...."
"Věř mi, že posádka ví, co má dělat, když se kapitán nevrátí."
"Co?"
"Přece ho plout hledat." řekne klidně Bill a zavře oči. Tom se podívá na Jacka a potichu mu řekne.
"Taky bych chtěl umět být tak klidný jako on." Jack na to protočí jenom očima a Tom se pousměje.
Během chvíle přijdou do podpalubí vojáci, otevřou cely a vedou všechny tři na palubu, jaký šok, je ale čeká, když zjistí, že nejsou ve městě, ale u úplně pustého ostrova....
pokráčko příště