Jen co se mi konečně podaří usnout,zase otevřu oči a to už musím vstávat.To není možný,vždyť jsem teprve šla spát.Kouknu na mobil,abych zkontrolovala čas a spala jsem jen pět hodin....ale přece jenom se mi zdá,že jsem usla před pár minutama.Budu to muset dospat,nejsem žádný ranní ptáče a nehodlám na tom nic měnit.Akorát se mi už nedaří usnout.Však takový pozdní vstávání je nádherná věc,navíc,když si vzpomenu na spolužačky,který celý týden ještě chodili do školy a vstávali nechutně brzy.
Trochu je lituju,ale jsem škodolibá a tak schválně napíšu Áďi,jak se tam beze mě měli!!
Tenhle týden je z určité stránky parádní.Cestování,luxus,skoronicnedělání a procvičování něminy....z takovouhle bych s Gwendy ty zkoušky na školu v Německu udělat mohla bez problemů!!
Dokonce i kluci jsou prima.....když vymažu jejich namyšlenost,která neplatí na Gustava a Georga.Ti jsou fakt pohodový a Bill s Tomem samozřejmě taky,ale to že jsou "sladký dvojčáka" a k tomu slavní,určitě jim stoupl hřebínek.Holky pro ně skáčou z mostu a já nevím co všechno,jen aby mohli zahlídnout sladký tvářičky.U Toma bych to aj nechala plavat,k němu ta image patří a to že si věří ho dělá pěkným frajírkem,ale s velkým smyslem pro humor a pochopení pro ostatní.
U Billa je to jinačí.Není špatný,když si kluk věří,ale příjde mi to nepřorozený.Ne aby byl nějakej stydlín,ale je egoistický........aspoň že to o sobě ví.S takovýmhle klukem bych nemohla chodit...asi...........teda vůbec.Co o tom vůbec přemýšlím.Sama jsem naposled Gwendy říkala,proč tady s každej musí k němu patřit a teď o tom přemýšlím dobrovolně.Už mě tím fakticky všechny holky nakazili,ale já se z toho vyléčím,stejně jako mě už přestává bolet v krku a zbyla mi jen rýma.......a ten debilní hlas s rýmou!!!!!
Kouknu na Gwendy,která ještě spí a to mě štve.Přece nebudu jediná,co už nespí,někdo musí trpět se mnou!!Vylezu z její postele,kde jsem usla a obejdu si jí z druhý strany,abych ju mohla nějak krásně probudit.Vezmu si svůj pramínek vlasů a začnu ji šimrat po celým obličeji.Myslí si,že je to moucha a vrazí si menší facku...jauvajs...to muselo bolet,ale ona se normálka neprobudí.Tak ona se sama liskne a spí jak zabitá.No to je teda dřevo,navíc se začne usmívat ze spaní,jak andílek a asi se jí zdá nějakej pěknej sen.No tak to teda ne.Přece nebude spát s pěkným snem,když její kamarádka se nudí a má depku.
Strhnu z ní peřinu a čekám,že tohle jí muselo probudit určitě.......ale nic.Začne se culit ještě víc a dokonce ze spaní vysloví "Tome".................tak tím moje nálada klesne na bod mrazu a jsem na ní naštvaná,ikdyž nemám důvod.Jsem prostě taková,za pár minut to bude zase dobrý,ale těch "pár minutek" musím něco nutně dělat.....když se na mě Gwendy klidně vykašle a spí....drzost!
Procházím se po pokoji a dupu jak slon,když vejdu do koupelny schválně třísknu dveřma,při čistění zubů pustím kouhoutek na plno.Jenže ona spí dál.Ustelu si a víc uklízet se nedá,všechno jsem uklidila včera,když jsem byla naštvaná.Najdu v batohu ještě Billovo tričko,který jsem mu doteď nevrátila.......a teď je ta nejlepší příležitost.
Poskládám ho,vezmu sebou ještě Billovi brejle,abych to všechno měla z krku a vyjdu z pokoje.Nakouknu do pokoje Lindy a Jany a ony taky spí.....achjooo! Než se vypravím k našim "sousedům" vypiju si matonku a just třískám skleničkama a vrzám židlema,ale žádná odezva a tak s Billovima věcma v ruce vyrážím k nim.
"ťuk ťuk"..zaklepu a přemýšlím jestli bych to vracet měla.To tričko je strašně krásný...Bill má vkus...a ty brejle jsou parádní na zakrytí blbí nálady,nebo kocoviny a nevypadám v nich jak debil...prej...budu Billovi věřit!!
Už už se chystám,že tričko i brýle zapřu a nechám si je,ale ve dveřích se objeví Gustav.
"Ahoj...nespíš??"...zeptám se a doufám,že u nich to taky všechno nechrní.
"No pokud nejsem náměsičnej,tak jsem asi vzhůru!!"......odpoví mi s pusou od ucha k uchu.
"To jsem ráda a doufám,že tvoje dobrá nálada je nakažlivá....potřebuju ji jako sůl!!!"
"Tak to vítej do našeho království!!!"...otevře mi jejich deře do kořán a já vejdu.Pořádek tu teda moc není,ale alespoň si připadám "jako doma"!!
Spatří mě i Tom.Jsem ráda,že jim tady nepřekážím a dokonce jsou rádi,že tu jsem.Za pár minut mám zase dobrou náladu,která ke mě prostě patří a smíchy se válíme i na zemi.
Nejsou tu všichni...Bill chybý.Když jsem se jich zeptala,kde je,řekli mi,že je pořád zavřenej ve svým pokoji a spí......Tom říká,že trucuje,ale neví kvůli čemu!!
"Myslíte,že Bill ještě spí??"...zeptám se jich po dalším výbuchu smíchu.
"Ten je vzhůru už dlouho a dělá že spí.......a ikdyby by spal,tak z toho rachotu,co tady děláme,by se stejně probudil!!!"...vysvětlí mi Tom a dojde do kuchyně pro plechovky coly....nějak nám vyschlo v krku.
"Tak já tam za ním zajdu,potřebuju mu dát ty věci!!"..ukážou hlavou na tričko s brýlemi a zvedám se z jejich pohodlnějšího křesla,než máme my....pěkně nefér!!
"A to jdeš dobrovolně??"..zeptá se Gustav a otevírá plechovku.
"No....aj jo...mám zase dobrou náladu,tak ho jdu provokovat!!!"...zamrkám,vezmu ještě jednu plechovku pro Billa a nechám tam kluky s otevřenou pusou.
Provokovat tam sice nejdu,ale to,že jsem sebrala odvahu je fakt z tý dobrý nálady,zase jsem plná optimismu!!
U jeho dveřích trochu zapochybuju...co když mě vypakuje...no musím to risknout.Normálně bych tohle v životě neudělala,ale tenhle týdenní výlet mi nějak dodává odvahu a tak celkově!!!
"ťuk ťuk"...zaklepu na dveře opartně.
"Spím...neotravovat...už jsem ti to Tome říkal!!"...řekne znuděně Bill.
"Promiň...ale já nejsem Tom!!"...řeknu jemně a čekám že mě vykope,nebo nějak odpálí.
Úplně mě překvapí,když se po pár vtěřinách objeví ve dveřích Bill a nic neříká...dokonce se směje.Že by se z tý špatný nálady vyspal?!?
"Ahoj...co potřebuješ??"...řekne a nabídne mi,abych vešla dovnitř.Vejdu a překvapí mě,když je v jeho pokoji úplně uklizeno,ustláno (takže nespal),věci má krásně složený a poskládaný a celkově je to tu strašně útulný.No čumím jak bluma.Bill si toho asi všimne a hned vysvětlí "Jsem se nudil..."
"Tak to seš jako já....když mám depku,nebo se nudím,tak taky uklízím....klidně se přijď podívat,jak tam mám naklizeno!!"...řeknu s úsměvem a Bill se přidá.Sednu si na postel a málem bych zapomněla,kvůli čemu jsem přišla!!
"No...přišla jsem tě malinko otravovat!!"...řeknu po pravdě a hodím po něm plechovku coly,co jsem mu přinesla.
"Díky"...řekne s úžasem a pohotově chytne plechovku.
"A taky jsem ti přinesla věci.....málem bych si je aj nechala!!"...řeknu ze srandy a podám mu jeho tričko,které jsem složila a brýle,který se mi moc z ruky dávat nechce!!
"Jéé vidíš...málem bych na ně zapomněl"...ze široka se usměje a s díky se na mě podívá.
"A víš co....nech si je!!"...řekne.
"Co?"...zeptám se zaskočeně.
"No ty brýle.....slušijou ti!!"....vysekne mi poklonu a fakticky mi je podává zpátky.
"Fíííha...to je megácký...díky!!"..řeknu s radostí a obejmu ho.Tak přece jenom se s nima nemusím loučit.....už se mi nějak zalíbili a taky už teď vím,že je nedám z ruky!!A aspoň se mi hned tak nerozbijou...jsou určitě drahý...žádní ťamici,takže kvalita zaručena!!
Bill se mi směje...jsem fakt jak malý dítě,ale mám velkou radost...i z toho,že se s Billem dá zase normálně mluvit.Kecáme tam spolu hodinu a nasměju se víc,než před chvilkou s TŘEMA klukama.Tím je nechci urazit,ale Bill je fakt ukecanej a musím ho krotit,aby mluvil pomaleji,protože mu rozumím tak každý pátý slovo!!
Trochu je lituju,ale jsem škodolibá a tak schválně napíšu Áďi,jak se tam beze mě měli!!
Tenhle týden je z určité stránky parádní.Cestování,luxus,skoronicnedělání a procvičování něminy....z takovouhle bych s Gwendy ty zkoušky na školu v Německu udělat mohla bez problemů!!
Dokonce i kluci jsou prima.....když vymažu jejich namyšlenost,která neplatí na Gustava a Georga.Ti jsou fakt pohodový a Bill s Tomem samozřejmě taky,ale to že jsou "sladký dvojčáka" a k tomu slavní,určitě jim stoupl hřebínek.Holky pro ně skáčou z mostu a já nevím co všechno,jen aby mohli zahlídnout sladký tvářičky.U Toma bych to aj nechala plavat,k němu ta image patří a to že si věří ho dělá pěkným frajírkem,ale s velkým smyslem pro humor a pochopení pro ostatní.
U Billa je to jinačí.Není špatný,když si kluk věří,ale příjde mi to nepřorozený.Ne aby byl nějakej stydlín,ale je egoistický........aspoň že to o sobě ví.S takovýmhle klukem bych nemohla chodit...asi...........teda vůbec.Co o tom vůbec přemýšlím.Sama jsem naposled Gwendy říkala,proč tady s každej musí k němu patřit a teď o tom přemýšlím dobrovolně.Už mě tím fakticky všechny holky nakazili,ale já se z toho vyléčím,stejně jako mě už přestává bolet v krku a zbyla mi jen rýma.......a ten debilní hlas s rýmou!!!!!
Kouknu na Gwendy,která ještě spí a to mě štve.Přece nebudu jediná,co už nespí,někdo musí trpět se mnou!!Vylezu z její postele,kde jsem usla a obejdu si jí z druhý strany,abych ju mohla nějak krásně probudit.Vezmu si svůj pramínek vlasů a začnu ji šimrat po celým obličeji.Myslí si,že je to moucha a vrazí si menší facku...jauvajs...to muselo bolet,ale ona se normálka neprobudí.Tak ona se sama liskne a spí jak zabitá.No to je teda dřevo,navíc se začne usmívat ze spaní,jak andílek a asi se jí zdá nějakej pěknej sen.No tak to teda ne.Přece nebude spát s pěkným snem,když její kamarádka se nudí a má depku.
Strhnu z ní peřinu a čekám,že tohle jí muselo probudit určitě.......ale nic.Začne se culit ještě víc a dokonce ze spaní vysloví "Tome".................tak tím moje nálada klesne na bod mrazu a jsem na ní naštvaná,ikdyž nemám důvod.Jsem prostě taková,za pár minut to bude zase dobrý,ale těch "pár minutek" musím něco nutně dělat.....když se na mě Gwendy klidně vykašle a spí....drzost!
Procházím se po pokoji a dupu jak slon,když vejdu do koupelny schválně třísknu dveřma,při čistění zubů pustím kouhoutek na plno.Jenže ona spí dál.Ustelu si a víc uklízet se nedá,všechno jsem uklidila včera,když jsem byla naštvaná.Najdu v batohu ještě Billovo tričko,který jsem mu doteď nevrátila.......a teď je ta nejlepší příležitost.
Poskládám ho,vezmu sebou ještě Billovi brejle,abych to všechno měla z krku a vyjdu z pokoje.Nakouknu do pokoje Lindy a Jany a ony taky spí.....achjooo! Než se vypravím k našim "sousedům" vypiju si matonku a just třískám skleničkama a vrzám židlema,ale žádná odezva a tak s Billovima věcma v ruce vyrážím k nim.
"ťuk ťuk"..zaklepu a přemýšlím jestli bych to vracet měla.To tričko je strašně krásný...Bill má vkus...a ty brejle jsou parádní na zakrytí blbí nálady,nebo kocoviny a nevypadám v nich jak debil...prej...budu Billovi věřit!!
Už už se chystám,že tričko i brýle zapřu a nechám si je,ale ve dveřích se objeví Gustav.
"Ahoj...nespíš??"...zeptám se a doufám,že u nich to taky všechno nechrní.
"No pokud nejsem náměsičnej,tak jsem asi vzhůru!!"......odpoví mi s pusou od ucha k uchu.
"To jsem ráda a doufám,že tvoje dobrá nálada je nakažlivá....potřebuju ji jako sůl!!!"
"Tak to vítej do našeho království!!!"...otevře mi jejich deře do kořán a já vejdu.Pořádek tu teda moc není,ale alespoň si připadám "jako doma"!!
Spatří mě i Tom.Jsem ráda,že jim tady nepřekážím a dokonce jsou rádi,že tu jsem.Za pár minut mám zase dobrou náladu,která ke mě prostě patří a smíchy se válíme i na zemi.
Nejsou tu všichni...Bill chybý.Když jsem se jich zeptala,kde je,řekli mi,že je pořád zavřenej ve svým pokoji a spí......Tom říká,že trucuje,ale neví kvůli čemu!!
"Myslíte,že Bill ještě spí??"...zeptám se jich po dalším výbuchu smíchu.
"Ten je vzhůru už dlouho a dělá že spí.......a ikdyby by spal,tak z toho rachotu,co tady děláme,by se stejně probudil!!!"...vysvětlí mi Tom a dojde do kuchyně pro plechovky coly....nějak nám vyschlo v krku.
"Tak já tam za ním zajdu,potřebuju mu dát ty věci!!"..ukážou hlavou na tričko s brýlemi a zvedám se z jejich pohodlnějšího křesla,než máme my....pěkně nefér!!
"A to jdeš dobrovolně??"..zeptá se Gustav a otevírá plechovku.
"No....aj jo...mám zase dobrou náladu,tak ho jdu provokovat!!!"...zamrkám,vezmu ještě jednu plechovku pro Billa a nechám tam kluky s otevřenou pusou.
Provokovat tam sice nejdu,ale to,že jsem sebrala odvahu je fakt z tý dobrý nálady,zase jsem plná optimismu!!
U jeho dveřích trochu zapochybuju...co když mě vypakuje...no musím to risknout.Normálně bych tohle v životě neudělala,ale tenhle týdenní výlet mi nějak dodává odvahu a tak celkově!!!
"ťuk ťuk"...zaklepu na dveře opartně.
"Spím...neotravovat...už jsem ti to Tome říkal!!"...řekne znuděně Bill.
"Promiň...ale já nejsem Tom!!"...řeknu jemně a čekám že mě vykope,nebo nějak odpálí.
Úplně mě překvapí,když se po pár vtěřinách objeví ve dveřích Bill a nic neříká...dokonce se směje.Že by se z tý špatný nálady vyspal?!?
"Ahoj...co potřebuješ??"...řekne a nabídne mi,abych vešla dovnitř.Vejdu a překvapí mě,když je v jeho pokoji úplně uklizeno,ustláno (takže nespal),věci má krásně složený a poskládaný a celkově je to tu strašně útulný.No čumím jak bluma.Bill si toho asi všimne a hned vysvětlí "Jsem se nudil..."
"Tak to seš jako já....když mám depku,nebo se nudím,tak taky uklízím....klidně se přijď podívat,jak tam mám naklizeno!!"...řeknu s úsměvem a Bill se přidá.Sednu si na postel a málem bych zapomněla,kvůli čemu jsem přišla!!
"No...přišla jsem tě malinko otravovat!!"...řeknu po pravdě a hodím po něm plechovku coly,co jsem mu přinesla.
"Díky"...řekne s úžasem a pohotově chytne plechovku.
"A taky jsem ti přinesla věci.....málem bych si je aj nechala!!"...řeknu ze srandy a podám mu jeho tričko,které jsem složila a brýle,který se mi moc z ruky dávat nechce!!
"Jéé vidíš...málem bych na ně zapomněl"...ze široka se usměje a s díky se na mě podívá.
"A víš co....nech si je!!"...řekne.
"Co?"...zeptám se zaskočeně.
"No ty brýle.....slušijou ti!!"....vysekne mi poklonu a fakticky mi je podává zpátky.
"Fíííha...to je megácký...díky!!"..řeknu s radostí a obejmu ho.Tak přece jenom se s nima nemusím loučit.....už se mi nějak zalíbili a taky už teď vím,že je nedám z ruky!!A aspoň se mi hned tak nerozbijou...jsou určitě drahý...žádní ťamici,takže kvalita zaručena!!
Bill se mi směje...jsem fakt jak malý dítě,ale mám velkou radost...i z toho,že se s Billem dá zase normálně mluvit.Kecáme tam spolu hodinu a nasměju se víc,než před chvilkou s TŘEMA klukama.Tím je nechci urazit,ale Bill je fakt ukecanej a musím ho krotit,aby mluvil pomaleji,protože mu rozumím tak každý pátý slovo!!