Pomalu se probouzím a s úlevou si říkám,že ten včerejšek byl jen hnusnej sen a teprv dnes půjdem na ten konzík,ale z omylu mě vyvede bolest žeber.A tak si vyhrnu tričko a koukám na dvě velký modřiny od těch zábran a tím se mi vybaví i ty hrozný tony od Toma a bledej obličej Billa.V tu ránu jsem čilá a hlavně smutná.Pomalu a dost loudavě jak spomalenej film s hlemýžděm vstávám a jdu do koupelny, kde se zase hodně moc loudavě osprchuju a potom ještě pomalej vyčistím zuby a umyju obličej,s líčením se nezatěžuju a jdu se zpět do pokoje oblíct.Vezmu si na sebe trochu sepraný džíny který jsem si upravila zase podle svýho,že jsem je u stehna tak 20 cenťáků rozpárala podél na cáry a pak secvakla sešívačkou aby se to nerostřepilo a to udělala na druhý noze u kolene a pak zas ještě u lýtka k tomu obyčejný bílí tričko na ramínka.Když se oblíknu tak stojím ještě před skříní a koukám do ní.Pomalu začnu vytahovat komínky triček,svetrů,košil,tepláků a nočních košilek a skládám je na postel,pak otevřu ještě skříň kde mám kalhoty a vytáhnu všechny džíny a ostatní kalhoty.Pomalu je poskládám a když mám všechno venku tak se asi pět minut koukám na postel která je do milimetru zaplněná mím oblečením.Nijak se nehodlám hnout a jen se dívám na to oblečení až do tý doby než příjde Verča,dívá se na mě a já se po chvilce podívám na ni."Co hodláš dělat?"Zeptá se mě."To co bude nejlepší.............a promiň teď se o tom nechci bavit musím o tom přemýšlet."Po chvilce co tak obě stojíme řekne ."Jak chceš."A odejde,ještě dobrých pět minut se dívám na dveře,dneska jsem vážně spomalená.
Začnu vytahovat kufry co mám pod postelí a skládat tam věci.Tak tak se mi tam všechno vlezlo.Ještě zavolám Míše a Kláře,který jsem nedávno potkala a vzala si jejích čísla a dokonce to zapomněla říct Verči.Ta bude naštvané že jsem jí neřekla o našich kámoškách z Česka který taky před časem odcestovali do Německa.
"Halo?" Ozve se mi ze sluchátka."Ahoj tady Gwendy." "Ježiš no ahoj a co tak sklesle?"Ozve se mi nazpátek Míša."No.....řikala jsi že sháníte spolubydlící ne?Chtěla jsem se zeptat jestli ji ještě sháníte."Vypadne ze mě po celkem dlouhý době."No jo potřebujem výš o někom?" "No chtěla bych se k vám jen na čas než někoho najdete nastálo nastěhovat než se to tady uklidní kdyby ti to a Kláře nevadilo." "No jasně že nevadilo a jak to stalo se něco mezi tebou a Verčou?" "Ne mezzi mnou a Verčou nic, to jen takovej menší problém,který se vyřeší když na chvíli odejdu." "No tak dobře a kdyby jsi chtěla přijet?" "Šlo by to tak za dvě hoďky?" "Cože to je to vážně tak vážný?Víš přece že problémy by se měli řešit!Ale jestli chceš tak klidně,my jsme s Klárou teď doma." "Dobře díky."A s tím položím sluchátko a oddychnu si.
Pak sejdu dolů kde Verča stojí před prázdným kuchyňským stolem.Přijdu k ní a obejmu ji a ona mě po chvilce taky.
"Odjíždíš?"Zeptá se po chvilce ubrečeným hlasem a já ji taktéž ubrečeně odpovím."Musím,ale jen na čas,Tom by to jinak nepochopil." "A to se s ním ani nerozloučíš?" "Asi ne,hned jak bych ho viděla tak bych se rozbrečela a on by se začal vyptávat,odjedu ještě než dneska přijedou." "To mě chceš opustit jako ještě dneska a tak brzo!!!!!Proč mi to děláš Gwendy!!!Proč??Já půjdu s tebou!!!"Řekne rozhodně."To nejde,kdo by hlídal barák a Lorda a co Bill,vždyť já se vrátím,už bude škola a až se rozjede tak se vrátím,nebo dokonce i dřív až Míša s Klárou najdou stálou spolubydlící." "Míša s Klárou?Ty jsi je viděla?" "No...jo...zapomněla jsem ti to říct a bylo to jen tak na rychlo."Odpovím jí a bojím se že ještě před odjezdem se s ní pohádám."Hmm,ale musíš se mi vrátit jasný??Jasný!!!!."Jasný,pojď něco si ukuchtíme mám hlad." Tak jo." Odpoví mi začnem jako správná kuchařská dvojka kuchtit palačinky.
Jak taková obyčejná chvilka kterou jsme spolu zažily už tisíckrát,dokáže být zábavná a fascinující.Obě jsme si to dokonale užívali a uvědomovali jsme si že za krátko se uvidíme jen jako kámošky co se vidí jen pár hodin a ne spolubydlící a nej kámošky 24hodin denně.
Zavoláme taxík a pak Verči řeknu že chci být ještě chvilku sama a jdu nahoru.Když jsou skříně zavřený vypadá to tu jako bych nikam nejela,prostě ten denní stereotyp až na to že se nikde nepoválí žádný kalhoty nebo trička což se najde i někdy v mým běžným dnu.Dojdu si ke stolu a vytáhnu svůj dopisní papír s lebkama a začnu Tomovi psát.
Když dopíšu tak ho složím a dám do černé obálky na kterou zlatým písmem napíšu Tom a položím na postel.
Pak se snažím dotáhnou ty zatracený kufry dolů,ale když je to marný tak je spustím po schodek jak padající kuželky až s rychlostí blesku přifrčí Verča jestli se mi nic nestalo.
"Je to v poho!!!!!Řvu na ni zpod kufrů protože mě stáhli s sebou dolů a dokonale zasypaly.A tak mi pomůže se vyhrabat a posledních pár minut se jen objímáme až zatroubí taxík."A je to tady."Vzdychnu a společně s Verčou táhnu kufry ven až k taxíku.Ale pan gentleman taxíkář hned jak nás zmerčil přišel na pomoc a jako statnej horal všechny tři odnesl a naložil do kufru.Poslední objetí a pusa na líčko a nasedám do taxíku.Verča se na to nemůže dívat a tak zachází do domu.Nemám jí to za zlí taky mi tečou slyzy a bolí to.A bolí to dvojnásob,ještě hodně za Toma,ale je to pro jeho dobro a dobro celý skupiny.Chvíli ještě stojíme,zdá se že taxikář mi rozumí a já se dívám na náš dům.V tom přijede limuzína a z ní naši kluci a......MŮJ Tom.Všichni vylezou z auta a hned jdou ke dveřím."Kéž by se sem podíval"Zašeptám si pro sebe,ale pak si řeknu vždyť já nechci, nechci aby mě ještě viděl,teda pro zatím aspoň teď.A tak se pomalu po pěti minutách rozjíždíme.
V BYTĚ ......
Někdo zvoní a tak otevřu a myslím že si to Gwendy rozmyslela,ale hned mě radost přejde.Ne že bych nebyla ráda že jsou tady kluci a hlavně Bill,ale teď myslím jen na Gwendy.Rychle se od nich odvrátím a narychlo řeknu "Ahoj" A překonávám se abych to řekla normálním hlasem.Tom jde hned nahoru když neviděl Gwendy tady dole,co ho tam asi čeká??Kluci zamířili do kuchyně,ostatně jako vždycky jen Bill si opravdu všiml že mi není dobře a otočil si mě k němu aby se mi mohl podívat do mých ubrečených očí."Co se proboha stalo?"Hned se zděsí.
Po chvilce mu odpovím"Gwendy.....odjela,....kvůli Tomovi."Bill mě obejme a nic neříká.
***
Tom vejde do dveří a chce mě pozdravit jenže já nikde."Kde je?"Řekne potichu a dívá se po pokoji,všechno je tak jako vždycky až na to že tu má uklizeno.A pak ho upoutá obálka na mý posteli. "Tom"Přečte si potichu a otevře obálku v domnění že je to hra a začne si pomalu šeptem číst " Když někoho miluješ,musíš ho dokázat pro jeho dobro i opustit.A proto tě Tome opouštím,pro tvoje dobro......Miluju tě Gwendy "
Tomovi začne pomalu docházet co se stalo."Ona odjela."Řekne."Odjela."Zopakuje to.Začne si vybavovat taxík který jen tak mimochodem zahlídl,že by byl její?Vždyť myslel že někdo ze sousedů si ho třeba zavolala tohle by ho nenapadlo.Proč se nedíval pozorněji mohl ji zastavit.Je to jeho chyba,jak se na něj dívala ke konci toho zatracenýho konzertu,vážně se přestával věnovat hudbě a ona věděla že na prvním místě je hudba,ale on na to zapomněl a nemohl si to nechat vysvětlit od bratra,muselo to skončit až takhle aby si to uvědomil, a proto jsem ji ztratil?
Sedne si na postel a přečte si ten dopis znovu . "Když někoho miluješ,musíš ho dokázat pro jeho dobro i opustit.A proto tě Tome opouštím,pro tvoje dobro......Miluju tě Gwendy "
"Taky tě Miluju."A ukápne mu na dopis první křišťálová slza.
KONEC Gwendy - Píšu už další FF,bude se jmenuvat "Život slavných....eh?:-(
A pište prosím komentáře moc dík
Začnu vytahovat kufry co mám pod postelí a skládat tam věci.Tak tak se mi tam všechno vlezlo.Ještě zavolám Míše a Kláře,který jsem nedávno potkala a vzala si jejích čísla a dokonce to zapomněla říct Verči.Ta bude naštvané že jsem jí neřekla o našich kámoškách z Česka který taky před časem odcestovali do Německa.
"Halo?" Ozve se mi ze sluchátka."Ahoj tady Gwendy." "Ježiš no ahoj a co tak sklesle?"Ozve se mi nazpátek Míša."No.....řikala jsi že sháníte spolubydlící ne?Chtěla jsem se zeptat jestli ji ještě sháníte."Vypadne ze mě po celkem dlouhý době."No jo potřebujem výš o někom?" "No chtěla bych se k vám jen na čas než někoho najdete nastálo nastěhovat než se to tady uklidní kdyby ti to a Kláře nevadilo." "No jasně že nevadilo a jak to stalo se něco mezi tebou a Verčou?" "Ne mezzi mnou a Verčou nic, to jen takovej menší problém,který se vyřeší když na chvíli odejdu." "No tak dobře a kdyby jsi chtěla přijet?" "Šlo by to tak za dvě hoďky?" "Cože to je to vážně tak vážný?Víš přece že problémy by se měli řešit!Ale jestli chceš tak klidně,my jsme s Klárou teď doma." "Dobře díky."A s tím položím sluchátko a oddychnu si.
Pak sejdu dolů kde Verča stojí před prázdným kuchyňským stolem.Přijdu k ní a obejmu ji a ona mě po chvilce taky.
"Odjíždíš?"Zeptá se po chvilce ubrečeným hlasem a já ji taktéž ubrečeně odpovím."Musím,ale jen na čas,Tom by to jinak nepochopil." "A to se s ním ani nerozloučíš?" "Asi ne,hned jak bych ho viděla tak bych se rozbrečela a on by se začal vyptávat,odjedu ještě než dneska přijedou." "To mě chceš opustit jako ještě dneska a tak brzo!!!!!Proč mi to děláš Gwendy!!!Proč??Já půjdu s tebou!!!"Řekne rozhodně."To nejde,kdo by hlídal barák a Lorda a co Bill,vždyť já se vrátím,už bude škola a až se rozjede tak se vrátím,nebo dokonce i dřív až Míša s Klárou najdou stálou spolubydlící." "Míša s Klárou?Ty jsi je viděla?" "No...jo...zapomněla jsem ti to říct a bylo to jen tak na rychlo."Odpovím jí a bojím se že ještě před odjezdem se s ní pohádám."Hmm,ale musíš se mi vrátit jasný??Jasný!!!!."Jasný,pojď něco si ukuchtíme mám hlad." Tak jo." Odpoví mi začnem jako správná kuchařská dvojka kuchtit palačinky.
Jak taková obyčejná chvilka kterou jsme spolu zažily už tisíckrát,dokáže být zábavná a fascinující.Obě jsme si to dokonale užívali a uvědomovali jsme si že za krátko se uvidíme jen jako kámošky co se vidí jen pár hodin a ne spolubydlící a nej kámošky 24hodin denně.
Zavoláme taxík a pak Verči řeknu že chci být ještě chvilku sama a jdu nahoru.Když jsou skříně zavřený vypadá to tu jako bych nikam nejela,prostě ten denní stereotyp až na to že se nikde nepoválí žádný kalhoty nebo trička což se najde i někdy v mým běžným dnu.Dojdu si ke stolu a vytáhnu svůj dopisní papír s lebkama a začnu Tomovi psát.
Když dopíšu tak ho složím a dám do černé obálky na kterou zlatým písmem napíšu Tom a položím na postel.
Pak se snažím dotáhnou ty zatracený kufry dolů,ale když je to marný tak je spustím po schodek jak padající kuželky až s rychlostí blesku přifrčí Verča jestli se mi nic nestalo.
"Je to v poho!!!!!Řvu na ni zpod kufrů protože mě stáhli s sebou dolů a dokonale zasypaly.A tak mi pomůže se vyhrabat a posledních pár minut se jen objímáme až zatroubí taxík."A je to tady."Vzdychnu a společně s Verčou táhnu kufry ven až k taxíku.Ale pan gentleman taxíkář hned jak nás zmerčil přišel na pomoc a jako statnej horal všechny tři odnesl a naložil do kufru.Poslední objetí a pusa na líčko a nasedám do taxíku.Verča se na to nemůže dívat a tak zachází do domu.Nemám jí to za zlí taky mi tečou slyzy a bolí to.A bolí to dvojnásob,ještě hodně za Toma,ale je to pro jeho dobro a dobro celý skupiny.Chvíli ještě stojíme,zdá se že taxikář mi rozumí a já se dívám na náš dům.V tom přijede limuzína a z ní naši kluci a......MŮJ Tom.Všichni vylezou z auta a hned jdou ke dveřím."Kéž by se sem podíval"Zašeptám si pro sebe,ale pak si řeknu vždyť já nechci, nechci aby mě ještě viděl,teda pro zatím aspoň teď.A tak se pomalu po pěti minutách rozjíždíme.
V BYTĚ ......
Někdo zvoní a tak otevřu a myslím že si to Gwendy rozmyslela,ale hned mě radost přejde.Ne že bych nebyla ráda že jsou tady kluci a hlavně Bill,ale teď myslím jen na Gwendy.Rychle se od nich odvrátím a narychlo řeknu "Ahoj" A překonávám se abych to řekla normálním hlasem.Tom jde hned nahoru když neviděl Gwendy tady dole,co ho tam asi čeká??Kluci zamířili do kuchyně,ostatně jako vždycky jen Bill si opravdu všiml že mi není dobře a otočil si mě k němu aby se mi mohl podívat do mých ubrečených očí."Co se proboha stalo?"Hned se zděsí.
Po chvilce mu odpovím"Gwendy.....odjela,....kvůli Tomovi."Bill mě obejme a nic neříká.
***
Tom vejde do dveří a chce mě pozdravit jenže já nikde."Kde je?"Řekne potichu a dívá se po pokoji,všechno je tak jako vždycky až na to že tu má uklizeno.A pak ho upoutá obálka na mý posteli. "Tom"Přečte si potichu a otevře obálku v domnění že je to hra a začne si pomalu šeptem číst " Když někoho miluješ,musíš ho dokázat pro jeho dobro i opustit.A proto tě Tome opouštím,pro tvoje dobro......Miluju tě Gwendy "
Tomovi začne pomalu docházet co se stalo."Ona odjela."Řekne."Odjela."Zopakuje to.Začne si vybavovat taxík který jen tak mimochodem zahlídl,že by byl její?Vždyť myslel že někdo ze sousedů si ho třeba zavolala tohle by ho nenapadlo.Proč se nedíval pozorněji mohl ji zastavit.Je to jeho chyba,jak se na něj dívala ke konci toho zatracenýho konzertu,vážně se přestával věnovat hudbě a ona věděla že na prvním místě je hudba,ale on na to zapomněl a nemohl si to nechat vysvětlit od bratra,muselo to skončit až takhle aby si to uvědomil, a proto jsem ji ztratil?
Sedne si na postel a přečte si ten dopis znovu . "Když někoho miluješ,musíš ho dokázat pro jeho dobro i opustit.A proto tě Tome opouštím,pro tvoje dobro......Miluju tě Gwendy "
"Taky tě Miluju."A ukápne mu na dopis první křišťálová slza.
KONEC Gwendy - Píšu už další FF,bude se jmenuvat "Život slavných....eh?:-(
A pište prosím komentáře moc dík