"Ještě chvilku.."zabručím
"Ale no taaaak..já si myslel, že si budem užívat a ty mi tu takhle usneš! Co si dělala, že si tak ospalá?!" hlas vedle mě nabírá intenzity a já otevřu oči. Ležím na posteli a vedle mě je Bill, dívá se na mě trochu vyčítavě. Přisunu se k němu a obejmu ho okolo krku.
"Promiň, nemohla sem v noci spát" není to pravda, byla sem jen na lovu a ten se trochu protáhl. Lidi sou dneska ňák opatrnější.
"Hm…"zahuhlá. Políbím ho, to ho vždycky obměkčí. Ani tentokrát nezklame, po chvilce se přidá a mi pokračujeme tam kde jsme přestali než jsem mu usla v náručí...
Když mi Bill vyhrnuje tričko zarazí se.
"Co to je?!"jeho hlas zní vyděšeně, podívám se jeho směrem a spatřim trochu větší namodralou modřinu. Skoro sem na ní zapomněla, ze včerejší noci, jeden chlap mě odhodil a já dopadla na obrubník. Byl ale naštěstí opilý a tak si nebude nic pamatovat. Já takové štěstí neměla.
"Spadla sem.."snažím se z toho vykroutit, ale nikdy mi nešlo lhaní, i když z jedné části to je pravda...Bill se na mě nedůvěřivě podívá. Já to řikala.
"Lžeš, kdybys spadla, měla bys mnohem menší modřinu"mrčí se a prapodivně si mě prohlíží.
"Co se na mě tak koukáš? Každý má svá tajemství..."bráním se
"Ale to Tvoje bych měl znát! Jsme spolu už dva týdny! Snad už mezi sebou máme ňákou důvěru!"nic neříkám a on mi znovu chce vyhrnout triko, ale chytnu ho za ruce a zadržím ho.
"Au!"vykřikne. Ale ne..asi sem moc stiskla! Hned ho pustím a on si začne ohmatávat trochu zarudlé zápěstí.
"Promiň"pípnu, omluvně se na něj podívám a radši se trochu odsunu.
"To je dobrý, neměl sem křičet a k ničemu tě nutit, já se omlouvám, když si to chceš nechat pro sebe, tak dobře nech"řekne a pohladí mě po tváři. Usměju se na něj a znovu se k němu přitisknu.
O tři dny později, autobusová zastávka…
"Tak jak dlouho ještě?!"zaúpím. Čekám s Billem a Tomem na autobus už asi 20minut a pořád…NIC!!!Prostě nasing!
"Už tu měl být alespoň před půl hodinou!"přidá se Bill a bouchne do stojanu jízdního řádu.
"Klid. Uklidni se. Asi je někde kolona, nebo tak něco…"no jasně Tom-flegmouš si musí taky přihodit mlýn do mouk..teda mouku do mlýna!!)=( Jen si s Billem vyměníme pohled a máme co dělat abychom po něm neskočili. Zrovna když mu na to chci něco říct, vyřítí se ze zatáčky černá dodávka a zastaví před námi. Z ní vyskočí dva chlapi se zbraněmi a vrhnou se na nás. Z šoku se rychle vzpamatuju a snažím se kluky zatáhnout dál. Jenže jeden chlap se moc rychle dostane k Tomovi, chytne ho a přiloží mu zbraň ke spánku.
"Nee!"slyším vedle sebe vykřiknout Billa. Ale to už se na mě vrhá ten druhý, rychle se mu vysmeknu a uštědřím mu pár ran pěstmi, sou na něj ale moc slabé. Kopnu ho teda větší silou do břicha a jemu vypadne zbraň z ruky. Chci se pro ní sehnout, ale..
"Lyro ne!"slyším opět křičet Billa a podívám se za hlasem. Ukazuje na Toma, pořád ho drží ten první a už se natahuje prstem po kohoutku.
"Přestaň nebo to udělám!"oznámí hrubím hlasem chlap.
"Lyro uteč! Na mě nezáleží! Hlavně zachraň Billa a utečte!"křičí Tom a já nevím co mám dělat. Situaci vyřeší rychlí pohyb vedle mě a cítím jak mě něco silně uhodilo do hlavy, pak už nic necítím..usínám...
Pozn.autora:Doufám, že mi bude odpuštěno, že je to tak krátké.
Lyra