Jaký byl ale pro Toma šok, když se tam za nějakou chvíli objevil voják i s guvernérem. Toma to překvapilo, že přišel on za ním a nemusel jít za ním on.
"Rozmyslel sis mi říct, kde Veronika je?"
"Nevim to, ale můžu ji najít." řekl mu klidně Tom.
"Já vím, kde je guvernére a můžeme ji přivést. Co nejdřív to půjde - slibuji na svoji pirátskou čest!" řekl Jack a koukal nepřetržitě na guvernéra. Tom se díval střídavě na guvernéra a Jacka.
"Nemůžu vás oba pustit."
"Ale můžete. Copak bychom vám stejně dokázali utéct? Oba? Pochybuji, jsem pirát a již jednou jste mě chytli. Myslíte, že by se vám to nepodařilo znova? Guvernére - chcete svoji dceru zpátky? Já vím kde je a můžeme ji přivést!" guvernér se podíval na Toma a ten rychle začal kývat hlavou na znamení souhlasu. Guvernér si je střídavě prohlížel a mlčel. Nevěděl, jak má reagovat, co má říct, nebo jak se má zachovat. Po chvíli ukázal na vojáka, aby odemknul Tomovu a Jackovu celu.
"Ale jestli mi ji nepřivedete do dvou dnů - popravím vás bez milosti oba a jak jste vy řekl - nikdo vás nezachrání - najdu vás! A teď jděte a přiveďte mi moji dceru!!!" Jack se uklonil a Tom to taky raději mírně udělal a potom oba rychle šli pryč z kasáren. Zastavili se až kousek dál od nich na jedné staré a skoro pusté ulici.
"Víš, kde teda je?" zeptal se ho Tom a vykulil na něj oči.
"Vím, ale nevim jak se za ní dostaneme."
"No prima!"
"Budeme si muset sehnat loď."
"A kde teda je?"
"U kapitána." usmál se jenom Jack a dal se do kroku. Tom jenom vykuleně koukal s otevřenou pusou.
"Tak jdeš Tome?" zasmál se Jack a Tom se probral z transu a vydal se za ním. V přístavu mu Jack řekl, aby počkal, že sežene loď. Tom si tam teda sednul a čekal na Jacka. Seděl tam už snad hodinu. Bál se, aby se na něj Jack nevykašlal a neodešel pryč, jenomže za po další asi půl hodině se někdo dotknul jeho ramene až Tom nadskočil. Otočil se a uviděl tam Jacka, jak se usmívá.
"Loď hledat nemusíme. Našel jsem známého z posádky kapitána. Odveze nás na loď. Jsou kousek od města. Jistě kvůli Veronice, aby nemuseli daleko plout a zase se vracet." smál se Jack a pobízel Toma, aby šel za ním.
"A jak víte, že bude na lodi u kapitána?" divil se Tom, pořád mu to vrtalo hlavou a pochyboval, že by...ne!
"Jak? Veronika nás často navštěvuje, proto se držíme často kousek odsud v jedné zátoce za městem. Slečna za náma hodně chodí - hlavně za kapitánem." šibalsky se usmál a šel dál.
"Chcete..."
"Klidně mi tykej Tome."
"Dobře...chceš říct, že Veronika a Bill...."
"Dlouho ti něco dochází viď?" zeptal se ho s úsměvem Jack.
"Christiane? Jsme tady!" zastavili se u jedné menší loďky.
"Tak pojďte na palubu." ozval se muž středního věku, kolem třiceti. Nastoupili na palubu - spíš palubku a vypluli.
"Nechápu, jak někdo mladý jako Bill může velet mužům starším jako vy." nechápal Tom. Prostě nemohl pochopit, proč někdo jako Bill má takový respekt u své posádky, která je o tolik starší než on sám.
"Jednoduše. Je to pirátský princ!" řekl Christian.
"Co je?" nechápal Tom a prohlížel si je jako blázny. Jack i Christian se zasmáli a Jack spustil.
"Pirátský princ! To je syn, který se narodil kapitánovi. A ten kapitán se prostě narodil také kapitánovi. Prostě je to rodinná práce, rodinné dědictví. My jsme Billovo dědictví. Jeho otec byl naším kapitánem, děda, praděda a tak dál! Proto ho posloucháme, k jeho rodině máme respekt a navíc - je to správný kapitán, pro kterého platí pravidlo, že jako kapitán opouští svoji loď jako poslední a svoji posádku nikdy neopustí!"
"A chcete říct, že jeho má Veronika ráda?! Je to pirát!"
"A proto za náma chodila v noci, aby její tatíček, pan guvernér nezjistil, že se stýká jeho dcera s piráty! Víš jaký by to pro ni a taky jejího otce bylo utrpení?! Všichni by je odsoudili! A ona by nejspíš ještě předtím byla popravena!" Tom jenom poslouchal a nemohl pochytit všechny ty informace, co právě získal. To není možné! Jeho brácha byl v minulosti pirátský princ?! Páni!
"A jsme tady!" řekl Christian, přidělal loďku k obrovské lodi a začal lézt po žebříku, za ním lezl Jack a nakonec Tom. Když vylezl nahoru, byl překvapen tím, jak to tam vypadalo. Rozhlížel se do stran a líbilo se mu na té lodi.
"Jacku?!" ozval se za nimi známý hlas, otočili se a uviděli Billa jak se směje a jde k Jackovi, kterého okamžitě objal.
"Jsem rád, že jsi naživu."
"Ano, to já taky! Ale dlouho nejspíš nebudu a tady Tom taky nejspíš ne, pokud se slečna nevrátí domů." a ukázal na Toma. Billův zrak na něm zůstal stát.
"Známe se! Ty jsi ten hlupák z přístavu."
"Jaký hlupák?!" divil se Tom a začala se v něm vařit krev. Bill se smál, ale najednou jeho úsměv zmizel a podíval se vylekaně na Jacka.
"Jak to myslíš, že se slečna musí vrátit domů?!"
"No, slečna Veronika! Má se vrátit domů jinak mě a tady Tomovi hrozí oprátka!"
"Ale...Veronika tu není!" řekl vylekaně Bill a těkal očima z Jacka na Toma a zbytek posádky...
pokráčko příště
Evelyn