close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Láska z minulosti IV.

3. května 2007 v 21:39 | Kosynka |  Láska z minulosti
*****JÁ*****
Proberu se někde, nemám ponětí kde a šíleně mě bolí hlava. Když se kolem sebe rozhlídnu tak zjistím, že jsem na hřbitově. "Sakra práce, co se stalo?" řeknu si pro sebe. Asi jsme se musela praštit do hlavy nebo já nevím co. Posbírám se ze země a vydám se na cestu domů. Cestou mi dojde, co se všechno stalo. Vzpomenu si i na to, jak jsem odstrčila Billa, snad se mu nic nestalo... po půl hodině dorazím domů. "No kdes byla?!" vyskočí Gwendy na nohy a hned mě začne umačkávat v objetí. "Je ti něco?!" chytne mě za ramena a prohlídne si mě. "Mám zlomených několik žeber od toho, jak jsi mě objímala....Ne, nic mi není." usměju se. "Fajn, tak mi teď laskavě řekni, kdes byla celou noc!" rozčílí se a zakřičí. "Na hřbitově mami." Zadívám se za ní, na gauč, kde sedí Bill s Tomem. "Promiň." Řeknu směrem k Billovi. "Nestalo se ti nic?" "Ne v pohodě, hlavně, že už jsi doma." Usměje se. "No nic, my půjdeme." Zvedne se Tom. "Jo asi to bude nejlepší." Přidá se k němu Bill. "Kdyby něco, tak se ozvěte holky." Položí Tom ruku Gwendy na rameno a pak projdou kolem mě a zmizí. "Veru, co je s tebou? Nikdy ses tak nechovala.. co je s tebou sakra co?!" zadívá se na mě. "Já nevím." "Vždyť jsi nikdy nic takovýho nedělala, nikdy ses tak nechovala, tak co se děje teď?! Je to tím, co se ti zdá?" posadí se Gwendy na gauč. "Já nevím Beruš." "No tak, pořád se ti zdá o tom jak běžíš lesem?" "Gwendy já se o tom nechci bavit." Zvednu se, ale Gwendy mě chytí za ruku. "Říkám ti, dojdi si k tý kartářce! Řekne ti, co se děje. I já sem tam byla!" "Gwendy já vím, že jsi tam byla, ale mě tam nedostaneš!" zamračím se.
"Tak pojď." čapne mě Gwendy za ruku a táhne mě do toho baráku. "Je to šílenost!" vytrhnu se jí. "No tak, pojď!" jde nahoru po schodech. "To mě radši zabij a hoď do moře." Otočím se, že odejdu. "Přece se s tebou nepotáhnu až do moře?!" poklepe si Gwendy na čelo a vezme mě za ruku. "A teď už pojď." Vezme mě za ruku a nekompromisně mě odtáhne nahoru. "Pojďte se posadit milé dámy." Vyzve nás ženská, která je schovaná za dýmem. S Gwendy si sedneme na dvě židle a čekáme. "Jak vám můžu pomoct?" vyleze z dýmu a zadívá se na nás. Její černé oči mě děsí. "No potřebujeme poradit. Tady kamarádce se zdají takový sny..." řekne Gwendy a pak mě vybídne abych jí to řekla. Řeknu jí všechno, o snech a i o tom, co se stalo, když jsem se líbala s Billem. Když mluvím o Billovi tak Gwendy poklesne čelist. "Tos mi neřekla?!" zašeptá, když domluvím. "Pak ti to řeknu." Odpovím. "No, podíváme se, co nám na to řeknou karty." Usměje se kartářka a začne karty míchat. Pak mě vybídne, abych několikrát sejmula a nakonec před sebe vyskládá karty. "To co se ti zdá, je tvá minulost." Řekne po chvíli ticha. "Minulost?" nechápu. "Ano, to co jsi byla v minulém životě." Zopakuje. S Gwendy si vyměníme pohled a pak se zase zadíváme na kartářku. "No a co s tím mám ale dělat?" "Jo, od doby, co se jí to zdá se chová jinak..." "No s tím se nedá nic dělat.. ale můž seu ti říct to, že brzy budeš s tím, kdo je z tvého minulého života." "A kdo to je?" "No to nevím, to mi karty neřeknou, ale brzy spolu budete. Dávej si ale pozor, bude to dlouhá a nebezpečná cesta ke štěstí. Když budete oba bojovat, dojdete společnému štěstí. V opačném případě to skončí jako ve tvých snech o minulosti." "A jak poznám, kdo je ten pravý? Navíc, žádnýho blonďáka ve svý blízkosti nemám.. kdy ho poznám?" "No karty mi říkají, že ho ve svém životě už máš." Zadívá se znovu na karty. "Ale-" "Žádné ale, už byste měli jít, nemám vám co říct." Zadívá se na karty a pak je všechny sebere. "Co se stalo? Co jste tam viděla?" nehodlám jen tak odejít. "Nic." Řekne rázně a vyprovodí nás ke dveřím. "Co jste tam sakra viděla?" nedám se jen tak odbít. "Brzo ho najdete." řekne a zabouchne dveře. "No?!" zadívám se na Gwendy. "No." Řekne prostě a jde dolů. "Sakra co tam mohla vidět?" "Cokoliv..." zamyslí se Gwendy, když jdeme domů. "Ahoj holky." Usměje se na nás Tom, když dojdeme k našemu baráku. "Co tady děláš?" "No chtěl jsem si popovídat s Gwendy." Zadívá se na ní tajemně. "O samotě." Usměje se na ní. "No jo, vy tajnůstkáři. Tak já se jdu projít." nechám je a mizím do parku. "Co ty tady děláš? Dneska na tebe mám štěstí." přisednu si k Billovi. "Nedělám nic, jen tak přemýšlím.. Tom šel za Gwendy a já sem tady sám." Vysvětlí mi. "A proč šel za Gwendy?" "No.. to je tajný." Zarazí se. "Fajn, tak si to nechte oba pro sebe." Pokrčím rameny. "Už je ti líp?" zeptá se. "Jo, je to lepší.. ještě jednou se ti omlouvám za ten večer.. nevím, co se to se mnou stalo.. asi to bude těma snama nebo co.." "Jakýma snama?" zeptá se Bill obratem. "No v poslední době se mi zdají takový sny..." začnu mu vyprávět. "A ta mi řekla, že je to moje minulost a že brzo začnu chodit s tím dotyčným z minulosti." Dokončím. "Bille?!" šťouchnu do něj. "Jo, to je zajímavý." probere se. "A co si o těch snech myslíš ty?" zajímá se. "No já nevím.. uvidíme, co se bude dít." Usměju se. "Co se tak kroutíš, bolí tě něco?" dívám se, jak se Bill pořád protahuje. "Bolí mě krk a záda.. je to příšerný." "Tak pojď k nám, udělám ti masáž." nabídnu mu. Bill na mě chvíli nedůvěřivě kouká, ale pak souhlasí, tak se vydáme k nám.
"Sundej triko." Pobídnu ho. "Ty na to jdeš teda rychle." Usměje se. "Dělej, sundej triko." Usměju se. "A pak si lehni na břicho." zaúkoluju ho a zmizím. Když se vrátím s krémem v ruce Bill sedí na posteli. "Pěkný tetování." Zadívám se mu na břicho. "Dík." Usměje se pyšně. "Tak a lehni si." Vybídnu ho, tak se položí. "Ale upozorňuju tě, že jsem těžká." Řeknu než si na něj sednu. "Já to vydržím." "Fajn." Sednu si na něj. "Ty krabe ty seš těžká. Asi umřu." Zasměje se. "Ty seš trubička!" plácnu ho po rameni a pak se dám do masáže. "Tak co, je to lepší?" zeptám se po chvilce. "Jo, je to lepší.." přitaká a pak už zase mlčí. Po půl hodině mu řeknu, že se může oblíct. "Veru já-" zarazí se Gwendy ve dveřích, když uvidí polonahýho Billa, kterej akorát drží v ruce triko. "Pardon, nevěděla jsem o tom, že...no nic, jen jsem ti chtěla něco říct. Tak já ti to řeknu jindy." otočí se a zavře za sebou dveře. S Billem si jenom vyměníme pohled a pak se oba usmějeme. Bill si oblíkne triko a pak jdeme do obýváku. Když otevřeme dveře od pokoje, tak uvidíme, jak...
(Andílek)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama