close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Já, blb Tom a sexy učitel XXV. - Konec2

2. května 2007 v 7:19 | Kosynka |  Já,blb Tom a sexy učitel
::::::::::::::::::::::::::::::::SYLVA::::::::::::::::::::::::
Crrrr Crrrrr
"Ano?"
"Jste paní Hoffmannová?"
"Ne nejsem moje dcera se jmenuje Hoffmannová, co se stalo?" zírám na dva policisty a v hlavě mi jde koloběh, jestli jsem třeba zapomněla zaplatit pokutu nebo tak něco…
"Vaši dceru jsem dneska ráno našli, ležet na kolejích….Zřejmě skočila…Je nám to líto…"
"Ne…To-to je nesmysl, Bibi ještě spí o víkendu si vždycky ráda přispí…" snažím se jim to všechno vysvětlit a pro jistotu běžím nahoru do pokoje, ale…Bibi tam není…
"Pro-promiňte…" hlesnu když se vrátím dolů ke dveřím a zabouchnu jim před nosem…
CCRRRRRR
"Paní musíme se vás zeptat na pár otázek. Sice to vypadá na sebevraždu, ale musíte mi říct kdy jste jí viděla naposledy." Pořád tomu nemůžu uvěřit, vždyť… NE…To by neudělala… Byla relativně šťastná…Už kvůli tomu málýmu, by to neudělala…Ani plakat jsem z toho šoku nemohla…Odjela jsem s policisty na stanici a tam jim vyprávěla její příběh…Od A do Z vše na co jsem si vzpomněla… A pak mi to došlo…ona je mrtvá…mrtvá… zhroutila jsem se v slzách na zem a plakala dokud nepřišel staniční lékař a nepíchl mi injekci na uklidnění.
Dnes má pohřeb… Je 25.12. 2006, přišlo hodně lidí…Měli jí rádi a přesto nikdo nedokázal zjistit proč skočila… Je tu její třída, Tom, Bill, Lex… Sousedi, dokonce i pošťák, kterého vždycky zatáhla na kafe když přišel… Proč jsi to udělala zlato? Proč? Slzy se mi zaleskly na tvářích, a já je nechala ať si probojují svojí cestu… Chceš vědět co cítím? Hořkost, smutek a hlavně….Zradu… Zradila jsi mě, pamatuješ v nemocnici co jsem ti řekla? Potřebovala jsem tě a stále tě potřebuju, tak proč jsi to skončila?
:::::::::::::::::::::::::::::::::TOM:::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Dívám se na černou rakev a pozoruji jak se na ní pomalu snáší sněhové vločky… Byla jsi těhotná…Mohl jsem být strejdou… A věř že bych toho drobka rozmazloval… Ach bože, Bibi vždyť já jsem tě vlastně měl vždycky rád…ta nenávist byla jenom fraška, já ti záviděl… Záviděl jsem ti, že tě všichni berou takovou jaká jsi a ne jako super hvězdu… Žárlil jsem na tebe, protože jsi měla Billa…A on mě od sebe pomalu odháněl…Je to moje vina…Odpusť prosím…Na rakev dopadla slunečnice…Můj dárek pro tebe, vím, že to byla tvoje nejoblíbenější řezaná květina. Sbohem, kamarádko…Mám tě rád…
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::LEX::::::::::::::::::::::::::::::
Jsi mrcha Bibi, mrcha…Takhle to nemělo skončit…Ano v poslední době jsem si byli cizí, ale obě jsem čekali na ten den kdy si zase padnem kolem krku a kvůli tobě se ho nedočkáme… Nechala jsi mě tu a přitom jsem si jako malé slíbili, že umřeme spolu… Zase jsi něco nedodržela… Proklínám tě Gabrielo Hoffmannová…
Přesto mi to nedalo a když jsem do hrobu házela růže, řůže rudé jako krev…Jako moje krev, která vytéká ze zraněného srdce, zašeptala jsem… Spi sladce, Bibi…
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::BILL::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Stojím tu sám nad tvým hrobem…Všichni už jsou dávno u vás doma na smuteční hostině, jenom já nemůžu… Chceš znát důvod? Proč jsi mi to neřekla? Já tě měl rád…stále tě mám moc rád, tak proč jsi nemohla něco říct? Byl bych se o vás postaral o oba… Možná kdybych tě tenkrát nenaštval, tak by jsi mi nelhala, já vím, že jsi z nikým nechodila…Já tenkrát taky s nikým nespal…Vlastně jsem celou dobu seděl na baru a opíjel se. Ale chtěl jsem aby ti to Tom řekl lež…Chtěl jsem abys trpěla a ty jsi trpěla…Tiše, ale trpěla… To kvůli mně jsi skočila, že? Nebo možná, kvůli tomu malýmu… Ztratil jsem část srdce Bibi… V ruce jsem držel její zarámovanou fotografii, držel jsem jí v náručí a oba dva jsem se smáli…Tenkrát bylo nám bylo krásně…Ale pak jsme se pohádali, pamatuji si na to jako by to bylo včera. Nemuselo to takto dopadnout… Proč mám pocit, jako by jsi tu byla??? Zadívám se do nebe a okamžitě mi na mysl vytane její tvář…Její úsměv, její krásně oči… Byla pro mě vším i přesto, že jsme byli odloučení…Teď už to vím…Byla to moje vina…
"Bibi odpusť" zašeptám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kar kar | 1. září 2007 v 15:14 | Reagovat

to je taaak smutnyyyyy

2 helča helča | 12. února 2008 v 14:39 | Reagovat

moc hezkej příběh ale škoda že to tak blbě dopadlo :´-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama