"Vstávat a cvičit, jsou tři hodiny ráno!!!!" začnu řvát na ulici jako smyslů zbavená. "A proč?!" ozve se Verča. "Protože je ráno." vykládáme si hlasitě, když po koncertě TH ožralý putujeme od jednoho chodníku k druhýmu přes silnici. "Ale já mám ještě noc!" řekne Verča a chytne někoho vepředu kolem krku a vypadá to, že fakt spí. "Pusť to, Bůh ví, kde se to válelo!" zasměju se. "No fuj!" odskočí Verča a díky alkoholu v krvi to neustojí a spadne na zem. "No dovol!" řekne dotyčný dotčeně. "No dovolím." Řekne Verča, když jí sbírám ze země. K mí smůle mám stejnej problém a spadnu za Verčou. "Co tady děláš?! Tady jsem spadla já! Spadni si na jinej chodník!" strčí do mě Verča a začne se strašně smát. "Bože no tak ty maj dost." Poznamená někdo stojící u Verčinýho "známého". "No jo, někdo by je měl dopravit k nim domů.." řekne někdo třetí. "Jo a kde asi bydlí ty vole?!" odvětí čtvrtej. "Jo tak to bych taky ráda věděla.." zadívá se Verča někam do tmy, asi na ně. "No tak je vezmem k nám na hotel.." "Hotel…..hotel…… Tokio Hotel.." řekne Verča a lehne si na záda. "Bože ten Bill je tak sladkej.." začne vyprávět. "Ne, Tom je hezčí.. kéž bysme je znaly..já bych na Toma hned skočila a…a…" nedořeknu a lehnu si vedle Verči. "No já si dokážu představit, co bys udělala" usměje se Verča. "Tak to já taky a nebylo by to nic slušného." Odpovím jí. "No nejsem si jistej tím, že by s náma měli jít na hotel." Řekne jeden z opodál stojících zděšeně. "Ale jo." Odpoví Verčin "známej". "Jo? A kdo řekl že tam s váma chceme?" uvědomím si o čem se baví. "No myslím, že ve vašem stavu je úplně jedno kam půjdete. A radši, než abyste zůstali na ulici nebo pod mostem, kde by vám někdo něco udělal vás vezmu na hotel." Vystoupí neznámý ze tmy. "Ty vole, kdyby to bylo možný, tak řeknu, že seš Bill z Tokio Hotel." Ukáže na něj Verča a usměje se. "No jo.." prohlídnu si ho. "Tak jdeme." Dojde k Verče a pokouší se jí zvednout na nohy. "Bez ní nejdu!" ukáže na mě Verča a pak se chytí obrubníku. "Tome můžeš..?!" ukáže na mě neznámý, podobný Billovi. "No jo." Odpoví někdo a vyleze ze tmy, asi aby mi pomohl na nohy. Zvednou nás a pak jdeme neznámo kam s neznámejma klukama..
*****RÁNO NĚKDE NA HOTELU*****
"Bože, kde to sem?!" posadím se na posteli a podívám se vedle sebe, kde spí Tom. Počkat, Tom?! Podívám se ještě jednou a pak si uvědomím, že je to fakt Tom Kaulitz z Tokio Hotel. "Gwendy!!!" slyším někoho na chodbě. Vylezu z postele a podívám se ven na chodbu. Verča tam stojí a rozhlíží se po chodbě. "Co je?!" nechápu. "Víš, vedle koho sem se probudila?!" vyděšeně se na mě podívá. "Nemám ponětí." "No vedle Billa! Bože, bože, bože, musíme pryč." "No tak to mě ani nehne, já nikam nejdu!" zavřu zase dveře a podívám se zpátky na postel. "Co je? Viděla snad smrtku nebo co?!" otevře Tom oko a zadívá se jím na mě. "Skoro." Odpovím a jenom se na něj dívám. "No pojď sem ke mně a nestůj tam, jako bych tě měl snad ukousnout." Poklepe na postel vedle sebe a čeká na mojí reakci. " No když.." zamyslím se, jak mám zareagovat. "Já sem ještě nikomu neublížil, tak si klidně můžeš lehnout.." usměje se jako nevinný mimino.
*****VERČA U BILLA****
"Bože mě bolí hlava.." proberu se a chytnu se za hlavu. "Asi jsme to včera s Gwendy přehnali.." zamyslím se. Vylezu z postele a pak se podívám zpátky, zdálo se mi, že… NEZDÁLO!!!!! Pane bože, to je snad vážně Bill! Rychle si posbírám oblečení a zmizím z pokoje. "Gwendy!!" volám, jestli náhodou na některým z pokojů nebude. "Co je?!" vykoukne nechápavě z jednoho z pokojů. "Víš, vedle koho jsem s probudila?!" podívám se na ní. Jsem z toho docela vyděšená. "Nemám ponětí." "No vedle Billa! Bože, bože, bože, musíme pryč." Rozhodnu za nás za obě. "No tak to mě ani nehne, já nikam nejdu!" zavře dveře a nechá mě stát na chodbě. "Nechceš jít zpátky? Ostatní hosti hotelu by si mohli stěžovat na hluk." Ozve se za mnou. Když se otočím tak uvidím Billa, jak se opírá o futra dveří. "No já.. já musím jít." Vymyslím si. "Musíš?!" nadzvedne obočí. "No vlastně ne, ale je mi to blbý.." "No už jsi tady strávila velkou část noci, tak si myslím, že pár minut tomu už neublíží.." usměje se a ustoupí ze dveří, abych mohla vlézt dovnitř. Projdu kolem něj a Bill za mnou zavře dveře. "Nedáš si něco k snídani?" zeptá se mile a přidá úsměv. "No ani ne, na žaludek bys něco neměl?" "No já ne, ale možná budou mít něco dole v kuchyni nebo tam někde.. nebo možná brácha.. ne ten ne." Řekne rychle. "Proč ne?" "No ale to máš jedno, neřeš to." Usměje se a dál to nekomentuje. "Tak já zkusím zavolat dolů.." řekne po chvilce a zvedne telefon, co je na nočním stolku. "Ne, to je dobrý." Zarazím ho. "Proč ne?!" "No, vždyť mě neznáš a….. no to je prostě jedno, já už musím jít." Řeknu rychlostí blesku a vypařím se z pokoje. "Musíme jít." Řeknu si pro sebe a jdu k pokoji, ze kterého na mě před chvíli koukala Gwendy. "Gwe-" zarazím se, protože vrazím do kamarádky dveřma. "Ježiš promiň." omlouvám se jí hned a pomáhám jí na nohy. "Tome tobě se taky omlouvám." Dodám, když zjistím, že jsem nesrazila jenom Gwendy, ale i Toma.
*****GWENDY*****
Když se pořád nemám k tomu, abych šla k němu, zvedne se z postele a jde ke mně. "Tome, co děláš?!" zadívám se na něj a mám pocit, že to vím. "Ale nic." usměje se a jde ke mně ještě blíž. V tu chvíli se rozletí dveře, který mě praští do zad, takže spadnu na Toma. "Gwe-" zadívá se na nás Verča. "Ježiš promiň." Omlouvá se a hned mi pomáhá na nohy. "Tome tobě se taky omlouvám." Dodá, když zjistí, že pode mnou byl Tom. "To je v pohodě." Sebere se Tom ze země a zadívá se na mě. "No, nechám vás tady." Řekne po chvíli trapného ticha a zmizí v koupelně. "Co je?!" zadívám se na Verču, která mi právě překazila úžasnou šanci. "Jdeme domů." Řekne nekompromisně, vezme mě za ruku a chce mě odtáhnout domů. "Ne, já nikam nechci!" chytnu se za dveře a nehodlám se z tohohle pokoje hnout. "Jdeme!" zopakuje Verča a snaží se mě odtáhnout pryč. "Ne, nejdu!" křičím na ní a je mi úplně jedno, že se na nás už dívají lidi z ostatních pokojů a viditelně z nás mají srandu. "Nechcete s něčím pomoct?" zasměje se Tom a frajersky se opře o futra. "Jo tak ahoj, my jdeme, chtěla jsem se jenom rozloučit." Usměju se, pustím dveře a spokojeně následuju Verču ke dveřím.
Andílek+Gwendy
no mě by z toho pokoje nikdo nedostal!!! mrkněte na muj blogis