close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Já, blb Tom a sexy učitel XXV. - Konec

27. dubna 2007 v 7:30 | Kosynka |  Já,blb Tom a sexy učitel
"No super…Proč to vždycky dopadá takhle mizerně? Já se na to už vykašlu…"Polemizuji večer před štědrým dnem v posteli… Aby jste rozuměli…s Billem jsem mluvila vícekrát a dneska jsme se pohádali…Prý už naštěstí ke mně nic necítí, ale i přesto je rád jak jsem se vzpamatovala ze smrti mého otce. No nevěděla jsem co mu mám říct…Upřímně? Co by jste řekli vy, když tu větu zformuloval takto? Mám mu projevit vděk za to že se mnou soucítí nebo nenávist za to že pohrdá míma citama k němu…No neudělal ani neřekla jsem nic, jenom jsem stála a dívala se to těch jeho očí…Nakonec jsem to nevydržela vykřikla na něj obvinění tak nechutná, že jsem se sama sebe zhrozila…Jsem blbá…Teď jsem nešťastna, protože mě potom zavrhnul se slovy, že už mě nechce nikdy vidět a že si měl už dřív uvědomit co jsem zač, že jsem jenom povrchní a hysterická husička, který vidí dennodenně na každém kroku. Vlepila jsem mu fakcu a on se otočil řekl sbohem a zmizel.
"Sakra ani usnout z toho nemůžu…" Nakonec jsme se oblékla a proklouzla ven aniž by mě Sylva zaznamenala … Už je to dávno co jsem se potulovala po městě takto v noci…
"A hele slečinka vyšla na procházku nechceš doprovod?" ozve se za mnou po chvíli cizí hlas a když se otočím spatřím kluka…no spíš chlapa…Vypadá na feťáka nebo něco možná horšího…
"Ne díky, ale to ještě zvládnu sama…" odpovím a rozejdu se celkem svižným krokem zpět k baráku…Jsem pitomá, pitomá, pitomá…Co mě to napadlo chodit do tohohle parku, vždyť tu od jakživa byli samí pobudové.
"Slečinka je netykavka…" doběhne mě po chvíli můj milý neznámí na kraji parku.
"Ne slečinka jenom chvátá…" odseknu i když mám divný pocit, že bych si s ním neměla moc zahrávat a nebýt tak příkrá. V tom mě chytnul za ruku a zatlačil na kmen jednoho z mnoha stromů, který v parku rostli.
"Pusťte mě…"
"Ne…Nejdřív si pěkně užijeme…Co říkáš???" řekne oplzle a já v puse ucítím pachuť žluče a odporu k tomu chlápkovi a mám co dělat abych se nepozvracela, když na mě začne šmatat, těma jeho prackama…
"Pusťte mě prosím…Já…Já jsem těhotná…" řeknu v zoufalství a doufám, že mě pustí…Opět se prokázalo jak naivní umím být…
"Hm…aspoň to bude o to zajímavější" řekne a když jsem ho v záchvatu zuřivosti kopla do rozkroku, tak se po mě ohnal s takovou zuřivostí až jsem břichem narazila na hranu lavičky. A omdlela jsem…Když jsem se vzbudila, tak tam nikdo nebyl, byla stále tma a bolelo mě břicho…a…měla jsem mokrý rozkrok…Od čeho? KREV… Oh nééé…Můj maličký…Dala jsem se do usedavého pláče a bylo mi jasné, že jsem právě potratila, najednou jsem se cítila sama… Bez nikoho, bez ničeho… sama a prokletá…To já způsobila všechnu tu bolest okolo sebe. Ani nevím jak, ale najednou jsem stála uprostřed mostu, který vedl nad železničníma tratěmi… Jako ve snu jsem přelezla zábrádlí a teď jsem stála na malém kousku zdiva a rukama jsem křečovitě držela zábradlí… Pustila jsem se…Moje tělo se pomalu nahýbalo dopředu a pak….náraz… necítila jsem nic než jen chlad který mě obklopoval, možná to bylo tím, že byla zima možná tím, že život ze mě pomalu unikal, ale jediná myšlenka byla na to, že za chvíli bude po všem…Oblohou se pomalu začali snášet sněhové vločky lehké jako pírko… Usmála jsem se a ze rtů mi sklouzlo slůvko údivu…"Sněží!?!"
Zavřela jsem oči…těžce se mi dýchalo a pak…pak jsem to vzdala…
(SISSI) Omlouvám se lidem, kteří čekali na happy end, ale když já nejsem moc velký romantik… :(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama