"Gwendy pojď se mnou prosím na ten koncert Tokio Hotel,prosím mám VIP lístky."Prosí mě Mia."Mio...víš že já na tohle nejsem,...kdysi,ale už ne."Odpovím jí."Ale no tak uděláš mi radost,nevím co se ti stalo tak mi to řekni,třeba bych ti mohla pomoct."Snaží se Mia."Ale Mio vždyť víš že..." "Jo nechceš se o tom bavit protože je to minulost a je to tvoje věc.No a tím se dostáváme k další věci,když je to minulost tak na to nemysli a pojď se mnou prosííím."Přeruší mě.
"No tak dobře,máš pravdu...půjdu."Rozhodnu se nakonec."Tak se začni připravovat je to už v šest takže na to máš Hodinu a pak musíme vyrazit."Zdělí mi ."To je jako už dneska a to mě přemlouváš tak pozdě jo?" "No to víš kdybych tě přemluvila dřív tak si to rozmyslíš jako vždycky,takže pohni."A s tím vypadne z mího pokoje.No tak jdu na to.Jako vždy XXL kalhoty s dírama že by se dalo říct že je to kus hadru.Obyčejný uplý černý tričko.Ofinu si sčešu dopředu takže mi celkově jde vidět jen jedna půlka jednoho oka a jsem hotová.Než příjde Mia trvá to 45 minut,nechápu na co potřebuje tolik času,mě stačilo dobrých 15 minut a jí fakt celá hodina.
"Tak pojď půjdem pěšky."Zavře za náma dveře od jejího baráku kterej jí pronajali její rodiče.
"Tak co jseš ráda že jsem tě vzala s sebou?"Ptá se mě Mia když se aréna už vyprázdňuje."Nebyli špatní,maj dobrý texty a celkově dobrá hudba….a škaredí taky nejsou"Odpovím ji na to."Beru to jako že se ti to stašně líbilo a že jsem ta nejlepší kámoška."Zasměje se na mě."Ber to jak chceš."Odpovím jí normálním hlasem ´nejlepší kámoška´ jednu jsem měla.....v minulosti."Kam jdeme?"Zeptám se když se odpojujeme od ostatního davu a jdeme úplně opačným směrem."Uvidíš."Řekne mi prostě a tak jdu za ní...............................
Zastavíme se před hotelem."Ty snad nemáš kde spat že jdem do hotelu?" "Co tě bere....pojď."A táhne mě zas dál.Vyjedeme do úplně vrchního poschodí.Mia zaklepe a čeká než někdo otevře."Ahojky,no páni ty jseš ostříhanej.To jsme se vážně dlouho neviděli."Začne Mia objímat Gustava."Jsem si říkal kde je tě konec Mio,sluší ti to a co brácha pořád pěkný kvítko?"Zeptá se jí."No už ne našel si holku,ta ho sklidnila,tohle je Gwendy,moje kámoška a spolubydlící."Představí mě."Jo já jsem Gustav těší mě pojďte dovnitř."Vyzve nás a já se šourám za nima až dojdem do obrovskýho obývacího pokoje kde jsou všichni a hned upoutáme jejich pozornost."Tak tohle jsi mi Mio mohla říct."Řeknu jí do ucha."A šla by si sem?Hmmm?" "No právě že ne."Podívám se na ní ublíženým pohledem.Na takovýhle akce nejsem."Víš že jsem radši mezi co nejmenším počtem lidí a nejlíp sama."Zdělím jí co už dávno ví a na to jen protočí oči v sloup."No co si to tam šuškáte,Mio víš že co je šeptem to je čertem."Zavolá směrem k nám Tom."Neřekla si ani že je znáš a že znají oni tebe."Hodím na ni další vyčítavej pohled."To víš starý kámoši."Prohodí ke mě a jde se s ostatníma přivítat,asi se znají dlouho podle toho promačkávání kostí."To je Gwendy."Zdělí jim když skončí."Těší nás já jsem Tom,pak Bill,Gustav a Georg."Pohodí ke všem hlavou."Hmmm mě taky."Řeknu potichu."Ta tvoje Gwendy je nějaká stydlivá nemluvka."Řekne Mii Georg jako bych tam nebyla."Tak to je to nejposlednější co bys u Gwendy hledal,...................Gwendy tak si sedni a dokaž že jseš ten největší barbar kterýho znaj."Zasměje se Mia která sedí mezi Billem a Georgem na sedačce.Já si sednu do křesla"Proč?"Kouknu se na ní blbě jak malý dítě,vážně nemám zapotřebí něco jim sdělovat,když jim to je k úplnýmu hovnu a stejně si to nebudou pamatovat.A začnu si ze svýho místa prohlížet pokoj."No asi proto aby jsme tě poznali."řekne Bill."A k čemu vám to bude."Řeknu mu zpátky,jsem fakt jak malý dítě."Měla si říct hned že je to Anti fanynka,aby jsme tady ze sebe nedělali blbce."Řekne Tom Mii."Ale Gwendy není anti nahodou sejí líbí vaše texty,jen je prostě trochu náladová a nemá ráda společnost." "Přesně vystiženo,a tím se dostáváme k otázce proč jsi mě sem brala." "No protože potřebuješ rozšířit okruh přátel na víc než na jednoho člověka,psa a hada." "A proč s zvířaty si můžeš popovídat líp než s lidma,oni tě poslouchají,jsou pořád s tebou,mají tě rádi,jsou věrní,vycítí když ti není dobře a......nikdy tě….neopustí narozdíl od lidí."Po tomhle zavládne ticho."Řekla jsem toho trochu víc než jsem chtěla,uvidíme se doma."Řeknu a zvednu se.
U MIi doma si dojdu do svýho pokoje a začnu něco lovit úplně z nejhlubšího dna skříně, vyberu druhý DVD a vložím ho do přehrávače,pak zapnu televizi a dívám se na obrazovku,kde teď běží moje minulost na kterou se snažím zapomenout.Je tam můj Andílek,moje nejlepší kamarádka Verča.Vždycky jsme si toho co nejvíc točily aby jsme měly hodně vzpomínek."Ahoj."Vejde do pokoje Tom."Přišli jsme,aby......"Zarazí se když zjistí že brečím a podívá se na obrazovku.
Zrovna je tam část kde jsme před sebou měli plakát Toma a Billa,kde já jsem dávala pusu Tomovi a Verča Billovi a pak jsme se tlemily jak blbečci..Zrovna jsme si tam slibovaly že si jednou dáme rande ve čtyřech,takový bláhový sny.Rychle vypnu televizi a vyndám DVD z přehrávače."Běž pryč Tome."Řeknu mu ubrečeným hlasem zády k němu a objímám DVD."Ale..." "Prosím."Otočím se na něj a otevřu mu dveře aby šel a vůbec se mu nepodívám do očí a on odejde.
Potom padnu na postel a vzpomínám na Verču,na svýho Andílka,na člověka,kterej jako jedinej mi mohl říkat Beruško,kterýmu jsem bezmezně věřila a byl můj nejlepší přítel....První a poslední nejlepší přítel.
Gwendy