"Jak vypadám Naomi?" zeptám se Naomi a usměju se na ní. "Jako jde to, ale lepší by byli rozpuštěné vlasy!" ohodnotí mě Naomi. Rozpustím si svoje černé vlasy a Naomi spokojeně přikývne. "Slečno, můžeme jet?" objeví se u dveřích Josh, můj šofér. "Jo, jdem!" řeknu a rozloučím se s Naomi. Nasednu si do limuzíny a jedeme tam, kde se předávají ceny. Jdu dovnitř, nějaká paní se semnoupřivítá, pak říkala co budu dělat. Zapamatovala sem si to a šla na jeviště do první řady. Příjde moderátor a něco žvatlal. "A teď se podíváme, kdo vyhrál za nejlepší popovou zpěvačku!" řekl a všichni sme začali tleskat. O první místo se prali Shakira, Kelly Clarson a Pink. No newim, mě líběj všechny tři. "Zvu sem Britskou princeznu Markétu, aby přečetla tenhle dopis, co rozhodne první místo!" řekne moderátor, ozvou se potlesky a já jdu na pódium. Otevřu dopis a čtu: "Na prvním místě za nejlepší popovou zpěvačku se stává..se stává..Kelly Clarson!" Šlo takhle pořád dál a já čekala už jen na rockový. Konečně. "A teď tento dopis rozhodne první místo rockových skupin!" řekne moderátor a já jdu číst. Green Day, Tokio Hotel a Simple Plan, to sem zvědavá. Začnu číst: "Bohužel hlasy měli obě skupiny nastejno, tak máme dva vítěze. Stává se skupina Green Day a Tokio Hotel!!!" a ozve se hroznej potlesk. Green Day se sem nedostavili, byli tu jen Tokio Hotel. Jdu nejdřív k Billovi, potřásnu si s ním ruce, předám cenu a koukám se na něj. Bill si toho pohledu všimne, tak uhne pohledem a trochu zrůžový. Jdu k Tomovi, ten mi dá pusu na tvář a já se na něj usměju. Pak s Gustavem a Georgem. Bill tam začne vést menší poděkování. Všimnu si, že při tom poděkování si něco čmárá na papír. Když to dořekne, ozve se zase křik. Když odcházejí, dá mi Bill nenápadně do ruky papírek. Pak dám eště pár cen a je konec. Zavolám Joshovi, ten se pro mě staví a veze mě z5 domů... Sem v pokoji a převlíkám se! Pak si vzpomenu na ten papírek, co mám v kapse a rychle ho rozdělám. Bylo tam číslo Billa a vzkaz, který byl německy. Naštěstí umím němčinu stejně dobře jako češtinu a ájinu, tak to přeču s hračkou: "Ahoj! Chtěl sem se zeptat, estli bys nechtěla semnou někam vyrazit, třeba ukázat Londýn! Prosim, napiš mi, je tam moje číslo! Billl Kaulitz!" Chci mu napsat, že ráda, ale zjistím, že mi došel kredit. No co, zítra to řeknu matce a ta mi ho nabije. Jdu eště ke stěně, která je naproti mé postele a dám pusu Billovi(plakát), pak jdu zpátky do postele. Už se těším, až mu napíšu, ale co? "Ahoj Bille, moc ráda! Eště mi napiš!" Ne, tohle je blbost, chce to něco originálního. Podívám se na hodinky, za pár minut půlnoc. Pak uslyším zašustění, nastražím uši. Kdo to je?!....
(MakyCali4nia)
kdo?????Ale to je asi blbá otázka,co?ale asi mi nic jinýho nezbyde,než počkat, až napíšeš další díl...