Přišla noc. Někdo klepal Tomovi na dveře. Tom je rychle otevřel a dovnitř vpadnula Veronika.
"Takže...už jdu. Vrátím se zítra v noci ano? Do té doby mě kryj! Řekni, že třeba jsem tam a tam a že jsem ti řekla, aby jsi mu to vzkázal ano? Třeba si vymysli, že jsem si vzala i dva strážné - to je jedno!" Tom jenom kýval na souhlas.
"Tak já jdu." usmála se a vyšla ven. Tom se za ní díval z balkonu a když už ji viděl nedaleko vrat, tak vyrazil za ní.
Pomalu a potichu ji sledoval skoro přes celé město. Najednou se zastavila a rozhlížela se všude kolem. Potom zahnula za roh, směrem k přístavu. Tom šel za ní, ale čekalo ho překvapení, když ho někdo chytil a zatáhnul do nějaké mezery mezi nějaké krabice!
"Co děláš?!" vykřikl na něj známý hlas. Pořádně se podíval a viděl Veroniku, koukala na něj zklamaně a rozzuřeně zároveň.
"Sledoval jsem tě!" řekl jí jednoduše a pravdivě!
"A proč?!" vykřikla hlasitě a najednou uslyšeli něčí kroky.
"Pšt!" šeptla na Toma a pořádně ho přimáčknula ke zdi. Byla na něm přímo nalepená. Tom si ji prohlížel zblízka a nespouštěl z ní oči ani na okamžik. Když se na něj znova podívala všimnula si jeho pohledu. Najednou se k ní Tom začal přibližovat a políbil ji. Veronika se od něj odklonila.
"Ne Tome!" řekla potichu. Nechtěla, aby je tady někdo viděl.
"Odpoledne ti to nevadilo." řekl šibalsky Tom a prohlížel si ji s úsměvem.
"To bylo jinak."
"Jenom jsi nechtěla, aby jsem poznal, že mám někoho jiného, že jo? Jinak bys mě nikdy nepolíbila! Máš totiž jiného a tajíš ho, protože se bojíš, že se otci nebude líbit!" řekl Tom a šibalsky se usmíval.
"Myslíš?!" řekla mu docela rozzuřeně Veronika a koukala na něj.
"Myslím? Ne! To vím!" řekl ji razantně Tom a usmíval se, protože zjistil, že na to přišel a vyhrál, kdežto ona prohrála.
"Nevíš nic! Protože to není pravda!"
"Ale je! Máš jiného, máš přítele a nechceš o něm nikomu říct! Proč?! To je tak starý? Ošklivý?"
"Je mladý a hezčí než ty!" křikla Veronika a Tom pozvednul obočí. Veronika si chytila rukou pusu, poznala, že řekla něco, co říct neměla. Tom se usmíval.
"Přestaň!" praštila ho Veronika do hrudi. Tom se smál víc a víc, ale stále potichu.
"Řekla jsem přestaň!" praštila ho znova. Tom se převrhnul a tentokrát ona byla opřená o zeď.
"Kdo je ten tvůj tajný ctitel a přítel?! Kovář? Rolník? Rybář?" smál se jí Tom do obličeje a Veronika rudla vzteky.
"Pusť mě a přestaň!" pěnila Veronika vzteky.
"Co když nepustím a nepřestanu!"
"Mladíku pusťte ji!" ozvalo se za nima. Veronika se usmála, ale nesmála se dlouho, když za Tomem spatřila - komodora! A sakra! Tom rychle Veroniku pustil a omluvně se usmíval.
"Nic se tady nedělo! Vážně komodore! To jsem já Tom!"
"Já vím, kdo jste a myslím, že jejímu otci se nebude líbit to, že jste tady v noci a na ulici obtěžoval jeho dceru!"
"Obtěžoval?! Co prosím? Ona utíkala z domu a já chtěl zjistit kam jde!"
"To říkejte jinému. V pořádku slečno?"
"A...ano." řekla vyklepaným hlasem Veronika.
"Otočte se!" poručil komodor Tomovi. Tom nevěděl, co přijde, ale otočil se. Najednou uslyšel klapnutí pout, které mu za zády dal komodor.
"Veroniko! Nic jsem ti nedělal a ty to víš!" vykřiknul na Veroniku.
"Vážně jste v pořádku slečno?! Neublížil vám?! Tušil jsem, že mu nemám věřit! Vypadá zvláštně!"
"Už je to v pořádku díky vám komodore!"
"Odvedu vás domů!" bylo vidět, že se Veronice nechce,ale musela. Nesměla dát podezření. Tom šel spoutaný před komodorem a Veronikou, kterou držel komodor kolem pasu jednou rukou a druhou mířil na Toma puškou.
"Vážně vám nijak fyzicky neublížil slečno?"
"Ne vážně. Díky vám ne." řekla mu s mírným úsměvem Veronika.
"Jak díky němu ne?! Vždyť jsem ti nic nechtěl udělat!" křiknul na ni Tom.
"Ticho!" připomenul ho komodor. Došli až před kasárna.
"Slečno...počkejte tady! Jenom ho odvedu do vězení. Teď v noci s tím nebudeme otravovat vašeho otce a potom vás odvedu domů ano?
"Ano!"
"A to ji tu necháte samotnou?! Co když se tady objeví nějaký psychopat!" řekl Tom a podíval se na Veroniku, která ho v tu chvíli chtěla zabít, protože chtěla vzít roha!
"Máte pravdu! Půjdete s náma slečno!" Veronika se nuceně usmála a vyrazila do kasáren společně s komodorem a Tomem....
pokráčko příště