close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Maledivy IV.

30. března 2007 v 7:16 | Kosynka |  Maledivy
*****PO NÁVRATU Z DOVOLENÉ*****
"Brácha, kde sakra seš?!" hledám Billa po baráku, ale nemůžu ho najít. "Tak sakra Bi-pardon." Otočím se a vycouvám z jeho pokoje. Už se skoro stalo pravidlem, že ho vyruším s Verčou. "Cos potřeboval?" přijde za mnou po chvíli Bill a srovnává si tričko. "Chtěl jsem ti jenom říct, že dneska večer přijde Gwendy a chci tady s ní být sám..." vysvětlím mu. "Hele Tome říkám ti..." nedokončí a přísně se na mě podívá. "Neboj se." usměju se na něj a nechám ho jít zpátky za Verčou. Kolem sedmý má Gwendy přijít, do tý doby musí brácha zmizet a musím všechno připravit. Ty jo, já neromantik, chci pro SVOJÍ holku připravit krásný překvapení. Bude to pro ní určitě překvapující, protože něco takovýho ode mě určitě nebude očekávat. "Beru si ho domů." Usměje se na mě Verča, když s Billem odchází. "Jo jo a nech si ho doma co nejdýl." Usměju se na ní a zabouchnu za nima dveře. Pak se dám rychle do příprav. Mám jen chvilku, než se Gwendy dostaví. Když je po sedmý hodině, jsem jako na trní a Gwendy tady pořád není. Už si začínám říkat, že asi nedorazí, když se ozve zaklepání. "Bál jsem se, že nedorazíš." Usměju se na Gwendy, když vleze do baráku. "Trošku jsem nestíhala, protože jsem musela doma ještě uklidit." Vysvětlí mi. "To nevadí, hlavně, že jsi přišla." usměju se znova a posadím jí v obýváku. "Něco pro tebe mám." Řeknu a zmizím v kuchyni. "Můžeš sem přijít!" zavolám na ní, když dodělám, co jsem potřeboval. "Bože..." usměje se, když uvidí, co jsem pro ní připravil. Na stole jsou svíčky a je připravená večeře. "Víš, já moc na tu romantiku nejsem." Vysvětlím jí a posadím jí ke stolu. "Je to hezký." Pochválí mi. Společně se najíme a pak se přesuneme do obýváku, kde zapnu nějaký film, co jsem půjčil. Během filmu se dívám na Gwendy. Vlastně z toho filmu nic nemám, protože se dívám jenom na ní. "Jak se ti film líbil?" otočí se na mě, když se dodíváme. "Jo hezkej." zalžu a přisunu se k ní blíž. Chvíli se na sebe jenom díváme a pak Gwendy políbím. "Jsem rád, že jsi tady. Ještě pro tebe něco mám." vezmu jí jemně za ruku a vedu jí k sobě do pokoje. "Zavři oči." poprosím jí a čekám až zavře oči. Pak otevřu dveře do pokoje, zapálím posledních pár svíček a vezmu Gwendy za ruku, abych jí opatrně odvedl dovnitř a zavřu za ní dveře. "Můžeš otevřít oči." Stoupnu si za ní a obejmu jí. "Bože Tome to je krásný..." usměje se a otočí se ke mě, aby mě mohla políbit. "Jsem ráda, že jsme spolu." Obejme mě. Posadím se na postel a stáhnu si jí na klín. Chvíli se líbáme a pak jí položím na postel a nakloním se nad ní a znovu jí políbím. Začnu na ústech a pokračuju níž a níž. Sundám z ní veškeré oblečení až na spodní prádlo a pokračuju v líbání. "Tome počkej." Zarazí mě, když skoro dojde na věc. "Víš... já sem ještě.." zadívá se na mě. "Ne že bych to nechtěla, ale ne teď.. víš, nejsem na to ještě připravená." Odstrčí mě. "Nic se neděje, nebudu tě do toho nutit." Lehnu si vedle ní a přetáhnu přes nás peřinu. "Aspoň jsem rád, že jsi tady se mnou." Obejmu jí a přitisknu si jí k sobě blíž. "Vážně promiň Tome." "Nemáš se za co omlouvat. Já tě do toho nechci nutit." Vysvětlím jí. "To jsem ráda, necháme to jen tak přijít." přitulí se ke mě. Netrvá to dlouho a oba usneme.
"Tak co, jak ses měl?" usměju se na bráchu, kterej akorát přijde domů. "Fajn." Práskne dveřma a jde k sobě do pokoje. "Co se stalo?" zaklepu mu na dveře. "Nic." Odsekne. "Bille co je?" otevřu dveře a pozvu se dovnitř. Bill leží na posteli a dívá se do stropu. "Co se stalo? Brácha řekni mi to!" "Včera, byli jsme na jedný party s Andreasem... a... potkal jsem tam Sonju, trošku jsem toho vypil a... prostě jsem se tam se Sonjou začal líbat a Verča nás viděla. Když jsem si uvědomil, co dělám a že jí můžu ztratit, úplně jsem vystřízlivěl, ale viděla nás a bylo pozdě. Strašně jsme se pohádali a pak jsme se rozešli." "Bože a kde jsi byl v noci?" "Byl jsem u Andrease." "A.. už se to nedá zachránit Bille?" "Myslím si, že ne." "Je mi to líto Bille, ale určitě se s tím dá něco udělat, věř mi." Snažím se. "Ne." Odpoví suše Bill a otočí se na bok. "Tome prosím tě, nech mě, chci být sám." poprosí mě tak ho nechám. Potřebuje si to všechno promyslet a třeba se pak rozhodne že za ní zajde. Dojdu do obýváku a sednu si zpátky k televizi. Pořád musím myslet na to, co se odehrálo mezi mnou a Gwendy. Bylo to krásný i když se nestalo úplně všechno. Nebudu na ní spěchat. Jak vždycky říká brácha, když si na něco počkáš je to pak krásnější než když si to vynutíš. Budu se tím řídit a uvidím, co přijde. Třeba má brácha pravdu.
"Tak co, promluvíš si s ním?!" zadívám se na Verču. "Ne!" odpoví Verča rázně a dál se věnuje svým věcem. "Veru! Nemůžete bez sebe být! Vždyť Bill se už celý týden trápí! A Gwendy říkala, že i ty!" vyklouzne mi. Verča se otočí na Gwendy a změří si jí pohledem. "Tome!" zadívá se na mě Gwendy. "Promiň!" omluvím se. "Chci jenom, aby si Verča promluvila s Billem! Nic víc!" otočím se na Gwendy. "Miláčku, pojď sem. Musíš je nechat, ať si to vyřeší sami. Nemůžeš se do toho plést." Zavede mě Gwendy k sobě do pokoje. "Ale když ty ho nevidíš, jak se doma trápí! Chodí po baráku jako tělo bez duše a skoro nic nejí, nepije. Ne že by to bylo jiný než dřív..." zamyslím se. "Ale prostě nejí a nepije a ani nechce zpívat!" posadím se na postel a stáhnu si Gwendy na klín. Odhrnu jí vlasy z krku a políbím jí na něj. "Nech jim čas." Řekne nakonec. "Fajn, jak chceš." Kapituluju. "A večer půjdeme na tu party?" zadívám se jí do očí. "Ale jo, když tak moc chceš..." usměje se. "Fajn, sejdeme se tam, nebo půjdeme spolu?" "Sejdeme se tam. Zkusím přemluvit Verču, aby šla se mnou." "Fajn a já zkusím přemluvit Billa."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama