"Já jí chci!" praštím do stolu až Bill s Verčou nadskočí. "Tome v klidu... nesmíš spěchat... vždyť o tobě skoro neví..." snaží se mě Verča uklidnit. "Neví o mě?!" zadívám se na ní. "Vždyť jsem jí napsal jestli se mnou chce chodit! A teď se dovím, že se dala dohromady s Alexem!" rozčílím se. "Hele brácha zklidni se!" zamračí se Bill. "Sakra já nevím, co si o sobě myslíš!Chováš se jako blbec!" "Já se chovám jako blbec?! Tobě se to mluví když máš cos chtěl!" pohodím hlavou směrem k Verče. "Nech toho Tome, zase seš nesnesitelnej." Zvedne se Bill a jde k sobě do pokoje. "Poraď mi!" zadívám se prosebně na Verču. "Nevím jak..." "No jak jí mám sbalit? Vždyť je to tvoje nejlepší kamarádka tak bys měla vědět, jak na ní..." opřu si hlavu o dlaně. "Tome nech jí čas... uvidíš že se dáte dohromady." Položí mi Verča ruku na ruku. "Co když ne?" "Věř mi Tome." Usměje se. "Kočičko?!" vykoukne Bill z pokoje. "Už jdu." Řekne směrem k Billovi Verča a ještě se podívá na mě. "Bude to fajn. Znám jí." Usměje se a zmizí za Billem. Znovu se aspoň můžu ponořit do snění o Gwendy... bože proč se mi neozývá? Napsal jsem jí a neodepsala... můžu se zbláznit, když vím, že je někde s Alexem a bůh ví, co dělají. Ty jo musím jít ven, nemůžu být doma. Hodím na sebe mikinu a vyrazím do ulic. Potkám několik holek a s jednou dokonce jdu k ní domů, trošku si zvednout... náladu. :)
Domů dorazím kolem půl desátý. "No kde seš?!" vyjede po mě Bill hned na úvod. "Byl jsem se projít, potřeboval jsem si pročistit hlavu." Vysvětlím mu a jdu do koupelny hodit si sprchu. Pustím na sebe proud teplý vody a zamyslím se. No jo, zase na ní myslím... omotám si ručník kolem pasu a jdu do obýváku. Mamina stejně není doma a před Billem se fakt nemusím stydět za nic. Z lednice si vezmu Red Bull a posadím se k Billovi. Chvíli se spolu díváme na televizi a pak mi zapípá telefon. Můžu se přerazit, jak rychle k němu spěchám. Rychle se podívám kdo mi píše a... moje naděje pohasne. "Andreas se ptá, jestli přijdeme zítra na party." informuju Billa. "No..." protáhne Bill. "Moc se mi tam nechce..." "Mě taky ne." Přitakám. "Fajn, takže nemáme čas." Rozhodnu po chvíli. "Hele co si takhle vyjet jak bude ten týden prázdnin... víš někam jen tak. Já vezmu třeba Verču a ... Verča může vzít Gwendy..." nadhodí Bill. Ví moc dobře že budu souhlasit. "Fajn jdu Verunce zavolat." Odběhne šťastně do pokoje. Andreas mi ještě napíše že je to škoda a dál se v tom nepitvá. Konečně se dokopu k tomu, abych se oblíkl do něčeho na spaní. Pak se natáhnu do postele a usnu.
"Už se nemůžu dočkat!" usměje se šťastně Bill, když jedeme na letiště. "Bude to úžasný! Jen si to představ... Maledivy... čtrnáct dní... jen ty, já, Verunka a Gwendy!" "A ehm... Gwendy ví, že jedeme?!" "No... myslím si, že neví že jedeš ty... ale ví, že jedu já..." zamyslí se Bill. "Tak to bude mít určitě radost." Zadívám se ven z okýnka. Netrvá to dlouho a jsme na letišti. Brácha hned vyskočí a jde hledat holky. Po chvíli za nima dorazím, v těsném závěsu za mnou je šofér s kuframa. "Ahoj." Usměju se a věnuju pohled Gwendy. "Ahoj." Řekne a zadívá se do země. Po dvou hodinách vlezeme do letadla a usadíme se. "Díky brouku." Usměje se Verča a posadí se k Billovi. "Nevadí ti, že sedím u tebe?" zadívám se na Gwendy, která si akorát vytáhne knížku. "Nevadí." Usměje se, ale oči od knížky nezvedne. Chvíli se ještě snažím navázat konverzaci, ale po několika pokusech to vzdám a zapnu si I-Pod.
Andílek