close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Láska z minulosti III.

26. března 2007 v 7:27 | Kosynka |  Láska z minulosti
"Bille, co děláš?" zadívám se mu do očí. "Nic..." zašeptá a ještě víc se přiblíží. "Bille ale-" nedokončím, protože mě Bill políbí...
*****
Znovu běžím lesem, ale z úplně jiného důvodu. Vidím ho před sebou, utíká.. "Počkej prosím!" volám za ním, ale běží dál. Ani se neohlédne. Nakonec na konci lesa se zastaví a konečně se za mnou otočí. "Proč..?!" doběhnu k němu. "Nemůžeme být spolu." Řekne nekompromisně. "Proč..?!" zeptám se znovu a oči mě pálí od slz. "Nejde to." řekne a pohladí mě po vlasech. "Po tom všem, co jsme spolu prožili?" zadívám se do jeho hlubokých očí. "Odpusť." Zašeptá a nakloní se ke mě, aby mě políbil, ale uhnu. "Co děláš?" zadívám se mu do očí. "Nic..." zašeptá a znovu se ke mě přiblíží. Tentokrát neuhnu a nechám jeho rty, aby se spojily s mými. "Vrátím se až to bude možné." řekne nakonec a pak...
*****
"Jsi v pohodě?" zadívá se na mě Bill. "Jo jasně." Proberu se. "Jenom se mi zdálo, že... že.." zadívám se na něj. "Že jsme se líbali?" usměje se. "To se ti nezdálo." "Jo aha... tak to nebyl sen." Usměju se na něj. "Měli bysme jít dovnitř." Řekne nakonec a jde otevřít dveře. "Jdi první, máš přednost." Počká až projdu a pak vejde za mnou. Vyhledáme Toma s Gwendy a přisedneme si k nim. "Kde jste byli tak dlouho?" změří si nás Tom pohledem. "Drbali jsme tě." Posadí se Bill vedle něj. "A co jste říkali?" zadívá se na mě. "To víš, my ti to řeknem a ty budeš chtít příště drbat s náma." Zakroutím hlavou. "No jo, dostali jste mě. Chtěl bych taky." zatváří se Tom smutně. Pak už to neřešíme a jenom si užíváme večer.
"Dneska jsme se fakt bavili, nemyslíš brácha?" zadívá se Bill na Toma, když vylezeme z restaurace. "Jo, bavil jsem se dobře." Řekne Tom nepřítomně. "Je s tebou něco?" zadívá se na mě Gwendy, když jdu mlčky vedle ní a ani nereaguju na Tomovi hlášky. "Nic." zalžu. Vlastně od tý doby, co jsme se s Billem líbali mám takový zvláštní pocit. Chce se mi utéct. Někam pryč, kde bych byla sama. Pak mě to napadne. Beze slova se otočím a běžím od nich pryč. "Veru počkej!" volá za mnou Gwendy, ale je mi to jedno. Vím, kam jít. Vím, za kým. Běžím pořád dál a slyším za sebou kroky. Když přebíhám silnici málem mě srazí auto, ale zabrzdí. Běžím pořád dál až doběhnu před masivní bránu a vběhnu dovnitř. Zaběhnu do třetí uličky a pak zabočím vlevo. Zastavím se až u černé kamenné desky. "Jani..." zašeptám a po tvářích se mi rozkutálí slzy. "Co se to děje!" kleknu si na náhrobní desku. Potřebuju to všechno ze sebe dostat ven. Už mě ty sny trápí hrozně dlouho a nejde to zastavit. Nedá se to vydržet. "Ty to určitě víš, co se to děje Jani?!" prosím ale nedostává se mi odpovědi. "Veru cos to udělala!" doběhne za mnou Bill a opře se o kolena, aby se vydýchal. "Pojď se mnou." Položí mi ruku na rameno. "Nech mě!" vytrhnu se mu. "No tak Veru, pojď se mnou!" Vezme mě za ruce a postaví mě. "Nech mě Bille!" zakřičím na něj jako smyslů zbavená a odstrčím ho, až spadne na protější hrob. "Dejte mi všichni pokoj!" zakřičím na něj a uteču pryč.
*****BILL*****
"Veru cos to udělala!" doběhnu za Verčou na hřbitov a opřu se o kolena, abych popadl dech. "Pojď se mnou." Položím jí ruku na rameno. "Nech mě!" vytrhne se mi. Má zvláštní hlas jako by to vůbec nebyla ona. "No tak Veru, pojď se mnou!" vezmu jí za ruce a postavím jí na nohy. "Nech mě Bille!" zakřičí na mě a odsrtčí mě až spadnu na hrob. "Dejte mi všichni pokoj!" křičí a běží pryč. Chvíli se vzpamatovávám a pak se postavím na nohy. Asi nemá cenu jí hledat.. vrátím se ke Gwendy domů. "Tak co, našel jsi jí?" "Jo, byla na hřbitově, u Jančina hrobu." posadím se na židli v kuchyni. "No a kde je?" "Nevím. Odstrčila mě a pak utekla pryč." Informuju je. "Nemám ponětí, kam mohla jít. Bylo to.. jako by to ani nebyla ona.." vzpomenu si na hřbitov. "Nemám rád hřbitovy." řeknu nakonec. "No to já taky ne." Posadí se Gwendy naproti mě. "Musíme jí najít, já jinak neusnu." Zakroutí hlavou. "Hele běž si lehnout, my tady s bráchou zůstaneme." Řekne po chvíli Tom. "Tom má pravdu, jdi si lehnout. Stejně se teď nedá nic dělat." Souhlasím s Tomem. "No jo, můžu zkusit usnout." usoudí Gwendy po chvíli a zmizí do pokoje. "Zajímalo by mě, co s ní je v poslední době.. je nějaká jiná.." řekne Tom, když Gwendy zmizí. "Taky sem si všimnul. Jenže nechce nic říct ani mě. Ty jo, kde může být..." zamyslím se. "To já nevím, ale doufám, že se jí nic nestane!" zadívá se brácha z okna, kde je tma jak v pytli. "Když budeme doufat, tak se jí nic nestane."
"No to si děláte srandu?!" zaklepe se mnou Gwendy. "Co je?!" zamžourám na ní. "No vy jste měli hlídat, jestli nepřišla domů! Spoléhala jsem na vás!" kroutí hlavou. "No jo, ale já byl tak unavenej..." protáhne se Tom. "To já taky.." přitakám. "A byla doma?!" zadívá se na nás Gwendy a žádá nás pohledem, abysme jí řekli že jo. "Ne." Zklame její očekávání Tom. Gwendy se posadí na gauč a dá si hlavu do rukou. "No tak, určitě je v pohodě!" snažím se jí ujistit a sebe taky. Pak Gwendy řekne něco, na co radši nechci myslet. "Ale co když se jí něco stalo..?!"
Andílek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama