close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Já, blb Tom a sexy učitel XXIII.

24. března 2007 v 12:47 | Kosynka |  Já,blb Tom a sexy učitel
Přišla se na mě podívat Lex.
"Všem se po tobě moc stýská a ptají se kdy se vrátíš domů a do školy…Pověděla jsem jim, že je to tvoje věc…" hlesne potichu jako by se bála, že jí něčím nakazím..
"Děkuju…"
"A přinesla jsem ti nějaké časopisy na čtení…Sylva to zvládá celkem dobře, chodím jí tam pomáhat, je silná…" Hlasitě polkla…" A jak se ti daří???"
"Jde to…" řeknu a očima zabloudím na nemocniční podlahu…Cítila jsem že se na mě Alex dívá, ale já nechtěla nikoho vidět… Nechci vidět ten smutek a soucit v jejích očích…Potom udělala něco naprosto nečekaného…zvedla se a řekla, že se za mnou přišel podívat ještě někdo…TOM??? Co ten tu dělá?
"A-ahoj…" zadíval se mi pátravě do obličeje..
"Bill chtěl přijít taky, ale něco mu do toho vlezlo…" pokračuje dál..
"Obdivuji tě…" vypadne z něj a já vytřeštím oči a poprvé od té doby co přišel se mu podívám do očí…Ztvrdli mi rysy… jak…jak jen může..
"Bibi…já…"
"Vypadni…"
"Cože???"
"Slyšel jsi vypadni, nechci nikoho vidět, tím míň tebe…" odpovím mu úplně cizím hlasem..
"Ne…" řekne a sedne si na postel a potom..potom mě obejmul kolem ramen a přitáhl si mě blíž k sobě a začal mi zpívat…potichounku…neměla pořádnou melodii a možná neměla ani název, ale byla krásná….A já jsem pochopila co se mi snažil říct…Chtěl říct jenom…Mušíš se s tím smířít. Uvidíš, že to dokážeš. Ty jsi nezůstala sama máš mě, Billa, Lex a Sylvu - máme jeden druhého.
Když jsem to pochopila bodlo mě u srdce a zavřela jsem oči. Ano musím se s tím smířit, ale pak mi vytanulo na mysl, že za to můžu já…S tím se nikdy nesmířím… Jak bych mohla…Vytrhla jsem se Tomovi z náručí a řekla.
"Je to moje chyba Tome.."
Tom vypadal zmateně…"Jak to myslíš?"
"Já jsem tátu zabila…" vzlykla jsem."Přemluvila jsem ho aby tam jel i když byl slejvák. Tátovi se moc nechtělo, ale já ho přemluvila…"
Tom mě chytnul za rameno a silně ho stiskl…" Přestaň, Bibi" promluvil tiše, ale důrazně. "Tohle neříkej…"
Nevšímala jsem si bolesti, která mě silně bodala na prsou, když jsem se narovnala "Ale je to tak! Mám pravdu.." Tom si mě přitáhl k sobě a po tváři se mu stékali slzy stejně jako mě.
"Tvůj táta věděl jak je ta cesta nebezpečná a přesto se rozhodl jet. On se rozhodl, Bibi, ne ty.." Prudce mě sevřel v náručí…"Nebyla to tvoje chyba…"
"Byla…" můj hlas byl zastřený slzami, takže mi bylo sotva rozumět… "Byla a do smrti si to neodpustím."
Dny plynuly pomalu, ale slz přesto ubývalo a nakonec se mě zmocnila podivná otupělost. Přišlo mi jako kdyby se mě věci okolo mě vůbec netýkali.To že mě Sylva adoptovala mi bylo fuk… Lex a Sylva za mnou chodili každý den… Občas přišel Tom a někdy i Bill. Ale já už nechtěla s nikým mluvit.
"Bibi drahoušku…" oslovila mě Sylva…
"Doktoři mi řekli, že už se můžeš vrátit domů…" oznámila mi a chytla mě za ruku..
"Domů???" podívala jsem se na ní lhostejným pohledem…" Já už nemám domov…"
"Samozřejmě že máš domov, Bibi.."
Podívala jsem se sylvě do očí a opřela se o polštář. Jak bych se mohla vrátit, když tam nebude táta? Není a nikdy už nebude…Obrátila jsem se čelem ke zdi a zavřela oči, pod víčky mě bodala ostrá bolest jako kdybych tam měla tisíce jehliček.
Sylva přistoupila ještě blíž k posteli. "Já tě potřebuju, Bibi." řekla něžně, hlas se jí přitom slabě chvěl.
"Vrať se, prosím,domů"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama