close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Důvod žít VIII.

19. března 2007 v 16:06 | Kosynka |  Důvod žít
Zírám na Sandru a nejsem schopen slova… Přemýšlím, co jí říct… Jak jí rozmluvit její bláznivý nápad, ale nic mě nenapadá… Zoufale se podívám na Annu, ale ta jen bezradně pokrčí rameny… Sandra se tváří vítězně a má zjevnou radost, že jí její plán vyšel…
"Fajn, ale můžeš u nás být jenom pár dní… Než si najdeš něco jiného." Řeknu a podívám se na Sandru tvrdým pohledem…
Sandřiny rysy trochu ztvrdnou, ale přesto si zachová svůj sladký úsměv a odpoví: " Jak myslíš, Bille… Ale teď bychom mohli jet pro mé věci, nemyslíš?"
"OK, jen ti odnesu tašku a pojedeme." Řeknu, popadnu Sandřino zavazadlo a hrnu se do dveří, abych byl pryč dřív než stačí jít Sandra s námi…

"Anno, já…" řeknu když za námi zaklapnou dveře bytu, ale Anna mě přeruší…
"Bille, já… tohle nezvládnu… Nedokážu se Sandrou bydlet v jednom bytě, dívat se na to, jak se tě snaží svádět, sledovat jak jí roste břicho… Tohle prostě nezvládnu!"
Dívám se do Anniných očí, ve kterých čtu velký smutek a obavy, ovšem vidím v nich taky lásku a to mi dodává sílu, abych bojoval o své - naše štěstí!
"Já vím, Anno… Ale slibuju ti, že tady nebude dlouho! Pokusím se jí sehnat nějakej podnájem nebo něco, ale v žádném případě nedovolím, aby tu s námi byla déle než týden…!" řeknu a dívám se na Annu… Mám strašnou chuť jí obejmout a políbit… Chci se jí dotýkat, chci cítit její vůni…
"Miluju tě…" zašeptám do Anniných vlasů a opíjím se její nádhernou vůní… Trošku se odtáhnu, abych viděl Anně do obličeje a potom jí políbím… Cítím, jak mi taje v náručí… Jednou rukou jí hladím po zádech a druhou se probírám jejími nádhernými vlasy…
"Bille…" vydechne Anna vzrušeně a znovu vyhledá moje rty…
Bože, jak já jí miluju…. Přál bych si, aby tahle chvíle nikdy neskončila, ale to mi bohužel není přáno, protože se v zápětí ozve zvonek a mě je hned jasné, kdo stojí za dveřmi…!
Anna se ode mě trochu odtáhne a v jejích očích čtu zklamání…
"Miluju tě, strašně moc!" zašeptám jí do ucha a pomalu se šourám ke dveřím…
Anna mě však chytne a přitáhne si mě zpátky… Dá mi jemný polibek na rty a potom řekne: "Já tě taky miluju!"

-------------------------Anna----------------------

"Já tě taky miluju!" řeknu Billovi, potom co ho znovu políbím….
Potom už jen vidím, jak mizí za dveřmi, kde na něj čeká Sandra…

Ach jo, proč musí bejt život tak těžkej??? Proč to nemůžu mít jednoduchý, tak jako ostatní??? Například Sandra, té vychází snad všechno, co si kdy přála… Je krásná, oblíbená a dokonce těhotná… Jak moc jí to závidím… Také bych si přála děťátko… Ale kdoví jestli vůbec budu moct mít děti… Interrupce je hold prevít… Ale já doufám, že ano…! Pevně věřím, že mi bůh dopřeje aspoň tohle! Doktoři mi sice říkali ať si nedělám přílišné naděje s možností dalšího těhotenství, ovšem šance tu je, i když úplně malinkatá… Ale aspoň nějaká!!!

Najednou se proberu z přemýšlení a uvědomím si, že bych si asi měla dát věci k Billovi do pokoje a uvolnit tak svůj krásnej pokoj tý koze…! Bože, další komplikace! Ta káča mi nosí jen samý nepříjemnosti! No, ale zase na druhou stranu pořád lepší než kdyby se nastěhovala k Billovi do pokoje a věřím, že by to udělala moooc ráda…!

Sbalím si svoje věci a ještě rychle převléknu postel, mám to jen tak tak, zrovna když to všechno dodělám, cvaknou dveře bytu a v nich se objeví Bill ověšený taškami a za ním Sandra se zářivým a vítězným úsměvem…

"No, počkej… Však on tě ten úsměv přejde… Já ti to tady pořádně osladím…!" říkám si v duchu a škodolibě se usměju…

"Miláčku, nechceš zajít někam posedět? Sandra se tady zatím zabydlí, aspoň bude mít klid na vybalování…." Řeknu a tvářím se při tom jako by snad byla náš uctivý host…
Bill se na mě podívá s úsměvem na tváři a odpoví: "Dobrý nápad, lásko…"
Potom přijde blíž ke mně a políbí mě… Sice jen tak letmo, ale přesto mnou projede vlna vzrušení…

"Tak co si dáš?" zeptá se mě Bill, když se usadíme v jedné celkem malé, ale útulné restauraci…
"Nevím… Něco vyber…" odpovím a dívám se na Billa... Nemůžu od něj odtrhnout oči… Je tak krásnej a sladkej… Mám takovej pocit, že jsem se zamilovala až po uši… No, ale co… Jsem mladá, tak si musím užívat života! Už žádné vysedávání v koutě! Budu si užívat života plnými doušky a hlavně - budu šťastná!

"Chtěl bych ti poděkovat, Anno…" řekne Bill a dívá se mi upřeně do očí… Tímhle pohledem mě vždycky dostane…
"A za co?" zeptám se udiveně…
"Za to, že jsi mi dala možnost být šťastný…" odpoví Bill, nahne se ke mně a políbí mě…
Líbáme se pěknou chvíli, potom se od Billa odtrhnu a řeknu: " Miluju tě…"
Bill se na mě krásně usměje a vyznání mi opětuje…
Sedíme spolu v restauraci, povídáme si, sem tam se políbíme a je nám krásně… Jsme spolu a užíváme si štěstí, které nás hřeje jako paprsky slunce… Ovšem kdoví, jak dlouho…??

"Pšššt, nebo probudíš sousedy…" napomíná mě Bill, protože se směju na celé kolo…
"No a co… Jen ať všichni vědí, že jsem šťastná a že je mi krááásně!" vykřiknu a znovu se zhroutím v záchvatu smíchu… To bude asi tím vínem, co jsem pila… No a co… Hlavní je, že jsem šťastná…
"No, tak, Anno… Kroť se nebo tě budu muset umlčet já…" řekne mi Bill na oko výhružně…
"Fakt? A jak to chceš udělat?" zeptám se ho vesele…
"Třeba takhle…" odpoví Bill, nahne se ke mně a políbí mě…
"Tak to si nechám líbit…" zašeptám když se ode mě Bill odtrhne…

"Sakra, kde mám ty klíče??" hudruje Bill a asi po třetí si začne prohledávat všechny kapsy jen, aby ty zpropadené klíče našel…
"Vidíš? To máš z toho, že jsi nepořádnej, ani si nepamatuješ, že si je dal ke mně do kabelky… Sklerotiku…" řeknu a zase se začnu tlemit... No, asi jsem to s tím vínem trošku přehnala…
"To jsi to nemohla říct dřív?? Já je tady hledám, jak magor a ty se mi takhle tlemíš… No, počkej, já ti dám utahovat si ze mě!" řekne Bill a začne se ke mně přibližovat…
Začnu couvat až zády narazím na zeď, to mi ovšem vůůůbec nevadí…
"Tak a teď tě mám ve své moci…" řekne Bill a ruce si opře o zeď, tak abych mu nemohla zdrhnout…
Dívám se Billovi do očí a můj pohled je dost vyzývavý… Čekám, kdy mě políbí… Bill však stále otálí, tudíž neváhám a políbím ho sama…
Za chvíli nás však vyruší cvaknutí zámku a Sandra, která stojí ve dveřích "našeho" bytu…
Pohled na ní mě okamžitě probere, protože ta její noční košilka je tak krátká a odvážná, že kdyby spala nahá, tak by to snad vyšlo nastejno…!
Sandra se podívá vyčítavě na Billa a rukou si přejede po břiše… Tohle mě schladí úplně… Odstrčím od sebe Billa, projdu kolem té nádhery, vejdu do bytu a zapluju rovnou do koupelny…
Svléknu se, vlezu si pod sprchu a nechám proud vody, aby mi bičoval ztuhlé tělo a dopřál tak mým svalům trochu odpočinku a uvolnění…

"Anno, spíš?" zeptá se mě Bill, když vedle sebe ležíme v posteli… Neodpovídám mu… Je toho na mě moc… Přítomnost Sandry a hlavně její těhotenství… Nevím jestli tohle zvládnu…
Bill se překulí takže je teď nade mnou a pozoruje mě…
"Anno?" promluví na mě znovu, když však nereaguju, políbí mě…
To mi dělá naschvál…! Ví, že jeho polibkům neodolám…
Ještě chvíli se mi daří dělat, že spím, ovšem po chvíli to vzdám a zapojím se do polibku…
Bill se na mě překulí úplně a dál mě líbá… Jeho ruce bloudí po mém těle,vlasech, obličeji, ale nic víc si Bill nedovolí… Věřím, že by chtěl, ale kvůli mně se snaží ovládat… Bože, jak já ho miluju!

Konec 8. části

Marky

Tak tady máte další dílek, doufám, že se vám bude líbit, ale no nevím… Please pište komentáře, abych věděla jestli mám vůbec psát dál…:-)) A ještě jednou se vám omlouvám, že tak dlouho nebyly nový díly, ale nemohla jsem za to…:-) Tak se mějte, paa:-*
PS: Omlouvám se za chyby, ale pořádně na to nevidím, tak mi to promiňte…;-):-):-*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama