Ujdem asi dva kilometry a už vidím i střechu našeho baráku,ale nějak se mi nechce pokračovat a tak se zastavím.Tom ještě pár kroků popojde a jak si všimne že ho nenásleduju tak se vrátí zpět."Co je?"Zeptá se mně.Já se na něj usměju a odpovím."Nic jen mám rapla a už neudělám ani krok."Šťouchnu ho do žeber a sednu si doprostřed chodníku.Chudák Tom mě začne přemlouvat a vede se mnou únavnou diskuzi o tom že bych se měla uráčit vstát a blá blá blá.
"Ty vole já padááááám."Křičí Verča po nezdařeným pokusu se vyšplhat na větev obohacenou nejčervenějšíma třešněma.Tak trošku se zachytí její tričko o větev a visí tam jak loutka.Bill jí spěchá na pomoc,ale když uvidí její bezbranou pozu začne se řehtat na kilometry daleko."Byl bys tak hodnej a pomohl mi dolů!!!"Prosí Verča Billa a je celá rudá vzteky a hanbou. "No když ty tam tak pěkně visíš." "Jak chceš."Řekne Verča a vyvlíkne se z trička.Dopadne na Billa a stáhne ho dolů na zem."Jauu to byla šlupka."Stěžuje si Bill. "Náhodou to bylo docela měkký přistání."Vychvaluje si Verča která leží na Billovi."No jo,ale já si něco asi zlomil."Skuhrá a zpod sebe vytáhne zlomenej klacek. "Zlomil jsem si klacek."Prohlásí udiveně. "Cože!!!!!Bille co že se stalo."Zvedne se Verča ze země a začne jím třást."No vždyť říkám zlomil jsem si klacek."Ukáže Verči zlomenej klacek a začne se smát."Tak ty na mě takhle."Začne ho k tomu ještě Verča lechtat.Bill se skoro až počůrá až to nakonec Verču přestane bavit a zahledí se do koruny stromu."Co tam hledáš??"Zeptá se jí zvědavě Bill. "Dědečka hříbečka ......svoje tričko ty pako." "Támhle je."Ukáže Bill prstem tam kde se houpe její zelený tričko."Hmmm a teď jen jak ho dostat dolů že??Kdyby mi pán pomohl tak by to takhle nedopadlo."Zašklebí se na něj.
Po únavným dohadování co se mě snaží Tom přesvědčit abych ten poslední kilometr zvládla a že prej mi i něco upeče koupí mi můj oblíbenej větrník a že mi splní jedno přání,a prostě samý bláboly se zvednu a na Tomově tváři se né na dlouho objeví úsměv."Jen se něškleb nevyjdeš z toho tak lehce."Skočím mu na záda a plesknu po zadku."Tak hyjé koníčku a pěkně cvalem."Stisknu mu ještě kolena kolem pasu abych ho pobýdla a Tom přistoupí na hru.Vydrží mu to tak sto metrů a pak zpomaluje."Ale copak koníček už nemůže??"Směju se mu na zádech.Tom se svalí se na zem."Jéžiš koníček pošel,co si počnu."Zakryju si rukama obličej a začnu předstírat pláč při čemž vydávám pisklavý zvuky.
"Hele Bille drž se ať nehodíš drbu,já tě pak seškrabávat nebudu." "Ale jo furt,nevím jakej chytrolín se zasekl na větvi."A šahá po mím tričku."Ááááááá mám ho."Čapne mí tričko a leze dolů.Ale zastaví se na poslední větvi a nevypadá to že by chtěl pokračovat."Tak co?"Zeptá se ho Verča. "Popros."Udělá na ni Bill rošťáckej kukuč a mává jí tričkem nad hlavou. "Ani mě nenapadne."Prohlásí rozhodně a sápe se po tričku.Z mí vlastní zkušenosti vím že Verča má dost dobrý reflexi,takže jí nedalo moc zabrat dostat svý tričko na zem a spolu s ním i Billa."Jéé ty jseš hodnej donáška až k nohám."Skloní se a dá mu pusu. "Tak to abych spadl znova jestli mi dáš zase stejnou odměnu."A už vstává že na ten strom vyleze znova."Žádný takový ještě by sis něco doopravdy zlomil ."Přitáhne si ho k sobě a začnou se líbat. .....................asi po 5 minutách.
Si Verča konečně obleče to tričko a vyjdou směr domov.
Když to nezabírá tak se uklidním a čumím na Toma kterej fakt vypadá že pošel.Jazyk má ven z pusy a slinama má oplizlej celej obličej až se začnu bát aby se vlastníma slinama neutopil."Hele Tome tak víš co já už půjdu po svých."Zvednu se a naznačuju že už půjdu,ale Tom nic.Jdu teda k němu a on fak vypadá jako by zgebnul a ani nevypadá že by dejchal,ale ty sliny jsou fakt odporný."Tak dobře jak se asi dává první pomoc?"Vezmu mu ruce a začnu mu je přitiskovat na hruď a zas zpět na zem.Bez úspěchu,ale ještě nemodrá takže mám šanci ho zachránit.Vytáhnu z kapsy papíroví kapesníčky a otřu mu pusu od slin."Jestli se pobliju tak tobě do pusy to tě jako varuju jestli jseš náhodou nemrtvej,ty sliny jsi si mohl odpustit."Ještě se na něj kouknu jestli si náhodou nerozmyslel že konečně bude zas živej,ale nic."Tak jdu na to,to zvládneš."Říkám si v duchu a přiložím ruce na jeho hruď počítám "1..2..3..4..5 ..a."Dám mu umělý dýchání při čemž se mlátím smíchy když ten vzduch vyleze spodní částí těla.Ale to se rozesměje už i Tom."Ty jo ty ale smrdíš."Postěžuju si a mávám rukou před obličejem abych načerpala čerstvej vzduch."Mám otravu."Prohlásím a bouchnu sebou o zem,že jsem mrtvá s úšklebkem smradu na tváři.Po těch různých šaškárnách co provádíme uvidíme nad sebou Verču s Billem. "Jste jak malý děti."Směje se nám Verča."No já bych řekl že trošku větší."Přidá se Bill a nakonec se smějem všichni.A dokonce si vysloužíme pár káravých pohledu a poznámek od nějakých kluků jako : "Můžem se přidat?"Atd. Jeden dokoce příjde až k Verči a řekne."Vidět tě nahou umřu štěstím."A čeká s frajerským pohledem na odpověď.Bill chce zasáhnout,ale v tom mu zabráním a nechám Verču ať si ho podá."A já vidět tebe nahýho,"Udělá na něj svůdnej pohled,"umřu smíchy."Všichni se rozesmějem a tomu frajerovi ztvrdne úsměj a zrudne.Někam zajde a my se rozhodnem konečně vyrazit domů a cestou si o tom všem ještě v návalech smíchu povídáme.
Gwendy
"Ty vole já padááááám."Křičí Verča po nezdařeným pokusu se vyšplhat na větev obohacenou nejčervenějšíma třešněma.Tak trošku se zachytí její tričko o větev a visí tam jak loutka.Bill jí spěchá na pomoc,ale když uvidí její bezbranou pozu začne se řehtat na kilometry daleko."Byl bys tak hodnej a pomohl mi dolů!!!"Prosí Verča Billa a je celá rudá vzteky a hanbou. "No když ty tam tak pěkně visíš." "Jak chceš."Řekne Verča a vyvlíkne se z trička.Dopadne na Billa a stáhne ho dolů na zem."Jauu to byla šlupka."Stěžuje si Bill. "Náhodou to bylo docela měkký přistání."Vychvaluje si Verča která leží na Billovi."No jo,ale já si něco asi zlomil."Skuhrá a zpod sebe vytáhne zlomenej klacek. "Zlomil jsem si klacek."Prohlásí udiveně. "Cože!!!!!Bille co že se stalo."Zvedne se Verča ze země a začne jím třást."No vždyť říkám zlomil jsem si klacek."Ukáže Verči zlomenej klacek a začne se smát."Tak ty na mě takhle."Začne ho k tomu ještě Verča lechtat.Bill se skoro až počůrá až to nakonec Verču přestane bavit a zahledí se do koruny stromu."Co tam hledáš??"Zeptá se jí zvědavě Bill. "Dědečka hříbečka ......svoje tričko ty pako." "Támhle je."Ukáže Bill prstem tam kde se houpe její zelený tričko."Hmmm a teď jen jak ho dostat dolů že??Kdyby mi pán pomohl tak by to takhle nedopadlo."Zašklebí se na něj.
Po únavným dohadování co se mě snaží Tom přesvědčit abych ten poslední kilometr zvládla a že prej mi i něco upeče koupí mi můj oblíbenej větrník a že mi splní jedno přání,a prostě samý bláboly se zvednu a na Tomově tváři se né na dlouho objeví úsměv."Jen se něškleb nevyjdeš z toho tak lehce."Skočím mu na záda a plesknu po zadku."Tak hyjé koníčku a pěkně cvalem."Stisknu mu ještě kolena kolem pasu abych ho pobýdla a Tom přistoupí na hru.Vydrží mu to tak sto metrů a pak zpomaluje."Ale copak koníček už nemůže??"Směju se mu na zádech.Tom se svalí se na zem."Jéžiš koníček pošel,co si počnu."Zakryju si rukama obličej a začnu předstírat pláč při čemž vydávám pisklavý zvuky.
"Hele Bille drž se ať nehodíš drbu,já tě pak seškrabávat nebudu." "Ale jo furt,nevím jakej chytrolín se zasekl na větvi."A šahá po mím tričku."Ááááááá mám ho."Čapne mí tričko a leze dolů.Ale zastaví se na poslední větvi a nevypadá to že by chtěl pokračovat."Tak co?"Zeptá se ho Verča. "Popros."Udělá na ni Bill rošťáckej kukuč a mává jí tričkem nad hlavou. "Ani mě nenapadne."Prohlásí rozhodně a sápe se po tričku.Z mí vlastní zkušenosti vím že Verča má dost dobrý reflexi,takže jí nedalo moc zabrat dostat svý tričko na zem a spolu s ním i Billa."Jéé ty jseš hodnej donáška až k nohám."Skloní se a dá mu pusu. "Tak to abych spadl znova jestli mi dáš zase stejnou odměnu."A už vstává že na ten strom vyleze znova."Žádný takový ještě by sis něco doopravdy zlomil ."Přitáhne si ho k sobě a začnou se líbat. .....................asi po 5 minutách.
Si Verča konečně obleče to tričko a vyjdou směr domov.
Když to nezabírá tak se uklidním a čumím na Toma kterej fakt vypadá že pošel.Jazyk má ven z pusy a slinama má oplizlej celej obličej až se začnu bát aby se vlastníma slinama neutopil."Hele Tome tak víš co já už půjdu po svých."Zvednu se a naznačuju že už půjdu,ale Tom nic.Jdu teda k němu a on fak vypadá jako by zgebnul a ani nevypadá že by dejchal,ale ty sliny jsou fakt odporný."Tak dobře jak se asi dává první pomoc?"Vezmu mu ruce a začnu mu je přitiskovat na hruď a zas zpět na zem.Bez úspěchu,ale ještě nemodrá takže mám šanci ho zachránit.Vytáhnu z kapsy papíroví kapesníčky a otřu mu pusu od slin."Jestli se pobliju tak tobě do pusy to tě jako varuju jestli jseš náhodou nemrtvej,ty sliny jsi si mohl odpustit."Ještě se na něj kouknu jestli si náhodou nerozmyslel že konečně bude zas živej,ale nic."Tak jdu na to,to zvládneš."Říkám si v duchu a přiložím ruce na jeho hruď počítám "1..2..3..4..5 ..a."Dám mu umělý dýchání při čemž se mlátím smíchy když ten vzduch vyleze spodní částí těla.Ale to se rozesměje už i Tom."Ty jo ty ale smrdíš."Postěžuju si a mávám rukou před obličejem abych načerpala čerstvej vzduch."Mám otravu."Prohlásím a bouchnu sebou o zem,že jsem mrtvá s úšklebkem smradu na tváři.Po těch různých šaškárnách co provádíme uvidíme nad sebou Verču s Billem. "Jste jak malý děti."Směje se nám Verča."No já bych řekl že trošku větší."Přidá se Bill a nakonec se smějem všichni.A dokonce si vysloužíme pár káravých pohledu a poznámek od nějakých kluků jako : "Můžem se přidat?"Atd. Jeden dokoce příjde až k Verči a řekne."Vidět tě nahou umřu štěstím."A čeká s frajerským pohledem na odpověď.Bill chce zasáhnout,ale v tom mu zabráním a nechám Verču ať si ho podá."A já vidět tebe nahýho,"Udělá na něj svůdnej pohled,"umřu smíchy."Všichni se rozesmějem a tomu frajerovi ztvrdne úsměj a zrudne.Někam zajde a my se rozhodnem konečně vyrazit domů a cestou si o tom všem ještě v návalech smíchu povídáme.
Gwendy