close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Já, blb Tom a sexy učitel XIX.

11. února 2007 v 8:58 | Kosynka |  Já,blb Tom a sexy učitel
"Tak tedy dobrou noc a pěkně si to tam užijte…" popřeju Sylvě a tátovi, protože ráno odjíždí v pět hodin aby stihli letadlo…
"takže peníze máš na stole, kredit jsem ti taky dobil, takže kdyb cokoliv se dělo, tak…"
"Jasně jasně tati… nejsem už malá holka…" řeknu a nadhodím výraz masového vraha, protože táta se tváří, že se ke mně chce vrhnout a začít na mě šišlat ťuťu ňuňu…
Sotva jsem se stihla vysprchovat a padnout na postel, tak mi nějaký padouch ustřihl film a to jsem se chtěla kouknout na tu matiku, kvůli tý písemce…
PÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍSK
Ozve se najednou pod oknem hvízdání a mám milion šest keců a hlodů na tu stupidní osobu tam dole…Teda ty keci mám jen do tý doby než zjistím, že už půlhodiny jsem měla být vhůru a za pět minut většinou vycházím z baráku…
"BIBI…VŠŠŠŠTÁVEJ…" zařve pod oknem….TOM a je totálně na mol… Jenže to momentálně neřeším a pobíhám bytem jako kdybych měla v prdeli minimálně čtyřválec, sedm minut… můj osobní rekord…
"No sláááááva…škyt…Uš Uš jšem myslel že nepžijdeš…." zaculí se na mě Dred a kouká na mě takovejma malejma šterbinkama, který dřív byli ty jeho oči, které přiváděli všechny holky k šílenství…
"Co tu děláš…vypadni…" řeknu mu a chci kolem něj projít, leč i když je opilý, tak reflexi a pohyby má celkem rychlý.
"Ne dokud ši teda ci teda si mi dva neplomuvíme teda neprolamíme…" vydechne mi do obličeje a já bych vám mohla skoro na sto procent říct, že měl pivo a vodku.
"Mi dva si nemáme co říct…Teda vlastně jedno ti povím, abys nezapomněl…NESNÁŠÍM TĚ!!!" velký důraz jsem kladla na ty poslední dvě slůvka.
"Jo jo z náááš by byl dobrrrrrej pál teda pááár škyt…"
"Co to kecáš, ty notoriku???" snažím se být hnusná, ale to pobavení v mým hlase skrýt nejde…
"Mám pravdu…žekni…mám???"
"Když řeknu, že jo, pustíš mě???" mám pocit, že mi naskákalo snad milion šest modřin…
"Hmmm…ža pušinku." a našpulí rty.
"Nikdy…ty kanče…" a přes veškerém odpor se musím smát, protože mi připomíná ty malý fakany který neodejdou od rodičů dokavad nedostanou pusinku, uřčo to znáte.
"Tak to tě nepustím…" řekne a nebezpečně zavrávorá…
"No tak O.K…O.K." vzdám to nakonec a s velký sebe zapřením mu vlepím pusu na tvář, jenže on mě druhou rukou objeme kolem boků a přisaje se mi na rty, někde v dálce slyším cvakání…
"Tak a dost… Ty prase jedno…MLASK" zakřičím když se mi podaří se od něj odlepit a vlepím mu takovou facku, že se mu musí zákonitě otočit hlava minimálně o devadesát stupňů.
"Auuu…" zakňučel jako malý štěně a třel si tvář, do očí se mu vehnali slzy…
"Ale no tak!!!" okřikla jsem ho.
"Ploč???" kuňkne a dívá se na mě jako malý dítě, kterýmu jste vzali hračku…
"Psí oči na mě neplatí…" odseknu a vyrazím směr škola, jenže ouha milej Tomíšek se skutálel do taluty vedle silnice a já nevěděla jestli si dělat starosti, že si něco udělal nebo se začít smát, že to je hroznej idiot…Ani mi nedošlo, že ta nenávist odplouvá pryč…
"Mamííííííí pomoooooč…já se topím…" začne vyvádět a div nešňupe vodu jak sebou hází v tom potůčku co se tam díky tomu včerejšímu dešti udělal…
"Prd se topíš…" řeknu a snažím se ho vytáhnout na nohy, při čemž se taky dobře zmáčím, ale vždyť to je už fuk…škola už dávno začala a jak to tak vypadá tak než se k ní dostanem tak možná i skončí…
"Díky můj šlechtění…teda co to kesám…samozzřřřřřř…to je ale blbý slovo…samozřřřejmě jsem chtěl žíct šlechetná zachránše…"
"No poteš…Víš co půjdem k tobě domů já ti udělám čenesku, zajedeš pěkně do postele a budeš vyspávat jasný???" rezignuju nakonec.
"Jedině š těbou…Všichni jště blááááááázní, jenom jááááá jšem leťadlo" křikne opře se o mě a jdeme levá… zem…prává, levá…příkop… Nakonec jsme došli…
"Tak kde máš klíčky od domu…" zeptám se ho.
"Něvíím…Auu" zaculí se a chytne se za hlavu…áááá už střízlivý…no sláva.
"Jak nevíš???" vylekám se…Oknem nikam nelezu…
"No někde v kalhotááách…" zapěje. Tak ho šacuju, zatímco on hodil ruku na jejich zvonek a vyzvání… Doufám že nikdo není doma…Konečně jsem je našla…A dovedla ho do kuchyně.
"Tak teď mě poslouchej…Přestaň si hrát s těma dredam…To znamená, že nebudeš ani cumlat, jasný?"
"Ano mami…"
"Seď a ani se nehni… " nařídím mu a začnu dělat česnečku a hledání potřebných věcí mi příjde pomalu jako bojovka…
"Mňam" tak to je jediný slovo na který se zmůže, když před něj postavím po usilovné práci můj výtvor, moji úžasnou česnečku….
"Auuuuvajsky to to pálí…fňuk…" začne běhat po kuchyni, ale po chvíli se mu tak zamotá hlava, že toho radši nechá a stojí opřenej o kuchyňskou linku s vyplazeným jazykem…
"Nepovídej, čím to bude…Už vím možná tím, že se to vařilo…" začnu se smát a on se zatváří ublíženě,,,
"To si mi neřekla…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama