close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Eins Jahr im Deutschland III.

5. února 2007 v 7:13 | Kosynka |  Eins Jahr im Deutschland
"Uff,to byl zase den" povzdychnu si a koukám na hodinky na kterých stojí 21:24. Celá utahaná odcházím do hotelu. Nasadím si brýle ,protože kdyby mě někdo takhle viděl na ulici,tak se mě nespíš lekne. Ani jsem si neodlíčila make-up z přehlídky,no nějak se mi prostě nechtělo. Koukám na mobil,kde mám asi 3 nepřijaté hovory a několik zpráv. Volali mi rodiče a Bill . "Copak asi chtěl?" A to se taky hned dozvídám. Volá mi znovu : "Prosím. Tady výchovný ústav" " Cože ? Dovolal jsem se na správné tel. Číslo ?! Ke komu jsem se prosím dovolal ?" " Ahoj Bille, neboj dovolal si se správně. To byl vtip.U telefonu En. Co potřebuješ, určitě nevoláš jen tak,že ne ?" "Jak si to uhodla ? Chtěl bych tě vidět." " Nezlob se,ale nemám náladu. Jsem unavená ,teprve jsem skončila s přehlídkou .Uvidíme se zítra. Vždyť se bude dotáčet klip,ne ?Nebo se to přesunulo na pondělí? " "Ne, nepřesunulo. Tak teda zítra. Stýská se mi a …" "Ani to nestihl doříct jen jsem řekla "ahoj" a zavěsila jsem. Vlastně mě docela děsilo ,co by mělo přijít za tím " stýská se mi" .Už jen pár dní a můj pobyt v Německu se skončí. V Hlavě mi pořád vrtá to,že jsem neměla dovolit,aby se něco mezi mnou a Billem začalo. Byla to chyba.
Ráno se nádherně probudím. Je slunečno,venku teplo (akorát tak na plavky a jít se opalovat:-)
.Chvíli jen tak ležím a pak se tedy uráčím vstát. Jdu k oknu , celé ho otevřu a jdu do koupelny. Upravím se a chystám se na snídani,když v tom mě čeká nemilé překvapení - panebože to už je 12:35 ? A já jsem měla být na devátou ve studiu. Ten debilní mobil mě opět nevzbudil. Podívám se na ten krám a mám chuť s ním třísknout o zeď. Nakonec se uklidním a zavolám Tomovi. Do telefonu se snažím omluvit ze zpoždění , nebo spíš za to,že jsem vůbec nedorazila. Okomentuje to s tím, že se to kvůli "slečně" muselo odložit,tak hlavně ať to zaspím zase."Vždyť jsem se omluvila. Mrzí mě to. Prostě jsem to celý zaspala ,to se stane občas každému.Pozdravuj kluky.Ahoj" Dřív než stačil cokoli říct jsem zavěsila. "Blbec".
Se svou zkaženou náladou jsem si lehla zase do postele , pustila telku a celou sobotu jsem výjimečně proležela. V neděli jsem vstala velmi brzy, protože mě čekal oběd u Kaulitzů . Ještě před devátou jsem vyrazila do města koupila jsem si nové botičky (nějak jsem si po včerejšku musela spravit náladu) a kytici pro paní Kaulitzovou . Po příchodu do hotelu jsem se převlékla a zavolala jsem si taxíka a mohlo se vyjet . Za necelých 15 minut jsme dorazili a já jsem byla šíleně nervózní. Zazvonila jsem a už mě vítala usměvavá paní Kaulitzová. Vřele mně přivítala a já jsem jí poděkovala za pozvání dala jsem jí kytičku . Paní Kaulitzová mně přivede za ostatními do jídelny a já nevěřím vlastním očím. Je tu snad celá rodina. "Tohle je Anyta. Je z Čech a tady se věnuje práci modelky. Taky hraje v klipu s naším Billem. Tak já jdu pro jídlo. Ty si zlatíčko sedni vedle kluků." Hned se mi každý jejich příbuzný začal představovat a vítat se semnou. Konečně ,když jsem se usadila vedle Toma jsem si trochu oddychla. Pozdravila jsem se s Billem ,který se na mě usmíval jak sluníčko. Zřejmě byl rád,že mě zase vidí. Toma jsem si vůbec nevšímala, ať se nediví...po včerejšku. Po skvělém obědě,kde člověk neslyšel přes ostatní příbuzné toho,kdo seděl vedle vás ,mě paní Kaulitzová odvedla od ostatních,abych si prohlédla pokoj ,který měl být pro kluky. Pokoj přesto,že byl zaprášený a určitě to nebylo jako v hotelu vypadal útulně a určitě bych si tu zvykla." Pokoj by se pro tebe ještě upravil,kdybys tu chtěla zůstat. Byla bych moc ráda,ale je to samozřejmě jen a jen na tobě." "Paní Kaulitzová , moc děkuji,ale já se vracím domů. To ,že bych tu zůstala je opravdu malé procento. Uvidím ,co mi ještě řeknou rodiče,protože i oni si myslí,že bych měla zůstat." " tak ty nám nakonec dáváš košem?" A obě se zasmějeme . Vracíme se zpátky mezi ostatní a co nevidím podávají se dezerty. Vezmu si kousek nějakého koláče a rozhodnu se ,že se půjdu najít do zahrady. V zahradě je jedna taková útulná lavička ,tak se na ní posadím a rozhlížím se kolem. Přichází ke mně Tom . Ježíš,co ten tady! " Chci se Ti omluvit, za ten včerejšek." " Fajn, omluvil ses tak teď už můžeš jít pryč." " Ne, nikam nejdu" Posadil se a díval se do země. " Ve čtvrtek odjíždím domů,alespoň budeš mít ode mě klid." "A ty ode mě". Musím se usmát . "No jo , celou dobu si lezeme na nervy." " Všechno si to začala ty , já jsem se snažil." " Snažil ses mě tak akorát dostat do postele!" Musíme se smát. "No jo , možná ,že máš pravdu. Seš sexy a to,že si mě celou dobu odmítala mě k tobě táhlo ještě víc. Jednu dobu jsem si vážně myslel,že si lesbička.:-) Dokud jsem nezjistil,že ty a Bill …" " Co já a Bill ?" " Všechno vím,ani mi Bill nemusel nic říkat. Poznám na něm když je zamilovanej a navíc je to s ním k nevydržení,pořád o tobě mluví a je mi jasný,že by nebyl tak šťastnej,kdyby si ho odmítla" " Stejně to nemá cenu, jak jsem řekla ve čtvrtek odjíždím." "A Bill to ví ?" " Co bych měl vědět ,Tome ?" najednou se objevil Bill ani nevím,kde se vzal.
"No,chtěla jsem ti to stejně říct ještě dneska. Ve čtvrtek se vracím domů. Na stálo." " Už ve čtvrtek ?" "Ano." Vlastně nevím jak se Bill tvářil,jestli byl naštvaný nebo smutný . Odešel se slovy " Je od tebe hezký,že si to řekla prvně Tomovi." "Cože?"nechápavě se podívám na Toma,který zřejmě ví,která bije. " Mám s ním promluvit?" " Zbláznil ses ? Chce si hrát na uraženého ,tak ať si trucuje.On ještě s omluvou dojde…" Tom se mi zadíval do očí a já si nemohla pomoct. Byly tak podobné těm Billlovým. Tom mě z ničeho nic políbí. Vlastně ho chvíli nechám,než si uvědomím,co to vlastně dělám. Když se přestaneme líbat vyděšeně na sebe koukáme. "Tohle se nemělo nikdy stát" řeknu mu a on mi odpoví "Možná mělo,ale jen o trochu dřív." " Tome, tohle..zapomeneme na to, nechci ,aby se to Bill dozvěděl." " Výjimečně s tebou souhlasím. Nic se nestalo." "Asi by sme se měli vrátit mezi ostatní.Pojď. " Celý večer uběhne jako voda tak si kolem půlnoci volám taxíka. Se všemi se rozloučím a ještě než nasednu do auta poděkuju paní Kaulitzová za pozvání.
Ani nevím,jak mě to napadlo druhý den ráno volám Susan : "Ahoj.tak jak se máš ? Ani se neozveš…To se dělá ?" " Ahoooj,promiň,ale nějak nestíhám. Nechceš dneska zajít na jednu párty ,která se koná taky v Hamburku ?" "No právě kvůli tomu volám, nechci být dneska doma. Tak v kolik se teda pro mě stavíš ? Možná vezmu i kámošku,doufám,že nevadí." " Jo,super. To jsem ráda, jasně že nevadí. Tak já se v deset stavím." "Těším se.Pa" o pár minut později mi volá táta . "Ahoj tati, jak se všichni máte ? taky dost,že ste se konečně s mámou ozvali. Hrozně se mi stýská." " Ahoj holčičko, voláme ohledně toho,jak ses rozhodla s tím pobytem .Hodně sme o tom s maminkou přemýšleli a měla bys tam zůstat. Když ti vše zařídí - školu,byt ,práci . Navíc teď ti přišli zase nové nabídka z Německa. Vždyť by sme se každý měsíc vídali. Německo není až tak daleko,pusinko." " Mno tati, já nevím. Chtěla jsem se vrátit domů.Dej mi k telefonu ještě mamču." S mámou to všechno rozebíráme víc jak půl hodiny.Nakonec se domluvíme ,že nejlepší bude si to tu zkušebně prodloužit a pak se uvidí.
Ani se nenadám,celej den uběhne jako voda. Zkoušky poslední přehlídky jsou u konce a je už pomalu večer ,proto po příchodu n hotel si zalezu do vany a pak se jdu začít pomalu chystat na večer. Nalíčím se a oblíknu si sexy mini šatičky s hlubokým výstřihem k tomu si nachystám botičky na podpadku ,hodím přes sebe jeansové sáčko vyberu kabelku a už jen čekám na Susan. Ta dorazí s menším zpožděním, nicméně dorazí. Úplně jsem zapomněla na Doris,ale tak už nějak se na to vykašlu a jdeme pařit i bez ní ještě s nějakou kámošku Susan. Když dorazíme do jednoho místního baru nemůžu si pomoct ,ale jakmile slyším hudbu neudržím se. S holkama si jdeme sednout k jednomu volnému stolu ,objednáme si pití a já jdu tancovat. Holkám se nějak nechtělo ,asi proto,že nikdo jiný ještě netancoval. Mno někdo začít musí. Nevím,jestli je to jen můj poct,ale každý tam na mě kouká jako na blázna. Ženský většinou na mě tak koukají a chlapi jen obdivně čumí J. Najednou jako by se u vchodu začalo něco dít.Nějak tomu nevěnuji moc pozornosti,protože se ke mně přidala kamarádka Susan. Tancovaly sme spolu a musím uznat,že nám to fakt šlo. Jen jsem měla pocit,že už to možná malinko přeháníme. Spíš ta její kamarádka- neustále se mě dotýkala a já začala mít divný pocit. Ani jsem si toho nevšimla,ale objevil se tam Tom ,Bill a Georg. Asi tam nebyli moc dlouho ,protože na mě dost překvapeně koukali. Jakmile jsem je zahlédla,omluvila jsem se Karin ( kamarádce Susan ) a šla jsem pozdravit kluky. Přivítala jsem se s Georgem,který mě pochválil,jak mi to sluší. Poté mi dal pusu na tvář Tom a zamumlal něco na Georg ,ať mu jde pomoct vybrat stůl a že si zajdou pro něco k pití. Zůstala jsem tam jen já a Bill. Vlastně se mu ani nedokážu podívat do očí ,po tom polibku s Tomem. Pomalu ke mně přistoupí a vezme můj obličej do svých dlaní. Vypadne z něj " Omlouvám se.Nechtěl sem se takhle zachovat ,ale v tu chvíli …prostě mě překvapilo ,že už odjíždíš tak brzy." "Zřejmě neodjíždím. Teda pokud budeš hodnej ,tak tu s tebou ještě zůstanu:-)" . " Opravdu ? A jakto?" " Vysvětlím ti to všechno později.Pojď ,teď se budeme bavit." Už sem Billa táhla na parket,když se k nám přidala Susan . Karin smutně seděla u stolu. Celý večer byl naprosto fajn,dlouho jsem se tak nebavila. Kluci už nějak nestíhali mému tempu a po každý druhý písničce oddechovali. Kdykoli jsem na chvíli zůstala sama přidala se ke mně Karina a tancovali jsme spolu. Kolem půl třetí jsme se s holkama sbalily a chtěli jsme odejít. Všimla jsem si ,že Tom nějak kouká po Karině,tak jsem klukům navrhla,že nás můžou doprovodit. Nakonec se to všechno rozuteklo ,ani nevím jak a já jsem zůstala s Billem sama. Stáli jsem zase před hotelem jako minule a Bill se usmál a řekl : "Slečno,tohle už je 2.rande ,co takhle mě pozvat k sobě na něco k pití ?"
" No,že si tak neodbytný,tak tě výjimečně k sobě pozvu." Zašli jsme do hotelu a pak ke mně do pokoje. Vlastně to bylo takové menší apartmá s koupelnou a menším obývákem a mini kuchyňkou ( osobně si ,ale myslím,že ložnice je stejně nejhezčí :-). "Je to tu hezký a máš tu uklizeno. To se mi líbí, to bys u mě neviděla." " A u kterého kluka taky jo ?" "Posaď se ,dojdu ti pro něco k pití." Zatímco jsem v kuchyni chystala pití tak za mnou přišel Bill a něžně mě objal ze zadu. Políbil mně na krk a pomalu si mě otočil čelem k sobě. Díval se mi do očí a pak mě začal líbat. Nebylo to jako náš 1. polibek ,tyhle polibky byly jistější a vášnivější. Jeho jazyk se pohrával s mým a jeho ruce se dotýkaly celého mého těla…
Konec 3.dílu
(Šárinka)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama