close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Brejlounek???Už nikdy!!! V.

12. února 2007 v 11:39 | Kosynka |  Brejlounek???Už nikdy!!!
Na chodbě se s Chris rozloučíme a domluvíme se, že na sebe po vyučování počkáme. Ve třídě je samozřejmě rušno jako obvykle. Mě se to teďka náramě hodí, protože nechci, aby měl Mirek zase nějaký hemzy. Posadim se dozadu a pustim MP3. Za chvilku do třídy vkročí náš zeměpisář a vyučování může začít….
"Ahoj, tak jakej byl první vyučovací den??" ptám se Chris, když se sejdem před školou.
"Ále….šlo to. Co děláš dneska??"
"No popravdě nic moc…myslela sem si, že se budu jen tak válet u nějakýho filmu, proč??"
"A nechtěla by ses jít válet k nám?? Sem doma sama, protože taťka 'hlídá' tu kapelu a mamka je na služebce na nějaký módní přehlídce."
"Proč ne." Usměju se na ní a je vidět, že jí to potěšilo. Tak teda razíme.
Před jejím domem se zastavim a obdivně mi spadne čelist. To musí její rodiče asi hodně vydělávat, když si můžou dovolit takovejhle luxus. Zalezem dovnitř, zujeme se a Chris mě už táhne do místnosti, která je velká asi jako celý naše přízemí.
"Tak tady je obývák, a támhle kuchyně." Ukáže mi jedny z nejdůležitějších místností.
"Zatím vyber film, já donesu něco k jídlu." Jdu směrem k obrovské skříni plnou DVD a začínám s vyběrem. No nakonec sem se rozhodla pro ManIIBlack a Hitche. No jo Wille Smithe mám ráda.
"Super!! To miluju, máš stejnej vkus." Pochválí mě Chris, když zjistí co sem nám vybrala a já se už láduju kouskama různýho ovoce, co donesla z kuchyně.
Zesednem k televizi a vychutnáváme si tu pohodu a klid. Když to všechno skouknem tak ještě chvilku ležíme a povídáme si o rodině a tak.
"No taťak dělá bodyguarda snad celej můj život. Doposud celkem rychle střídal, koho ochraňuje, ale už tak poslední rok a půl je pořád se stejnou kapelou." Dodá.
"A jak se jmenuje ta kapela, kterou tvůj taťka ochraňuje??" zptám se jí, ale něco mi říká, že už to vim.
"Tokio Hotel. Sou to fajn kluci, známe se už celkem dlouho, díky nim máme koncerty zdarma." Řekla v klidu.Nijak mě to nevyvedlo z míry, tušila sem to. Dyť psali, že se dvojčátka museli přestěhovat a tak….
"No a kde sou kluci, tam je táta. A kde je táta, tam sme my s mámou. Takže kluky beru jako hodně dobrý kámoše. Hodněkrát sme spolu byli i na dovolených.Takže je znám."
"A jaký sou. Na táboře sem byla s holkou, která o nich básnila v jednom kuse, ale tohle je něco jinýho, když ty je znáš z vlastní zkušenosti a ne, že ses to o nich dočetla."
"Je s nima sranda. Občas dokážou kravinama a jejich lumpárnama pěkně znepříjemnit život, ale zvykla sem si. Georg je nejstarší, takže má asi nejvíc rozumu, ale když se mu chce, tak vyvádí ještě horší věci než zbytek kapely. Gusťa je takovej rozkošnej a na veřejnosti celkem i tichej, ale jinak říká pořád dokola samí vtípky. No a dvojčata…..Bill je hodně citlivej a užvaněnej. A líbí se mi na něm, že si váží holek. Zato Tom… je to vtipálek a tak trochu i machr. V každý situaci chce vypadat jako, že všechno zvládne. Ale v duši je snad ještě citlivější než Bill. Je pravda, že s holkama si hodně často jenom pohrává, ale myslim si, že to je spíš z toho důvodu, že se bojí zamilovat, aby mu ta holka pak nezlomila srdce. No celkově je mám moc ráda." Dokončí svůj namáhavý monolog Chris. Z předsíně se začnou ozývat zvuky příchozí osoby, tak vyčkáváme, kdo se nám to tu vyrojí.
"Ahoj tati. Tak jakej byl den??" pozdraví Chris otce a líbne ho na tvář.
"Ahoj beruško. Dobrý, kluci dneska jenom zkoušeli tak sme aspoň neměli zase takovou honičku před fanynkama." Odpoví a usměje se na Chris.
"A kdopak je tohle??" zeptá se a dívá se mi do očí.
"To je moje kamarádka, Nela. Chodíme do stejné školy." Odpoví a představí nás.
"No tak já budu muset pomalu jít." A zvedám se k odchodu. S Chris se rozloučíme a já mizim domů.
Už se trošku ztmývá tak zrychlim krok, abych doma byla ještě za světla. Chris sice bydlí necelejch půl kilometru ode mě, ale stejnak si radši pospíšim. Domů dorazim tak akorát. Večer si ještě popovídám s bráchou jakej byl den, pak vykonám večerní hygienu a spokojeně usínám v posteli.
Ani ne za dvě hodiny od toho co sem usla, mě probudí bušení na dveře a hned po tom následuje tátův stín míhající se pod mýmy dveřmi a pokračuje dolů. Pak uslyšim něčí hlasy a několik výstřelů. Leknu se a vstanu rychle z postele. Nasadim pantofle a jdu se opatrně podívat, co se to dole děje.
Omlouvám, se, že tohle je tak krátký, ale chtěla sem to pokračování nechat na další díly…
Angee
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama