close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Brejlounek???Už nikdy!!! I.

2. února 2007 v 14:15 | Kosynka |  Brejlounek???Už nikdy!!!
Ahoj abych se představila. Jmenuju se Nela a je mi 16 let. Chodim na gymnázium a ze srdce to tam nenávidim. Profesoři celkem ujdou, ale naše třída je strašná. Bydlim v Německu už od narození s rodičema a staršim bráchou. A co se týče mého vzhledu, není to žádná sláva….no po pravdě je to Hrůůůůza!!! Mám ofinu, vlasy sice dlouhý až po zadek, ale divně zvlněný.Očí si všimne málokdo, jelikož sou schovaný za brýlema. Ale jinak je to jedna z mála věcí co se mi na mě samotné celkem líbí. Nejsou to totiž obyčejný kukadla. Jsou velký a mají světle hnědou barvu, která se mění podle úhlu jak na ně dopadá světlo z hnědý přes červenou někdy až do zelena. Už sem se smířila s tim, že na mě kluci na ulici pokřikujou brejloune a holky se mi za zády posmívaj. Se svou váhou a výškou (160 cm, 89 kg) vypadám jak buřt a nedaří se mi ani se schovat, takže asi chápete mé trauma chodit každý den do třídy, a poslouchat narážky tipu: "Kam to brejlíš tlustoprdko!!!" a podobně.
"Konečně prázdniny!!!" aspoň na chvilku se zbavim znechucenejch pohledů a nepříjemných poznámek na mou postavu! Těšim se na ně, protože mě čeká zase tábor. Jo někdo si může říct "Jééé tábor hrůůza, vstávat v 7 ráno a mít rozcvičku" a podobně, ale takhle už to dávno nechodí. Letos tam jedu už po 6. a brácha dělá jednoho z vedoucích, takže tam mám "dozor". No uznejte, že 18-ti letej kluk bude asi těžko dávat pozor na svou mladší sestřičku, když tam bude plno hezkejch holek čekajících na právě na někoho jako je Fanny (můj bratr).
"Neli!!! Jedeme!!!" křičí na mě mamka zezdola. "No jo dyť už se valim!!!" (doslova!!) tahám za sebou kufry, protože nikdy nevim co všechno budu na táboře potřebovat. Přece jenom tam jedu na 14 dní, tak jako správná holka si beru největší kufr co mám. Nasednem s Fannym do auta a už vyrážíme. Jako vždy v autě usnu, v uších mi zněj tóny písniček od Simple Plan a Green Day z mé MP3. Mamka mě probudí, že už sme na místě. Vyvalí kufry z auta, rozloučí se a nechá nás napospas prázdninovému dobrodružství.
"Tak já mizim" řekne bratr a zapluje do nejbližší chatky. Jdu se poohlídnout ke komu bych se mohla přistěhovat, až najdu celkem slibně vyhlížející dívčinu, která si na zeď lepí plakáty nějaký skupiny. "Ahoj máš tu volno??" zeptám se jí "Jo jasně. Já sem Natalie, ale řikej mi Nat" "Já Nela" představíme se navzájem a Nat mi začne bez ostychů vyprávět skoro celej její život. Když dovypráví tak se jí zeptám co poslouchá za hudbu. Jí se rozzáří očíčka a řekne "Znáš Tokio Hotel????? Ty miluju jsou prostě úžasný!!" a přitom se slastně koukne na plakáty. Dojde mi, že to sou asi oni tak se na ně se zájmem taky podívám. No nevypadaj špatně, ale ta černovlasá holka vpředu je na můj vkus až moc hubená. "Tak mi o nich něco pověz!!" pobízím jí, ale to nemusim. Sama začne vyprávět jak zběsilá. Na co každej z nich hraje, jejich koníčky, zájmy a všechno o nich. Trošku se divim, když o nich stále vypráví jako o "klucích", tak se jí zeptám, ať mi na jednom z plakátů ukáže jak se kterej menuje.
"Tohle je Georg" ukáže prstem na dlouhovlasýho kluka s kytarou přes rameno "Tohle je Gustav" hmmmm hezkej blonďák s medvídkovskym výrazem. "Tohle je Tom" řekne a ukazuje na kluka s dredama pod kšiltovkou, kytarou opřenou o nohu a machrovskym výrazem. Pak se zasní a nakonec řekne "A tohle je Bill. Můj miláček" "Bill????? To je kluk???" zeptám se šokovaně. "No a co sis myslela??" zeptá se dotčeně. "Ale nic nech to plavat" řeknu radši. Celej zbytek dne si vyprávímě různý historky ze života, trochu se jí představim a večer vyrážíme na večeři do společný jídelny.
Když vejdeme všimnu si, že je tam nějak nezvykle rušno a podívám se na skupinku, která se stihla utvořit kolem jednoho ze stolů a pomalu se připlížim, abych zjistila co vyvolalo takovej povyk.
"Nemůžu uvěřit, že Tokio Hotel přijede zahrát na náš tábor!!!" vykřikne nějaká holka uprostřed toho davu. Nat začne šílet. "Cože?????????????? K nááááám?????? HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ" jenom se usměju a jdu si pro jídlo. Celou večeři se Nat rozplývá nad TH a není k zastavení. Večer zalezu do postele a uživám si ticha, když Nat konečně usne a přestane básnit =).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tábor se pomalu blíží ke konci. Je mi z toho trochu smutno, protože tady se cejtim, jako na jednom z mála míst na tomhle světě, svá. Je tu jenom pár lidí co po mě pokřikujou hnusný narážky, ale většina si tu na mě už zvykla a berou mě takovou jaká sem. Blíží se poslední večer a s ním i dlouho očekávaný koncert Tokiáků. Když přijdu na chatku, že se trošku před tim koncertem upravim, Nat lítá po pokoji jako splašená a pořád něco hledá. Na jednom konci řasenku, na druhym ponožku a podobně. Nevšímám si toho a sama se trošku nalíčim a vezmu si na sebe černý tričko a volnou sukni aby aspoň trochu zakryla ty špeky i když je to marný.
Když přijdeme na místo koncertu, uprostřed "táborového" areálu, všimnu si, že se tam už stačil nashromáždit téměř celej tábor. Teda hlavně ta dámská část =) zalezu si někam stranou a čekám kdy se vyrojej….ale pořád nejdou "Do Pr***" uleví si Nat "já si zapomněla v chatce foťák, neskočila bys mi pro něj prosím, nechci je v případě, že nastoupěj dřív než bych přišla, zmeškat" prosí mě a hází na mě psí pohled. "jo jasně a kde ho máš??" po tom co mi podá přesné instrukce kde je foťák uložen se vydám do chatky. Chvilku se přehrabuju mezi jejím bordelem a pak už tu krabičku držim vítězoslavně v ruce!! Vyjdu ven a utíkám (neberte to doslova) za ostatníma ale nevšimnu si, že se přede mnou někdo objevil a vrazim do něj takovou silou, že málem odletěl. "promiň nestalo se ti nic???" zeptám se dotyčného. "Ježiš nemůžeš dávat pozor náno tlustá!!!!!" zařve na mě a teprve teď si všimnu, že to je Tom z Tokiáků a běží směrem k areálu, asi něco nestíhá =)… "No tak promiň, že žiju!!!" obořim se na něj. On se jenom ušklíbne, znechuceně si mě změří pohledem a odběhně. Teď už se mi tam vůbec nechce, ale přece jenom musim dát Nat ten foťák jinak by mě zabila. Pomalu se tam doplazim, předám foťák a jdu zpátky k chatce. Nemám náladu na nějakýho dredatýho frajera a zmalovanýho buzeranta. Zalezu na chatku, lehnu si na postel a přemýšlím. "Už mě nebaví, jak se na mě všichni zhnuseně koukaj. To musí přestat!!" pomyslim si. "A taky že jo!!" "Konec tlustý brejlatý Nely!!! Přichází nová!!" rozhodla sem se a tak se stane!! Zbalila sem si věci protože zítra se odjíždí a spokojeně usla. Mamka pro nás přijela přesně v poledne. S Nat sme si vyměnily čísla, že si napíšem a směle vyrazili domů. Před sebou mám ještě téměř celé prázdniny…
PO MĚSÍCI A PŮL
Blíží se školní rok a s ním i ta příšerná třída. "Ale letos to bude jiné" pomyslím si. Kouknu na sebe do zrcadla a musim se pousmát. Abyste rozuměli, jak sem si na táboře poslední noc dala slib, dodržela sem ho. Celý zbytek prázdnin sem cvičila a omezovala se v jídle. Dokázala sem zhubnout na 50 kg!! Už nenosim brýle,ale čočky. Došla sem si ke kadeřnici, ta mi trošku zkrátila vlasy a sestřihla ofinku na stranu. A taky sem si splnila svůj dlouholetý sen a nechala si udělat piercing do jazyka. Vyměnila celý svůj šatník a koupila nový oblečení. Někdy se ráno vzbudim a vyděsim se koho to v zrcadle vidim, ale pak si uvědomim, že to sem já. Zvyká se na to pomalu , ale s lehkým srdcem, že sem to dokázala!!!
Angee
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama