close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Uragán v Německu XVIII.

27. ledna 2007 v 10:24 | Kosynka |  Uragán v Německu
když konečně dolezem do pokoje, šupnu tam Billa a otočím se abych za sebou
zavřela dveře v tom uvidím Toma jak se krčí k zábradlí na
schodišti a je celej vytlemenej "potřebuješ něco Tome?!" řeknu mu jak
nejhnusněji umím, všimne si že už o něm vím " jé no já.." chvíli přemýšlí
pak začne leštit svým velkým trikem zábradlí " no říkal jsem si že je to takové
zašlé a no víš chtělo by to trochu lesku ne?" vymlouvá se až
se z něho kouří ,podívám se na něj nejhorším pohledem který mám v zásobě " no
jo vždyť už jdu" smutně řekne a jde pryč " no proto" ulevím si
nahlas a jdu do pokoje za Billem. "tak cos mi chtěla" zeptá se mě hned jak
zalkapnou dveře " jakto že jsem se ráno probudila u tebe?!" začnu
" nó jak jsme usli tak asi jsme se sami nějak tak.." přemýšlí " aha tak sami
nějak tak!" vyjedu na něj " neřvi po mě nejsem tvůj starej , no jasně
to já všechno ,víš" naštve se Bill, jen na něho naštvaně koukám " jo přiznávám
nemohu ti už dál vzdorovat to já ti dal to pití prášek na spaní
abych mohl ráno jako obvykle dostat pěstí do nosu nebo do jakéhokoliv jiného
místa v obličeji" ironicky na mě sype "no tak tím je to vysvětleno"
dělám že příjmám tuto teorii za pravdivou " mimochodem měla bys vrátit bráchovi
to tričko" ještě si musí rýpnout, podívám se na sebe no jo
mám pořád ještě od večera Tomovo triko.Podívám se zpátky na Billa ten se
škodolibě usmívá " tak jo poď aby nám do té doby Tomínek nezmrzl!"
naštvaně na něho vyjedu, čapnu ho za triko a táhnu ho zpátky do obyváku, tam
ale kluci nejsou tak zamířím do kuchyně a Billa pořád táhnu za
sebou. V kuchyni sedí všichni kluci a jak jinak než dlabou ,hned jakmile uvidí
jak za sebou za tričko táhnu Billa nechápavě se na sebe podívají
" co to hrajete za hru?!" zvědavě se zeptá Gustav potom co polkne velký kus
chleba, ale jsem dost namíchnutá takže ho naprosto ignoruju a
Bill taky nevypadá že by se mu to chtělo vysvětlovat. " super že si tady Tome"
řeknu a pootočím hlavu na Toma ten na nás čumí jako puk s
plnou pusou kornfleků " tady tvůj bratříček" hodím hlavou k Billovi " měl
veliké starosti co se týče tvého zdraví, aby ses nám nenachladl,
je mi líto že jsem ti tak dlouho blokovala tvé tričko, ale tady ti ho vracím
dík za půjčení" naštvaně ze sebe stáhnu kus jeho oblečení a podám mu
ho. Chudák úplně ho to zaskočilo vyteklo mu mlíko z pusy a začal huhlat " ne..
ne klidně si ..ho nech" vybleptá ze sebe a dívá se na mě jako na
ufona, nenápadně se podívám co tomu říkají ostatní kluci,Gustava to nijak
nevzrušuje dál jí bagetu a při tom poslouchá mp3 nevím jestli si nás
vůbec všiml za to Georg může oči nechat na mojí červené podprdě, " tak jsi
spokojený" úplně rudá vzteky se otočím na Billa " ne Vero já..."
začne ale přeruším ho " aha takže ta podprsenka je asi George že??" začnu si
rozepínat podprdu, Bill mě ale rychle zastaví, má štěstí doufala
jsem že to udělá nejsem přece žádný exhibionista ne?!! " Vero ne, já netušil že
to pojmeš takhle, já tě chtěl jen naštvat" začne se omlouvat
" ne a co si teda chtěl?!" zeptám se ho a při tom počítám do čtyřiceti abych se
uklidnila do deseti mi to nikdy nijak nepomohlo " vážně promiň
já nechtěl tady dělat klukům striptýz, a nic jsem ti do pití nedal usli jsme
tak po té nudě co dávali v televizi a.." už nevěděl jak se obhájit " zlobíš
se moc? já si nechci kazit prázdniny hádkama" no musím přiznat že má pravdu já
vždycky snadno vybouchnu " ok taky sorry že jsem po tobě
tak řvala" ty jo já se mu dokonce aji omluvila to ode mě moc lidí neslyší a
taky někdy vůbec neuslyší, " ty vole" uslyšíme najednou všichni se
otočíme na Gustava, ten si zrovna vypl hudbu a čumí na nás jako na pošuky,
hlavně teda na mě " no co tak tlemíš, jako bys poprvý viděl holku
v podprdě" sednu si k němu a začnu úplně vážně " víš mamka mi psala o těch
dětech co nemají co na sebe tak jsem jim poslala moje oblečení
a do konce života budu žít v chudobě a celibátu nechceš se přidat?" nabídnu mu
a začnu z něj svlíkat triko " jé to určitě někoho potěší"
tahám z něj černé triko, kluci se můžou pochcat smíchy " hmm jen nevím jestli
ta černá se jim bude líbit" přemýšlím a mám co dělat abych
nevyprskla smíchy " né dej to sem nikomu nic dávat nebudu ať si koupí svoje
tohle mám od nike" začne mi rvát z ruky Gustav jeho triko,
"hamoune!" nadám mu až se začne červenat " no víš co já mám nahoře takový věci
který bych mohl..." to ho ale přeruší náš mohutný smích
" Gustave ty si kako!" se smíchem mu říká Bill, Gustav se na nás jen nechápavě
podívá pak se začne taky smát " teda Vero rozený herecký
talent" skloní mi polonu "dík" usměju se na něj a rychle zamrkám až se dělá
vítr " jo skoro jsem si stříkl do textilu" přidá k tomu Tom " stejně by to
nebylo moc poznat vyteklo by ti to rovnou nohavicí ven" rýpnu si do něj, ale
bere to sportovně.
" tak co je k snídani?" natahuju se přes stůl pro Tomovu palačinku ,které tu
nechala Susane " hej pracky pryč" pleskl mě po ruce " aby ti
neubylo řeknu mu a podívám se na vrchovatý talíř palačinek " no tak jo ale jen
jednu!" pohrozil mi prstem " děkuji mockrát ty můj chlebodárče"
sesunu se na židli a začnu si na palačinku matlat všechno co mi chutná, nejdřív
tam kydnu tatarku, kečup,rajčata a nahoru přidám šlehačku
kterou posypu grankem. No já vím trochu divná kombinace ale takhle to jím už od
malička " mňam" ukusuju velké sousto a vychutnávám tu slast
po chvíli otevřu oči, všichni se na mě dívají " Vero nepřilehl ti Bill v noci
trochu hlavu?" zeptal se opatrně Tom, jen na něj vyvalím oči a kluci se
začnou příšerně smát, podívám se do zrcadla co visí na stěně naproti jídelnímu
stolu no vypadám fakt trochu divně s vyvalenýma očima ,
nacpanou pusou k prasknití a šlehačkou snad všude po obličeji kromě očí. Rychle
polknu, no přesněji co nejrychleji to jde " a proč jako?"

ptám se " nic hlavně že ti chutná" řekne hned Bill a výhružně se podívá na Toma# asi se bojí že se zase začnu hádat " před obědem musíme
zajet do studia nechceš s náma?" zamlouvá to Gustav " jasně a co tam?" docela
se těším v nahrávacím studiu jsem ještě nebyla "ale nějaké
focení na desku a tak?" kývne rukou Georg " cože?!! vy budete mít svoji desku?"
docela mě to překvapilo, kluci na mě koukají jako bych byla
z jiné planety " no jo no asi třetí?" přemýšlí Tom " tak to bych si měla aspoň
jedno koupit" přemýšlím pro změnu já "né ať tě to ani nenapadne "
vybafne na mě Georg, jen na něho nechápavě koukám " my jich máme, ti nějaký
seženem ne?!" vysvětluje Gustav " to budete hodný už nemám
skoro co poslouchat" děkovně se na ně usměju. " a v kolik vyrážíme?" těším se
jak malá " no asi.." jukne Tom na hodiny " za osmnáct minut"
odpočítá si " tak to stihnu ještě jednu palačinku" sápu se na Toma " hej.." řve
na mě ale stihnu to, vypláznu na něho jazyk.Když už máme jen
pár minut vstanu " měla bych na sebe něco hodit, venku je sice teplo ale aby mě
tam pustili" zasměju se " určitě by tě tam pustili takhle, moc
ti to sluší" zhodnotí můj vzhled Bill, podívám se na něj " no jasně a já jsem
čínský bůh smíchu" ušklíbnu se na něj což mi oplatí, asi to měla být
poklona, rychle vyběhnu schody, už to mám natrénováno a vpadnu do pokoje,
zhodím ze sebe pyžamkový kráťásky a lovím ve skříni něco
co na sebe můžu hodit.No jo černé kapsáčové třičtvrťáky na ně takový boží pásek
s pyramidkama, mimochodem mám takový i náramky tak si je hodím na ruku taky,
venku je teplo takže na červrnou podprdu hodím jenom černý síťkovaný triko, na
hlavu narazím červenou kšiltku " Vero
už jsi? přijelo auto!" slyším jak na mě křičí Bill " už letím" křiknu rychle
vpadnu do koupelny opláchnu obličej,vyčistím zuby a orámuju očka do
půl minuty už to mám v malíku. Rychle běžím po schodech dolů skoro se zabiju
ale běžím rychle dál ke dveřím aby na mě nemuseli čekat,
vklouznu do bot a pádím před dům, před domem se rozhlížím kde je to blbý auto,
hm tak traboš, popelnice, motorka která vypadá jak mýho dědy
čili spíš babeta, limuzína no nic " kde kruci jsou?" zakleju v tom na mě začnou
kluci mávat z té černé limuzíny " hej tak jedeš?!" rychle k nim
doběhnu už chci otevřít dveře ale přihrne se ke mě chlap v nějaké pšouklé
uniformě " uhni zacláníš!" křiknu na něj otevřu si dveře a
zapadnu dovnitř.Kluci se tam smějí jak mentálně postižený " co je?" nechápavě
se ptám , když po nějaké chvíli nic neříkají jen se blbě smějí
ztrácím trpělivost" tak sakra co se stalo!!" Gustav se trochu uklidnil " ten co
ti zacláněl je náš šofér a chtěl ti jen podržet dveře" vysvětluje mi
a ukáže malím okýnkem dopředu k řidiči, opradvu z tama na mě hledí ten "šofér"
strčím hlavu k němu dopředu "hele já nevěděla že jste
tu řidič sorry" dneska už se mi z těch omluv dělá zle " to je v pořádku mladá
dámo nic se nestalo" škrobeně mi odpoví povíšeným tónem
" tak jo vole" řeknu mu na to a zalezu zpátky ke klukům Bill zatáhl okýnko k
řidiči čímž mě velmi potěšil " proč máte takovýho škrobence?"
zeptám se jich na toho řidiče ,Gustav se začne smát " no lepšího neměli, ty už
má v pácu witney Huston" směje se na mě " no lepší něco než
nic" poznamenám. "ale máte to tu pěkný" pochválím jim výbavu auta, zrovna se
pokouším otevřít mini bar nebo něco takového jsem strašně
zvědavá co v tom je, už to skoro páčím, ale nějak to nejde vztekle do toho
kopnu " mrcha jedna" a zoufale se rozhlížím po klucích Bill se nade
mnou slitoval, posunul se ke mě a zmáčkl čudlík co byl na boku v tom se ta
mrcha otevřela " hmm dík" pípnu a začnu si prohlížet co tam
všechno mají." sluší ti to" pochválí mě Tom " díky ty na tom taky nejsi
nejhůř" oplatím mu " ladíte spolu s Billem" dodá ještě, mrknu očkem po
Billovi no jo taky skoro celý v černém " no jo propojená mysl" řeknu na to
Tomovi a mrknu na Billa, " jak dlouho pojedem?" ptám se Billa " no
protože musíme do hlavního a je to celkem daleko tak asi 45 minut" hmm aspoň si
tu jízdu užiju, chvíli s klukama kecáme pak jim ale začnou
houpat hlavy a nakonec všichni usnou jen já a Bill zůstaneme vzhůru. " jak
miminka" pochvaluje si bill svůj výhled, to mě ale něco napadlo
" Bille nemáš tady náhodou....

(VOLARESS)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama