Teda stihla jsem to je tak tak, v půl sedmý už stojím před školou. Kluci budou asi někde uvnitř, jdu tedy do tělocvičny kde už vidím Toma jak obchází
stoly, super já ho vidím ale on mě ne přikradu se k němu "bááf" zakřičím mu do ucha, chudák úplně sebou trhl a rychle se na mě otočil s plnou
pusou jídla z čehož mu polovina vypadla " měl bys zavřít pusu" připomenu mu. " to mi už nikdy nedělej" vyhuhlá " měl bys brzdit jinak tu nic nezbyde
a bude to na mě" vyčtu mu se smíchem " no jo " řekne a začne si mě prohlížet " co je? stalo se něco" hned se ho zeptám " né jen ti to hrozně sluší"
pochválí mě " díky taky na tom nejsi nejhůř" oplatím mu " ó ty jsi tak laskavá děkuji" jen se uchychtnem " a hned se rozhlížím kolem " kde jsou kluci?"
" jo, vzadu za pódiem" v klidu mi odpoví Tom " a co tam dělaj?" jsem zvědavá " nóó" leze z něj asi mě chce napínat " no tak co tam dělaj?" zeptám se
s pochybami " tak se tam běž podívat ne?" navrhne " to jsem zvědavá" už běžím dozadu do takové menší místnůstky, tak a jsem tu, rychle otevřu
dveře " ahoj" zavolám do místnosti, ale omyl v místnosti nejsou kluci- leží tam na sobě nějaký pár a je zrovna v nejlepším, jen na ně chvíli blbě
čumím než mi ten kluk řekne " přidáš se nebo vypadneš?!" chvíli přemýšlím i když vím co mu na to řeknu spíš se chvíli bavím " co tady děláte?"
no vlastně je všem dos dobře jasný co tady dělaj, já toho Toma vážně přetrhnu " no tak snad vidíš co tu děláme ne?" řekne mi dost naštvaně
ta holka " no to teda vidím ale já myslím co děláte tady, v této místnosti nemáte co pohledávat, no ale to je teď jedno tak to dodělejte a pak se
laskavě odsud vypakujte" zvýším hlas, sjedu je pohledem a zavřu za sebou dveře. Uf jen ať si me Tom nepřeje, hned naproti uvidím ještě jedny
dveře možná jsou kluci tam než vstoupím radši zaklepu "jo" ozve se jen si oddychnu tohle byl určitě někdo z kluků, vejdu teda dovnitř " čau"
hned všechny pozdravím " ahoj" řeknou všichni najednou a stejně jak Tom si mě začnou prohlížet "co zase?!" už mi to fakt leze krkem
" nic jen vypadáš skvěle" řekne Gustav " ó díky ale nech toho nebo se budu červenat" řeknu otráveně a lapnu do křesla vedle Billa " tak co
jste nervózní?" zeptám se protože mě to opravdu zajímá " no jen minimálně" řekne Georg když rozlepil hubu z té karamely co právě žvýkal.
" tak co budete něco potřebovat pánové?" vzpomenu si že jsem tu vzadu vlastně od toho abych je " obsluhovala" jen na mě udiveně
zírají po chvíli si ale vzpomenou " no tak já bych prosil další karamely, pudink.čokoládu a red bul" začne si diktovat Bill " a nějaké ovoce byste
nechtěl?" začnu se ptát jako vážně " no když už budeš u toho tak jahody a pomeranče" chvilku se na něho chápavě dívám pak ale vezmu
jeden polštář který je mi nejblíž a pořádně s ním Billa majznu tak pořádně až spadne na zem kde na mě zamrká " a za co to jako bylo?"
zeptá se udiveně " to bylo za to ovoce" vysvětlím mu a už se k němu řítím s druhou ranou " a tohle bude za tu čokoládu" Bill si ale stihl vzít
dva polštáře vedle Gustava, tak jsme se začali polštářovou bitvu já zatím vedu 1:0 to ale Bill hned napravil tak je to zatím nerozhodně " jste
jak malí" řekl nám Gustav a odešel " Bille měl byses jít připravit" ještě řekl Billovi Georg a šel za Gustavem, tak jsme tam zůstali sami a
pokračovali. Musím to vyrovnat tak jsem se napřáhla na opravdu velkou šupu a bouchla plnou silou do Billa ten spadl na zem a jakoby se o
něco bouchnul " Bille?" zeptám se ,radši doufám že se mi ti jen zdálo, ale Bill se neozívá jdu se teda podívat za stůl kam dopadl jestli je v
pořádku " Bille!" vyhrknu ze sebe leží tady na zemi, vypadá jako by omdlel krev tu naštěstí nikde není.Sednu si teda nad něj a jemně s ním
zatřesu " Bille prober se zachvíli máte začít" říkám mu trochu s obavami v hlase, ale nic " notak Bille tohle mi nedělej, vstávej " začnu ho
poplácávat po obličeji za chvíli toho nechám nemůže mít přece rudý ksicht když bude spívat před lidma tak z plácání přejdu na hlazení
" Bille prosím prober se" už jsem dost vystrašená radši bych měla pro někoho jít ale když už se zvedám Bill mě najednou přitáhne k sobě
a začne mě líbat. Chvíli ho nechám pak si ale uvědomím co to tu dělám tak ho od sebe odstrčím, podívám se na něj jen se na mě zvědavě culí
" ty seš ale blbec!" vynadám mu a už si stoupám což po mě hned zopákne Bill "když ty ses tak skvěle bála, sorry ale já nemohl odolat" řekne Bill
a začne se ke mě blížit já okamžitě ustoupím " víš jak si mě vylekal co kdyby se ti vážně něco stalo, uvědomuješ si to!!!" řvu na něj ten mě teda
namíchl " no po té tvé šupě bych se ani moc nedivil, ale promiň že sem tě tak moc vylekal" omluví se mi, musím uznat že mě tak moc nenaštvalo
že mě vyděsil ale víc to že mě jen tak políbil a mě se to líbilo, blbost nelíbilo se mi nic! jak tak přemýšlím Bill se ke mě víc přiblíží když zvednu
hlavu trochu se ho leknu " Vero můžu tě políbit?" zeptá se mě " ať tě to ani nenapadne" odpovím mu ale dál od něho nejdu, tak si mě Bill
přitáhne jednou rukou druhou mi zaboří do vlasů a začne mě líbat chvíli si to užívám jako u toho prvního polibku ale pak do něho plnou silou
vrazím až ho odstrčím skoro až na druhý konec místnosti " co si to dovluješ snad jsem ti řekla že ani náhodou ne!" začnu na něho příšerně
řvát, úplně se lekl ale začal něco koktat " když já víš Vero já jsem se nemohl ovládnout promiň" jen se na něj dívám a rudnu vzteky " aha tak tys
ses nemohl ovládnout jo? to jako když jdeš po ulici a vidíš nějakou holku tak se taky neovládneš a začneš ji ocucávat na ulici?" řvu na něho co
můžu " víš co zapomeň na to prostě jsem ujel" začne na mě prozměnu křičet on " ahá tak pán si ujel ale je tady takový malí problém že si ujel
na mě! máš na to celý fanklub holek tak až budeš mít příště potřebu ujížďet tak si některé z nich zavolej!!" vykřičím na něho a jdu ke dveřím
připravená s nimi prásknout....
stoly, super já ho vidím ale on mě ne přikradu se k němu "bááf" zakřičím mu do ucha, chudák úplně sebou trhl a rychle se na mě otočil s plnou
pusou jídla z čehož mu polovina vypadla " měl bys zavřít pusu" připomenu mu. " to mi už nikdy nedělej" vyhuhlá " měl bys brzdit jinak tu nic nezbyde
a bude to na mě" vyčtu mu se smíchem " no jo " řekne a začne si mě prohlížet " co je? stalo se něco" hned se ho zeptám " né jen ti to hrozně sluší"
pochválí mě " díky taky na tom nejsi nejhůř" oplatím mu " ó ty jsi tak laskavá děkuji" jen se uchychtnem " a hned se rozhlížím kolem " kde jsou kluci?"
" jo, vzadu za pódiem" v klidu mi odpoví Tom " a co tam dělaj?" jsem zvědavá " nóó" leze z něj asi mě chce napínat " no tak co tam dělaj?" zeptám se
s pochybami " tak se tam běž podívat ne?" navrhne " to jsem zvědavá" už běžím dozadu do takové menší místnůstky, tak a jsem tu, rychle otevřu
dveře " ahoj" zavolám do místnosti, ale omyl v místnosti nejsou kluci- leží tam na sobě nějaký pár a je zrovna v nejlepším, jen na ně chvíli blbě
čumím než mi ten kluk řekne " přidáš se nebo vypadneš?!" chvíli přemýšlím i když vím co mu na to řeknu spíš se chvíli bavím " co tady děláte?"
no vlastně je všem dos dobře jasný co tady dělaj, já toho Toma vážně přetrhnu " no tak snad vidíš co tu děláme ne?" řekne mi dost naštvaně
ta holka " no to teda vidím ale já myslím co děláte tady, v této místnosti nemáte co pohledávat, no ale to je teď jedno tak to dodělejte a pak se
laskavě odsud vypakujte" zvýším hlas, sjedu je pohledem a zavřu za sebou dveře. Uf jen ať si me Tom nepřeje, hned naproti uvidím ještě jedny
dveře možná jsou kluci tam než vstoupím radši zaklepu "jo" ozve se jen si oddychnu tohle byl určitě někdo z kluků, vejdu teda dovnitř " čau"
hned všechny pozdravím " ahoj" řeknou všichni najednou a stejně jak Tom si mě začnou prohlížet "co zase?!" už mi to fakt leze krkem
" nic jen vypadáš skvěle" řekne Gustav " ó díky ale nech toho nebo se budu červenat" řeknu otráveně a lapnu do křesla vedle Billa " tak co
jste nervózní?" zeptám se protože mě to opravdu zajímá " no jen minimálně" řekne Georg když rozlepil hubu z té karamely co právě žvýkal.
" tak co budete něco potřebovat pánové?" vzpomenu si že jsem tu vzadu vlastně od toho abych je " obsluhovala" jen na mě udiveně
zírají po chvíli si ale vzpomenou " no tak já bych prosil další karamely, pudink.čokoládu a red bul" začne si diktovat Bill " a nějaké ovoce byste
nechtěl?" začnu se ptát jako vážně " no když už budeš u toho tak jahody a pomeranče" chvilku se na něho chápavě dívám pak ale vezmu
jeden polštář který je mi nejblíž a pořádně s ním Billa majznu tak pořádně až spadne na zem kde na mě zamrká " a za co to jako bylo?"
zeptá se udiveně " to bylo za to ovoce" vysvětlím mu a už se k němu řítím s druhou ranou " a tohle bude za tu čokoládu" Bill si ale stihl vzít
dva polštáře vedle Gustava, tak jsme se začali polštářovou bitvu já zatím vedu 1:0 to ale Bill hned napravil tak je to zatím nerozhodně " jste
jak malí" řekl nám Gustav a odešel " Bille měl byses jít připravit" ještě řekl Billovi Georg a šel za Gustavem, tak jsme tam zůstali sami a
pokračovali. Musím to vyrovnat tak jsem se napřáhla na opravdu velkou šupu a bouchla plnou silou do Billa ten spadl na zem a jakoby se o
něco bouchnul " Bille?" zeptám se ,radši doufám že se mi ti jen zdálo, ale Bill se neozívá jdu se teda podívat za stůl kam dopadl jestli je v
pořádku " Bille!" vyhrknu ze sebe leží tady na zemi, vypadá jako by omdlel krev tu naštěstí nikde není.Sednu si teda nad něj a jemně s ním
zatřesu " Bille prober se zachvíli máte začít" říkám mu trochu s obavami v hlase, ale nic " notak Bille tohle mi nedělej, vstávej " začnu ho
poplácávat po obličeji za chvíli toho nechám nemůže mít přece rudý ksicht když bude spívat před lidma tak z plácání přejdu na hlazení
" Bille prosím prober se" už jsem dost vystrašená radši bych měla pro někoho jít ale když už se zvedám Bill mě najednou přitáhne k sobě
a začne mě líbat. Chvíli ho nechám pak si ale uvědomím co to tu dělám tak ho od sebe odstrčím, podívám se na něj jen se na mě zvědavě culí
" ty seš ale blbec!" vynadám mu a už si stoupám což po mě hned zopákne Bill "když ty ses tak skvěle bála, sorry ale já nemohl odolat" řekne Bill
a začne se ke mě blížit já okamžitě ustoupím " víš jak si mě vylekal co kdyby se ti vážně něco stalo, uvědomuješ si to!!!" řvu na něj ten mě teda
namíchl " no po té tvé šupě bych se ani moc nedivil, ale promiň že sem tě tak moc vylekal" omluví se mi, musím uznat že mě tak moc nenaštvalo
že mě vyděsil ale víc to že mě jen tak políbil a mě se to líbilo, blbost nelíbilo se mi nic! jak tak přemýšlím Bill se ke mě víc přiblíží když zvednu
hlavu trochu se ho leknu " Vero můžu tě políbit?" zeptá se mě " ať tě to ani nenapadne" odpovím mu ale dál od něho nejdu, tak si mě Bill
přitáhne jednou rukou druhou mi zaboří do vlasů a začne mě líbat chvíli si to užívám jako u toho prvního polibku ale pak do něho plnou silou
vrazím až ho odstrčím skoro až na druhý konec místnosti " co si to dovluješ snad jsem ti řekla že ani náhodou ne!" začnu na něho příšerně
řvát, úplně se lekl ale začal něco koktat " když já víš Vero já jsem se nemohl ovládnout promiň" jen se na něj dívám a rudnu vzteky " aha tak tys
ses nemohl ovládnout jo? to jako když jdeš po ulici a vidíš nějakou holku tak se taky neovládneš a začneš ji ocucávat na ulici?" řvu na něho co
můžu " víš co zapomeň na to prostě jsem ujel" začne na mě prozměnu křičet on " ahá tak pán si ujel ale je tady takový malí problém že si ujel
na mě! máš na to celý fanklub holek tak až budeš mít příště potřebu ujížďet tak si některé z nich zavolej!!" vykřičím na něho a jdu ke dveřím
připravená s nimi prásknout....
(volaress)