Kluci, ale co ti tady dělaj?holky co začali ječet, obskakovali kluky jako pes patník a pořád říkali něco jako " jé tebe bych tu nečekala" nebo
" vy jste tady? už jsem vás dlouho neviděla" panebože to jsou trapky.Přes jejich blonďaté kebule vidím jak na mě Tom mává, jdu teda za nima.
No i když dostat se tady přes ty pipky... když se k nim nemůžu protlačit zařvu na dvě " mohli byste uhnout?" jen se na mě podívají a ta co má
na hubě druhý obličej mi řekne " tos myslela nás?" nafoukaně mi řekne " vydíš tu jiné dvě nány?! " vypálím na ni." no to je vrchol ihned jakmile
sem příjde vedoucí tě nechám vyhodit" začne svůj proslov, to už se všichni dívají na nás ,Gustav mi naznačuje že jí klidně něco řekne ale jen
na něj kývnu jako že v pohodě. " tak ty si o sobě myslíš že přijedeš z česka a budeš si tu vyskakovat jo? no počkej jak rychle odtud poletíš!"
to už na mě skoro řvala, já jen klidně stojím koukám na ni jako na tu největší špínu co znám a v klidně jí odpovím " no tak myslím že odsud
nepoletím o moc rychleji než ty" " ahá to si panička nějak myslí co?" začne zase " no vlastně máš pravdu" řeknu a chvíli jakoby přemýšlím.
to ji nesmírně potěší a začne ukazovat prstem ke dveřím " já narozdíl od tebe umím přemýšlet bo v hlavě něco mám ale ty jak vidím máš v té
kebuli leda tak mejkap" Gustav s Georgem a Tomem dostanou dost velký výtlem, Bill jen čeká co bude dál " a ještě něco šéfuju to tady já takže
sbohem" teď pro změnu ukážu na dveře já. Barbie si jen odfrkne vezme si kabelku a odpluje. " nazdar vero tak vidím že to tu pěkně rozjíždíš"
řekne mi Tom. " no jo taky podívej co my sem dali" ukážu na křehoučké "holčičky" " to je váš fanklub nebo co?" řeknu a hnusně se podívám na
holky co se dívají na kluky jak na svatý obrázek. " no více méně" pípne Gustav. " no to je skvělí tak koho mi sem ještě pošlou? keny? jo jen ať
je sem hodí aspoň si tu uděláme barbie kroužek" začnu se vztekat " no tak keni asi nejsme ale možná ti budeme stačit" řekne mi Bill.
" cože? vy si budete chystat svůj koncert?" zeptám se jich překvapeně. " no to jsme sice ještě nikdy nedělali to je pravda ale když jsme slyšeli
že tomu budeš šéfovat tak jsme radši tady" Gustav vysvětlí situaci. "aha no tak deme na to ne?" už trochu veseleji řeknu aspoň bude sranda.
" jasan tak co máme udělat?" začne se hned ptát Bill " no tak to tu máme vyzdobit a postarat se o občerstvení..." " jé já si beru to jídlo!" přeruší
mě Tom " no tak to radši ne není to totiž jen pro vás ale taky pro ostatní" zasměju se " cože?!! ale vždyť jich tu bude hrozně moc a toho jídla
tu moc nebude že?" ptá se s obavami Tom až se všichni smějem" no budeš se muset uskromnit brácha " řekl Tomovi Bill, Tom už si pak jen
něco huhlal pod nosem slyšela jsem jen něco jako nenažranci, já. " a co tu vlastně děláte kluci?" podívám se na Gustava s Georgem " no my
to máme dovolený přijdou sem totiž aji lidi od nás ze školy" vysvětlí mi " no bezva" slyším Toma jak zase brumlá " notak Tome tak se najíš
doma no" utěšuju ho přičemž ho začnu lechtat což mi oplácí, po chvíli si všimnu holek co jen stojí dál a koukaj na nás " no tak holky vemte tamty
řetězy a vy ty plakáty, balónky a závěsy" začnu rozdělovat práci " hmm dobrý" pochválí mě Bill kouknu na něj" to víš když máš lidi tak jde
všechno" " a co budeme dělat my?" zeptá se Gustav, " no my přece pověsíme nad vchod ten velký řetěz" řeknu a ukážu na řetěz a nad dveře
" myslíš tam nahoru!" zeptají se všichni čtyři najednou " ano však je nás na to pět ne? to zmáknem" odpovím a už se hrnu k řetězu, když už ho
máme pod vchodem znovu přehodnotíme situaci " chce to žebřík" řekne Gustav " dost velkej žebřík" na to Bill " hlavně dost dlouhej žebřík"
řekne Georg " hmm já bych si dal dlouhou bagetu " řekne zasněně Tom, všichni se na něj podíváme " já jen žertoval" řekne ustrašeně.
Bill s Gustavem se šli podívat za školním jestli nemá žebřík, kupodivu přinesli dost dlouhý ,sice trochu v rozkladu ale nám bude stačit." lepší
neměl" křičí už od chodby Gustav " neva je dokonalej" zhodnotím ho " jo dokonalej rozklad" dořekne Tom " hele vole tak si běž pro svůj jo?"
řekne Bill Tomovi. " no jo klídek já proti tomu tvýmu nic nemám". " tak kluci začneme" oznámím a začnu se rozhlížet kdo poleze na ten žebřík.
Všichni se najednou dívají jinam nebo si zavazují botu, píšou na mobilu a dělaj všechno možný aby na tu zchátraninu nemuseli " tak já si tam
vlezu sama" řekni jim jako napruženě a už lezu nahoru " ne počkej Vero já tam klidně polezu" mele za mnou Bill, ale pozdě už jsem se rozhodla
" hej podáte mi ten řetěz?" křičím na ně, najednou se mi začne ten žebřík nebezpečně kývat pod nohama, sakra někdo otevřel dveře nevšiml
si toho blbýho žebříku "ááá kluci" vykřiknu když padám dolů spadnu ale do měkého tyjo měla jsem štěstí ale moment! kde se vzalo na parketách
měký? podívám se pod sebe, ježiši ležím na Billovi pod ním je Tom potom Gustav a nakonec Georg chudák z toho musí už být placka.
slezu z nich a pomáhám jim na nohy " nestalo se vám nic?" starostlivě se ptám " ne celkem v pohodě ale nevím jak je na tom Georg" funí Tom
podívám se na Georga no vypadal sice i líp ale docela to jde " co jste to proboha dělali" " no viděli jsme tě padat určitě bysis něco udělala ale
tady bill k tobě rychle skočil a aby si něco neudělal Bill skočil jsem pod něj já a pode mě Gustav a pod něj nakonec Georg". jen se na ně
nevěřícně dívám " tak moc díky za to máte u mě velký pohár" řeknu a všechny je obejmu, tak se objímáme asi pět minut nakonec přestanem, ale
Bill se ode mě odtahuje jak nejpomaleji to jde, tak to udělám za něj a rychle od něho uskočím " a co ten řetěz?" zeptám se " ne už ne!" ozve se
Georg čemuž se všichni zasmějem a radši pokračujeme na zemi.
Za tři dny máme tělocvičnu skvěle vyzdobenou a jsou připravené stoly, jídlo, pití no prostě všechno na takový větší studentský mejdan.
" jsem z vaší prací velice spokojen slečno" říká mi ředitel který přišel zhlídnout naší práci, " děkujem" odpovím mu. " v kolik že to začíná?" křičím
ještě na kluky když se jdou všichni ze školy chystat domů na ten večírek " no přece v sedm, ale přijď o půl" křikne na mě Tom ok to mám ještě
moře času no jsou teprve čtyři. Dojdu "domů" napapkám se a jdu se projet na skejtu, vrátím se asi o půl šesté tak ještě skouknu chvilku telku
a v šest se začnu chystat.No tak co si vemu na sebe, měla bych se trochu hodit do gala ať nevypadám divně, blbost, plácám nesmysly já a
vypadat divně :). Sukni bych si nevzala ani do hrobu ,tak si vezmu kakhi kalhoty s krtečkovýma kapsama ( tak jim říkám protože jsou hodně
velké), k tomu béžové úplé tričko ( jak říká mamka zakreje jen to nejpotřebnější) s nápisem sexy, kšiltku vyměním za bekovku a je to.Zhodnotím
se v zrcadle" jo seš kočka" sebevědomí mi rozhodně nechybí no a co?! mám moc ráda mejdany tak už se trochu vyznám sice nevímco nosí
v německu ale skafandry to asi nebudou, ještě trochu namalovat orámuju očka a na pusu protentokrát plácnu nějaký lesk, teda ten jsem dlouho
hledala protože takové věci nosím málokdy. Super za pět minut půl sedmé na skejtu to určitě stihnu. tak a vyráží se na mejdlo........
(VOLARESS)
" vy jste tady? už jsem vás dlouho neviděla" panebože to jsou trapky.Přes jejich blonďaté kebule vidím jak na mě Tom mává, jdu teda za nima.
No i když dostat se tady přes ty pipky... když se k nim nemůžu protlačit zařvu na dvě " mohli byste uhnout?" jen se na mě podívají a ta co má
na hubě druhý obličej mi řekne " tos myslela nás?" nafoukaně mi řekne " vydíš tu jiné dvě nány?! " vypálím na ni." no to je vrchol ihned jakmile
sem příjde vedoucí tě nechám vyhodit" začne svůj proslov, to už se všichni dívají na nás ,Gustav mi naznačuje že jí klidně něco řekne ale jen
na něj kývnu jako že v pohodě. " tak ty si o sobě myslíš že přijedeš z česka a budeš si tu vyskakovat jo? no počkej jak rychle odtud poletíš!"
to už na mě skoro řvala, já jen klidně stojím koukám na ni jako na tu největší špínu co znám a v klidně jí odpovím " no tak myslím že odsud
nepoletím o moc rychleji než ty" " ahá to si panička nějak myslí co?" začne zase " no vlastně máš pravdu" řeknu a chvíli jakoby přemýšlím.
to ji nesmírně potěší a začne ukazovat prstem ke dveřím " já narozdíl od tebe umím přemýšlet bo v hlavě něco mám ale ty jak vidím máš v té
kebuli leda tak mejkap" Gustav s Georgem a Tomem dostanou dost velký výtlem, Bill jen čeká co bude dál " a ještě něco šéfuju to tady já takže
sbohem" teď pro změnu ukážu na dveře já. Barbie si jen odfrkne vezme si kabelku a odpluje. " nazdar vero tak vidím že to tu pěkně rozjíždíš"
řekne mi Tom. " no jo taky podívej co my sem dali" ukážu na křehoučké "holčičky" " to je váš fanklub nebo co?" řeknu a hnusně se podívám na
holky co se dívají na kluky jak na svatý obrázek. " no více méně" pípne Gustav. " no to je skvělí tak koho mi sem ještě pošlou? keny? jo jen ať
je sem hodí aspoň si tu uděláme barbie kroužek" začnu se vztekat " no tak keni asi nejsme ale možná ti budeme stačit" řekne mi Bill.
" cože? vy si budete chystat svůj koncert?" zeptám se jich překvapeně. " no to jsme sice ještě nikdy nedělali to je pravda ale když jsme slyšeli
že tomu budeš šéfovat tak jsme radši tady" Gustav vysvětlí situaci. "aha no tak deme na to ne?" už trochu veseleji řeknu aspoň bude sranda.
" jasan tak co máme udělat?" začne se hned ptát Bill " no tak to tu máme vyzdobit a postarat se o občerstvení..." " jé já si beru to jídlo!" přeruší
mě Tom " no tak to radši ne není to totiž jen pro vás ale taky pro ostatní" zasměju se " cože?!! ale vždyť jich tu bude hrozně moc a toho jídla
tu moc nebude že?" ptá se s obavami Tom až se všichni smějem" no budeš se muset uskromnit brácha " řekl Tomovi Bill, Tom už si pak jen
něco huhlal pod nosem slyšela jsem jen něco jako nenažranci, já. " a co tu vlastně děláte kluci?" podívám se na Gustava s Georgem " no my
to máme dovolený přijdou sem totiž aji lidi od nás ze školy" vysvětlí mi " no bezva" slyším Toma jak zase brumlá " notak Tome tak se najíš
doma no" utěšuju ho přičemž ho začnu lechtat což mi oplácí, po chvíli si všimnu holek co jen stojí dál a koukaj na nás " no tak holky vemte tamty
řetězy a vy ty plakáty, balónky a závěsy" začnu rozdělovat práci " hmm dobrý" pochválí mě Bill kouknu na něj" to víš když máš lidi tak jde
všechno" " a co budeme dělat my?" zeptá se Gustav, " no my přece pověsíme nad vchod ten velký řetěz" řeknu a ukážu na řetěz a nad dveře
" myslíš tam nahoru!" zeptají se všichni čtyři najednou " ano však je nás na to pět ne? to zmáknem" odpovím a už se hrnu k řetězu, když už ho
máme pod vchodem znovu přehodnotíme situaci " chce to žebřík" řekne Gustav " dost velkej žebřík" na to Bill " hlavně dost dlouhej žebřík"
řekne Georg " hmm já bych si dal dlouhou bagetu " řekne zasněně Tom, všichni se na něj podíváme " já jen žertoval" řekne ustrašeně.
Bill s Gustavem se šli podívat za školním jestli nemá žebřík, kupodivu přinesli dost dlouhý ,sice trochu v rozkladu ale nám bude stačit." lepší
neměl" křičí už od chodby Gustav " neva je dokonalej" zhodnotím ho " jo dokonalej rozklad" dořekne Tom " hele vole tak si běž pro svůj jo?"
řekne Bill Tomovi. " no jo klídek já proti tomu tvýmu nic nemám". " tak kluci začneme" oznámím a začnu se rozhlížet kdo poleze na ten žebřík.
Všichni se najednou dívají jinam nebo si zavazují botu, píšou na mobilu a dělaj všechno možný aby na tu zchátraninu nemuseli " tak já si tam
vlezu sama" řekni jim jako napruženě a už lezu nahoru " ne počkej Vero já tam klidně polezu" mele za mnou Bill, ale pozdě už jsem se rozhodla
" hej podáte mi ten řetěz?" křičím na ně, najednou se mi začne ten žebřík nebezpečně kývat pod nohama, sakra někdo otevřel dveře nevšiml
si toho blbýho žebříku "ááá kluci" vykřiknu když padám dolů spadnu ale do měkého tyjo měla jsem štěstí ale moment! kde se vzalo na parketách
měký? podívám se pod sebe, ježiši ležím na Billovi pod ním je Tom potom Gustav a nakonec Georg chudák z toho musí už být placka.
slezu z nich a pomáhám jim na nohy " nestalo se vám nic?" starostlivě se ptám " ne celkem v pohodě ale nevím jak je na tom Georg" funí Tom
podívám se na Georga no vypadal sice i líp ale docela to jde " co jste to proboha dělali" " no viděli jsme tě padat určitě bysis něco udělala ale
tady bill k tobě rychle skočil a aby si něco neudělal Bill skočil jsem pod něj já a pode mě Gustav a pod něj nakonec Georg". jen se na ně
nevěřícně dívám " tak moc díky za to máte u mě velký pohár" řeknu a všechny je obejmu, tak se objímáme asi pět minut nakonec přestanem, ale
Bill se ode mě odtahuje jak nejpomaleji to jde, tak to udělám za něj a rychle od něho uskočím " a co ten řetěz?" zeptám se " ne už ne!" ozve se
Georg čemuž se všichni zasmějem a radši pokračujeme na zemi.
Za tři dny máme tělocvičnu skvěle vyzdobenou a jsou připravené stoly, jídlo, pití no prostě všechno na takový větší studentský mejdan.
" jsem z vaší prací velice spokojen slečno" říká mi ředitel který přišel zhlídnout naší práci, " děkujem" odpovím mu. " v kolik že to začíná?" křičím
ještě na kluky když se jdou všichni ze školy chystat domů na ten večírek " no přece v sedm, ale přijď o půl" křikne na mě Tom ok to mám ještě
moře času no jsou teprve čtyři. Dojdu "domů" napapkám se a jdu se projet na skejtu, vrátím se asi o půl šesté tak ještě skouknu chvilku telku
a v šest se začnu chystat.No tak co si vemu na sebe, měla bych se trochu hodit do gala ať nevypadám divně, blbost, plácám nesmysly já a
vypadat divně :). Sukni bych si nevzala ani do hrobu ,tak si vezmu kakhi kalhoty s krtečkovýma kapsama ( tak jim říkám protože jsou hodně
velké), k tomu béžové úplé tričko ( jak říká mamka zakreje jen to nejpotřebnější) s nápisem sexy, kšiltku vyměním za bekovku a je to.Zhodnotím
se v zrcadle" jo seš kočka" sebevědomí mi rozhodně nechybí no a co?! mám moc ráda mejdany tak už se trochu vyznám sice nevímco nosí
v německu ale skafandry to asi nebudou, ještě trochu namalovat orámuju očka a na pusu protentokrát plácnu nějaký lesk, teda ten jsem dlouho
hledala protože takové věci nosím málokdy. Super za pět minut půl sedmé na skejtu to určitě stihnu. tak a vyráží se na mejdlo........
(VOLARESS)