" od jakého koncertu že je to divnej?"Tom se na mě podívá trochu jako na blbečka , ale já to musím samozřejmě
( v sladké nevědomosti) přikořenit. "Ty jo tady byl někdo slavnej že?", dál se na mě dívá, už mě to začína
pěkně srát " tak řekneš mi kruci kdo tu byl?!". Po chvilce mi řekne " ale jen takový kluci". Kluci ,
začne mi vrtat hlavou " a jak se jmenujou?" začne mě toto téma zajímat. "A víš že já už ani nevím."
to je trochu divný že ani neví na čím koncertě byl, no asi se mu nelíbil ukončím téma v mé hlavě.
"Hele fakt sorra za bráchu" omluví se ještě jednou. Ne, to v sobě neudržím každopádě ,on si s tím začal,
musím se ho zeptat " máte stejnou mamku?" vypadne ze mě. Jen čekám jestli se neurazí a neodejde, ale
začne se smát, to mě tak překvapí že skoro spadnu z té lavičky na zem. " ale ale tobě se dneska na té zemi
nějak líbí" okomentuje to Tom když uvidí moji reakci a připomene mi tím ten ponižující okamžik ve třídě.
" No tak pokud vím mamku máme oba stejnou" odpoví mi na můj dotaz ještě s úsměvem, ale já ho myslela
smrtelně vážně.Nějak jsme se s Tomem zakecali, proto tak tak stihnem doběhnout do třídy.
Ale ne zase ta protivná úča řeknu si když dorazíme do třídy chvilku po zvonění."Doufám že vás neruší
tahle hodina kvůli které jste sem museli přijít?" naservíruje nám učitelka hned jak nás uvidí ve dveřích.
"Abych řekla pravdu, no je to docela vopruz" vrátím jí to po pravdě. Tak tohle asi slyšet nechtěla.Tomovi jen
řekne ať se okamžitě posadí nebo půjde k tabuli jako druhý a mě hned doklaplo jaký trest mi hodlá uložit.
"Slavíčková pojďte k tabuli!" No to se mi fakt moc nepovedlo druhá hodina a už jsem zkoušená příště si musím
dávat větší pozor na jazyk."Zrovna bereme druhou světovou válku tak byste nám mohla říci její etapy a povykládat
něco o jejím průbehu" uf tak dějepis mi jde ze všeho nejlíp, začnu tedy vykládat o druhé světové tu a tam
k tomu dodám svůj vlastní názor (doufám že jsem ty němce moc neurazila,ale však si to zasloužej).
asi po 15ti minutách skončím, učitelka na mě čumí jak chleba z tašky , sem jí dost překvapila ha ha.
" no až na ty vaše komentáře to docela ušlo, neměla byste zapomínat ,že hitler dal zabíjet i němce!"
Zřejmě se jí má řeč nelíbila,ale horší známku jak dvojku mi dát nemůže:). " to sice ano paní profesorko
ale právě němci mu uskutečnili to čím se stal" učitelka se na mě podívá ,vypadá jako papiňák, nakonec
to nechá být a zpátky do lavice mě pošle s dvojkou.
Po dlouhém týdnu přišel konečně pátek.Za těch pár dní sem se s Tomem skvěle skamarádila a nejen
s Tomem ale i skoro s celou třídou- samozřejmě kromě Billa ten do mě furt reje a já do něj,ale začíná mě už
dost otravovat tak musím vymyslet něco po čem by mě nechal na pokoji. Sobota ráno, naprosto slaďoučce se
mi spinká až na to kručení v žaludku budu se muset jít dolů něčeho najíst. Paní Kleinová přes výkend někam odjela
takže mám baráček jen sama pro sebe( samozřejmě mi na výkend navařila spoustu jídla - tolik nestihnu sníst za
celej život až mi to přijde trochu podezřelý ale mávnu nad tím rukou), seběhnu tedy dolů v mé spinkací soupravě,
francouzkých kalhotkách a tričku na ramínka s nápisem "rock", otevřu dvířka od lednice a pokusím se rozlepit
oči. V tom za sebou slyším zahvízdání, rychle se otočím a za stolem sedí čtyři kluci, mezi nimi i Tom a to jeho
dvojčátko Bill který se mimoděk cpe "mojí" bábovkou." co tady chcete?" zeptám se s trochu zvýšeným hlasem a
sjedu je všechny (včetně Toma) ledovým pohledem." spíš bychom se měli zeptat co tady chceš ty?" zeptá se mě
nějaký kluk s krátkými blond vlasy, " no já tady bydlím" vypálím na něj " no to je fajn koho si to sem proboha nastěhovala?"
začne nadávat Bill s plnou pusou bábovky.Jen se na Toma nechápavě podívám " no víš" začne a leze to z něj jak
z chlupatý deky " naše teta je Susane Kleinová a my čtyři tu máme přes výkend přespat" řekne a mě skoro podjedou
nohy " ona nám říkala že tu někoho má ale nevěděli jsme že to seš ty, nechala ti tu na stole dopis" dořekne tu
hroznou správu a podává mi dopis.Sednu si vedle nějakého dlouhovlasého kluka a hned se dám do čtení:
VEVINKO! ZAPOMNĚLA JSEM TI ŘÍCT ŽE TU S TEBOU PŘES VÝKEND BUDOU MOJI SYNOVCI A JEJICH
PŘÁTELÉ,DOUFÁM ŽE TI TO NEBUDE PŘÍLIŠ VADIT, JÍDLA MÁTE DOST NASHLEDANOU SUSANE
ježiši myslím že mě klepne, podívám se na všechny čtyři kluky ale zastavím se u Billa ten se pořád ještě
cpe bábovkou, na talíři má už jen poslední kousek teda na tak velkého žrouta rozhodně nevypadá.
dopis ještě přečte nahlas Tom, jakmile dočte všichni krom Billa(ten se věnuje svoji teď už malinký bábovce)
se na mě podívají. Já zas sjedu pohledem Billa a prohlásím " myslím že toho jídla dost nemáme!"
Po chviličce ticha se začnou všichni kromě Billa(na kterého to bylo mířeno) smát, ten mě jen vraždí pohledem.
No tak jsem zvědavá jak ten víkend přežijem!!!
(VOLARESS)
( v sladké nevědomosti) přikořenit. "Ty jo tady byl někdo slavnej že?", dál se na mě dívá, už mě to začína
pěkně srát " tak řekneš mi kruci kdo tu byl?!". Po chvilce mi řekne " ale jen takový kluci". Kluci ,
začne mi vrtat hlavou " a jak se jmenujou?" začne mě toto téma zajímat. "A víš že já už ani nevím."
to je trochu divný že ani neví na čím koncertě byl, no asi se mu nelíbil ukončím téma v mé hlavě.
"Hele fakt sorra za bráchu" omluví se ještě jednou. Ne, to v sobě neudržím každopádě ,on si s tím začal,
musím se ho zeptat " máte stejnou mamku?" vypadne ze mě. Jen čekám jestli se neurazí a neodejde, ale
začne se smát, to mě tak překvapí že skoro spadnu z té lavičky na zem. " ale ale tobě se dneska na té zemi
nějak líbí" okomentuje to Tom když uvidí moji reakci a připomene mi tím ten ponižující okamžik ve třídě.
" No tak pokud vím mamku máme oba stejnou" odpoví mi na můj dotaz ještě s úsměvem, ale já ho myslela
smrtelně vážně.Nějak jsme se s Tomem zakecali, proto tak tak stihnem doběhnout do třídy.
Ale ne zase ta protivná úča řeknu si když dorazíme do třídy chvilku po zvonění."Doufám že vás neruší
tahle hodina kvůli které jste sem museli přijít?" naservíruje nám učitelka hned jak nás uvidí ve dveřích.
"Abych řekla pravdu, no je to docela vopruz" vrátím jí to po pravdě. Tak tohle asi slyšet nechtěla.Tomovi jen
řekne ať se okamžitě posadí nebo půjde k tabuli jako druhý a mě hned doklaplo jaký trest mi hodlá uložit.
"Slavíčková pojďte k tabuli!" No to se mi fakt moc nepovedlo druhá hodina a už jsem zkoušená příště si musím
dávat větší pozor na jazyk."Zrovna bereme druhou světovou válku tak byste nám mohla říci její etapy a povykládat
něco o jejím průbehu" uf tak dějepis mi jde ze všeho nejlíp, začnu tedy vykládat o druhé světové tu a tam
k tomu dodám svůj vlastní názor (doufám že jsem ty němce moc neurazila,ale však si to zasloužej).
asi po 15ti minutách skončím, učitelka na mě čumí jak chleba z tašky , sem jí dost překvapila ha ha.
" no až na ty vaše komentáře to docela ušlo, neměla byste zapomínat ,že hitler dal zabíjet i němce!"
Zřejmě se jí má řeč nelíbila,ale horší známku jak dvojku mi dát nemůže:). " to sice ano paní profesorko
ale právě němci mu uskutečnili to čím se stal" učitelka se na mě podívá ,vypadá jako papiňák, nakonec
to nechá být a zpátky do lavice mě pošle s dvojkou.
Po dlouhém týdnu přišel konečně pátek.Za těch pár dní sem se s Tomem skvěle skamarádila a nejen
s Tomem ale i skoro s celou třídou- samozřejmě kromě Billa ten do mě furt reje a já do něj,ale začíná mě už
dost otravovat tak musím vymyslet něco po čem by mě nechal na pokoji. Sobota ráno, naprosto slaďoučce se
mi spinká až na to kručení v žaludku budu se muset jít dolů něčeho najíst. Paní Kleinová přes výkend někam odjela
takže mám baráček jen sama pro sebe( samozřejmě mi na výkend navařila spoustu jídla - tolik nestihnu sníst za
celej život až mi to přijde trochu podezřelý ale mávnu nad tím rukou), seběhnu tedy dolů v mé spinkací soupravě,
francouzkých kalhotkách a tričku na ramínka s nápisem "rock", otevřu dvířka od lednice a pokusím se rozlepit
oči. V tom za sebou slyším zahvízdání, rychle se otočím a za stolem sedí čtyři kluci, mezi nimi i Tom a to jeho
dvojčátko Bill který se mimoděk cpe "mojí" bábovkou." co tady chcete?" zeptám se s trochu zvýšeným hlasem a
sjedu je všechny (včetně Toma) ledovým pohledem." spíš bychom se měli zeptat co tady chceš ty?" zeptá se mě
nějaký kluk s krátkými blond vlasy, " no já tady bydlím" vypálím na něj " no to je fajn koho si to sem proboha nastěhovala?"
začne nadávat Bill s plnou pusou bábovky.Jen se na Toma nechápavě podívám " no víš" začne a leze to z něj jak
z chlupatý deky " naše teta je Susane Kleinová a my čtyři tu máme přes výkend přespat" řekne a mě skoro podjedou
nohy " ona nám říkala že tu někoho má ale nevěděli jsme že to seš ty, nechala ti tu na stole dopis" dořekne tu
hroznou správu a podává mi dopis.Sednu si vedle nějakého dlouhovlasého kluka a hned se dám do čtení:
VEVINKO! ZAPOMNĚLA JSEM TI ŘÍCT ŽE TU S TEBOU PŘES VÝKEND BUDOU MOJI SYNOVCI A JEJICH
PŘÁTELÉ,DOUFÁM ŽE TI TO NEBUDE PŘÍLIŠ VADIT, JÍDLA MÁTE DOST NASHLEDANOU SUSANE
ježiši myslím že mě klepne, podívám se na všechny čtyři kluky ale zastavím se u Billa ten se pořád ještě
cpe bábovkou, na talíři má už jen poslední kousek teda na tak velkého žrouta rozhodně nevypadá.
dopis ještě přečte nahlas Tom, jakmile dočte všichni krom Billa(ten se věnuje svoji teď už malinký bábovce)
se na mě podívají. Já zas sjedu pohledem Billa a prohlásím " myslím že toho jídla dost nemáme!"
Po chviličce ticha se začnou všichni kromě Billa(na kterého to bylo mířeno) smát, ten mě jen vraždí pohledem.
No tak jsem zvědavá jak ten víkend přežijem!!!
(VOLARESS)