Chvilku tam stojíme a od smíchu nás drží snad jenom to,že je noc a všichni spí.Raději se Tomovi nedívám ani do očí,protože vím,že bych to už neudržela a naplno se tam rozesmála.
Chci si zase sednout...teda spíš lehnout,ale Tom mě chytne za ruku.
"nad nechceš spát tady?"...zeptá se mě a šibalsky s ena mě usměje....má stejný rysy jako Bill,jsou to hold dvojčeta....sakra a co vůbec myslím na Billa....jsem magor!!!!!
"No a kde jinde?"
"Pojď k nám"..navrhne Tom a už mě táhne dovnitř.
"Počkej...já se klidně vyspím tady a nechci tam někomu překážet"...vymluvím se a ukážu na jejich dveře a myslím,že Tom pochopil,že moje výmluvy směřují na Billa.
"Nikomu vadit nebudeš a ikdyby....což pochybuju,tak si tě vezmu pod ochranou ruku."....ujištuje mě Tom" a navíc...pochybuju,když vypadáš tak.....roztomile"...Tom si o krok odstoupí,aby si mě prohlídt od hlavy až k patě a pousměje se.
"Tak jo.."...souhlasím a dám Tomovi ruku,kterou mi nastavuje,jako že mě tam dovede.
"Jau"...vykviknu,páč do něčeho kopnu a šíleně to bolí.Tom se podívá za sebe a zadržuje smích,podívám se pod nohy do čeho jsem kopla,že to tak bolí a uvidím tu první vázu,kterou jsem zhodila a zapomněla vrátit na stolek kam patří.No jo no patří mi to,měla jsem ji zvednout hned jak jsem ji shodila.Zmáčknu Tomovu ruku a tím mu naznačím,aby se mi nesmál a dál se k jejich dveřím dokulhávám.
Tom se zastaví a vezme mě do náručí až se divím,že mě unese.
"Nemůžu se na tebe koukat"....vysvětlí Toma a odvede mě do svýho pokoje.Má krásnou velkou manželskou postel,až se mi na chvíli zatajil dech.
"Já klidně budu spát v obýváku,přece nebudu...."...Tom mě zastaví a hlavou ukáže ať si jdu ihned lehnout.Opravdu bych se klidně vyspala někde na gauči,ale přo pohledu na tu postel se ve mě něco zlomí a tak si do ní šupnu,jak nejrychleji to jde.Je tak pohodlná,že nelituju.tom se jenom usměje a chce odejít.
"Počkej....ta postel je dost velká"....řeknu mu a šoupnu se trochu aby měl Tom místo.Samozřejmě,že ho nechci nějak sváděz nebo něco,ale přijde mi to úplně normální.Tom neváhá a přilehne si ke mně.
"Víš,že vypadáš jako malý nevinny stvoření,už ti to někdo řekl?"..zeptá se mě Tom a zase mu na tváři poletuje úsměv.
"No musím říct,že takhle ještě ne,ale podobně...!"..oplatím mu úsměv.
Potom se začnem bavit ovšem možným,protože se nám vůbec nechce spát.Několikrát se musím i kousnout do ruky,abych se nerozesmála nahlas a nebrobudila ostatní.Tom je na tom podobně,ale ten se zaboří hlavu do polštáře,až mám strach,aby se neudusil.
Proberem i všechny holky a teď uslyším i Tomův názor na holky.Gwendy si nemůže nabažit,že je supr holka a hlavně fešná.Nechám ho vykecat,však já JseM mu taky celou dobu vykládala svůj názor.Výkládá mi různý trapásky z koncert a že jich je požehnaně.
"Týýjo,já se na tebe nemůžu přestat dívat....ty seš taková slaďoučká."...řekne mi Tom a já ho praštím mou opičkou.Následuje další vlna smíchu,páč si Tom vytahuje z pusy chlupy.Chtěla jsem ho praštit jen po palici,ale nějak jsem se trefila i do pusy!!
"Teď fakt...tě teď beru jako.....svou .....dcerušku....cukrovou!!"...neodpustí si a já se musím smát.
"Tak jo a ty seš odteďka můj taťulda!!"....řeknu mu na oplátku já a zase se rozesmějem.Já hnedka utichnu,protože uslyším nějaký škrábnutí.Musím říct,že kdyby tady nebyl Tom,tak se docela i bojim.
"Neboj,to tady je pořád,nic to není!!"...iklidní mě Tom a trochu nadzvedne deku,abych se k němu mohla blíž přisunout.Lehnu si mu na rameno a dál si povídáme.
"Co si myslíš o Janě a o Billovi"..položí mi otázku Tom a já bez váhání odpovím.
"Jana je super holka,na začátku jsem jí ráda neměla,ale teď se z ní vyklubala skvělá holka.
"A tobě nevadí,že s Billem..."..nenechám ho domluvit,je mi jasný co chtěl říct.
"Ano..Bill je vůl,ale Janě nic nevyčítám,ona je spíš chudák.Hned na začátku mi řekla,že se jí Bill líbí a mezi mnou a Billem nic není!!!!"...schválně slovo není a tím chci toto téma uzavřít.Tom to pochopí,je to fakt dobrej kámoš.Docela se mi i začnou zavírat oči,ani se nedivím,kecáme tam dobrý dvě hodiny a já se nevyspala ani v tom autě.
"Tak doboru noc....dceruško!!"...popřeji mi Tom a koukám že se mu moje nová přezdívka zalíbila.
"Dobrou taťko!!"..oplatím mu a on mi dá pusu na dobrou noc,samozřejmě jen na čelo,jako správnýmu spratkovi.
"A co moje opička...ta pusu nedostane?"...zeptá se ho uraženě a zadržuju smích.
"Jéé jen to ne...zase budu mít chlupy v hubě!"...vyděsí se Tom a málem i spadne z postel,jak se snaží uhnout.
"Ona bude ale plakat,vííš?"
"No tak joo noo!!"...dá pusu i mí barevný gorilce a zase se posune blíž ke mě,abych si mohla položit hlavu zase na jeho pohodlný rameno.
Ikdyž se mi před chvilkou chtělo spát,najednou nemůžu usmout.
"Taky nespíš"..zasměje se Tom.
"Ne.."
"Můžu se tě na něco zeptat?"
"Jasně povídej"..pobídnu ho a jsem zvědací,co z něj vyleze.Chvilku mlčí a pak se nakonec zeptá.
"Ti kluci dneska odpoledne,jak si potkala....a ty si pak řekla,že jsou ze závodění..........tak......nemusíš mi odpovídat,jestli nechceš,ale.."
"To je dobrý"..přeruším ho a taky chvilku mlčím.Přemýšlím,jestli mu to mám říct,nebo ne.Ikdyž proč ne,já Tomovi věřím a nemusím to v sobě pořád dusit,už je to hodně dlouho.
"Noo.....začnu od začátku....Já jsem potkala jednoho skvělího kluka,jmenoval se Erik a měl rád strašně moc auta,docela mě tím nakazil a mě se to taky začalo líbit.Pak jsem spolu začali i chodit a on mi řekl,že i závodí,ale že klidně kvůli mě přestane,jestli mi to vadí....měli jsme se hodně rádi,ale já jsem mu řekla,že mi to nevadí,že jeho nadšení zdílím a tak...potom mě naučil i jezdit a to docela za krátkou chvíli a hlavně rychle.Byla jsem taková partička a s různýma dalšíma jsme jezdili tak pro zábavu,ale samozřejmě že v tom byly i nějaký peníze....Strašně mě to nadchlo a nechtěla jsem dělat nic jinýho a začala jsem taky jezdit závodně....měla jsem vynikajícího učitele-Erika a musím říct,že jsem si i hodně vydělala. a ty peníze pořád mám.Jenže jeden závod jsem prohrála........protože jeden vůl do mě bokem narazil a to se nesmí...prostě to jsou naše pravidla a když do tebe někdo takhle narazí,tak ztratíš tři vteřiny a už seš v řiti.....No a Erikovi se to nelíbilo,tak mi chtěl ty peníze vyhrát zpátky,který jsem prohrála....říkala jsem mu že mi o peníze vůbec nejde,ale on prostě chtěl.....a jel za mě.Ten závod sice vyhrál,ale pka nějak nevytočil zatáčku a vyboural se."...to už mi začnou tíct slzy při tý vzpomínce.Tom mě začne utěšovat,ale já pokračuju.
"Viděla jsem to na vlastní oči,jak se jeho auto několikrát převrátilo...naštestí byl prý hned mrtvý.Dokonce mi......když už jsme spolu byli rok,tak mi dal auto...moje vlastní...samozřejmě že nekoupil,ale z různých součástek a tak.Bylo karamelověčervený a na něm V9...V jako Veronika a 9 je moje nejoblíbenější číslo..............No a ti kluci,co jste odpoledne viděli...to byli ti kámoši z toho závodění....jen kámoši,já je beru jako svoje brášky a oni mě jako svoji malou sestřičku....vždycky mě ochraňovali před všema ostatníma."...dovyprávím svůj příběh a už nebrečím,spíš se pousměju,když se vzpomenu na kluky a všechny mí kámoše.
"Promiň to jsem nevěděl....."
"To je v pořádku...jsem ráda,že si se zeptal...už je to ze mě venku."..uklidním ho a utřu si tváře od slz.
"A jezdíš ještě?"
"Ne....ale chybý mi to!!!"...řeknu mu po pravdě.Tom mě začne hladit po vlasech a já začínám usínat.
"Ale nikomu tohle neříkej jasný....ani Billovi....teď to víš jšnom ty,já a Gwendy!!"
"Jasný"...řeken s vářným hlasem Tom a už se zase musím smát těm jeho grimasům!!
Zase se nečeho leknu...byla to stejná rána jako před chvilkou,ale tentokrát větší!!
"Tomee,běž se podívat za dveře,tohle bylo jinačí než předtím!!"..začnu prosit a tom gentleman se pomaličku zvedá z postele,aby mě ujistil,že tam nic není.
Chci si zase sednout...teda spíš lehnout,ale Tom mě chytne za ruku.
"nad nechceš spát tady?"...zeptá se mě a šibalsky s ena mě usměje....má stejný rysy jako Bill,jsou to hold dvojčeta....sakra a co vůbec myslím na Billa....jsem magor!!!!!
"No a kde jinde?"
"Pojď k nám"..navrhne Tom a už mě táhne dovnitř.
"Počkej...já se klidně vyspím tady a nechci tam někomu překážet"...vymluvím se a ukážu na jejich dveře a myslím,že Tom pochopil,že moje výmluvy směřují na Billa.
"Nikomu vadit nebudeš a ikdyby....což pochybuju,tak si tě vezmu pod ochranou ruku."....ujištuje mě Tom" a navíc...pochybuju,když vypadáš tak.....roztomile"...Tom si o krok odstoupí,aby si mě prohlídt od hlavy až k patě a pousměje se.
"Tak jo.."...souhlasím a dám Tomovi ruku,kterou mi nastavuje,jako že mě tam dovede.
"Jau"...vykviknu,páč do něčeho kopnu a šíleně to bolí.Tom se podívá za sebe a zadržuje smích,podívám se pod nohy do čeho jsem kopla,že to tak bolí a uvidím tu první vázu,kterou jsem zhodila a zapomněla vrátit na stolek kam patří.No jo no patří mi to,měla jsem ji zvednout hned jak jsem ji shodila.Zmáčknu Tomovu ruku a tím mu naznačím,aby se mi nesmál a dál se k jejich dveřím dokulhávám.
Tom se zastaví a vezme mě do náručí až se divím,že mě unese.
"Nemůžu se na tebe koukat"....vysvětlí Toma a odvede mě do svýho pokoje.Má krásnou velkou manželskou postel,až se mi na chvíli zatajil dech.
"Já klidně budu spát v obýváku,přece nebudu...."...Tom mě zastaví a hlavou ukáže ať si jdu ihned lehnout.Opravdu bych se klidně vyspala někde na gauči,ale přo pohledu na tu postel se ve mě něco zlomí a tak si do ní šupnu,jak nejrychleji to jde.Je tak pohodlná,že nelituju.tom se jenom usměje a chce odejít.
"Počkej....ta postel je dost velká"....řeknu mu a šoupnu se trochu aby měl Tom místo.Samozřejmě,že ho nechci nějak sváděz nebo něco,ale přijde mi to úplně normální.Tom neváhá a přilehne si ke mně.
"Víš,že vypadáš jako malý nevinny stvoření,už ti to někdo řekl?"..zeptá se mě Tom a zase mu na tváři poletuje úsměv.
"No musím říct,že takhle ještě ne,ale podobně...!"..oplatím mu úsměv.
Potom se začnem bavit ovšem možným,protože se nám vůbec nechce spát.Několikrát se musím i kousnout do ruky,abych se nerozesmála nahlas a nebrobudila ostatní.Tom je na tom podobně,ale ten se zaboří hlavu do polštáře,až mám strach,aby se neudusil.
Proberem i všechny holky a teď uslyším i Tomův názor na holky.Gwendy si nemůže nabažit,že je supr holka a hlavně fešná.Nechám ho vykecat,však já JseM mu taky celou dobu vykládala svůj názor.Výkládá mi různý trapásky z koncert a že jich je požehnaně.
"Týýjo,já se na tebe nemůžu přestat dívat....ty seš taková slaďoučká."...řekne mi Tom a já ho praštím mou opičkou.Následuje další vlna smíchu,páč si Tom vytahuje z pusy chlupy.Chtěla jsem ho praštit jen po palici,ale nějak jsem se trefila i do pusy!!
"Teď fakt...tě teď beru jako.....svou .....dcerušku....cukrovou!!"...neodpustí si a já se musím smát.
"Tak jo a ty seš odteďka můj taťulda!!"....řeknu mu na oplátku já a zase se rozesmějem.Já hnedka utichnu,protože uslyším nějaký škrábnutí.Musím říct,že kdyby tady nebyl Tom,tak se docela i bojim.
"Neboj,to tady je pořád,nic to není!!"...iklidní mě Tom a trochu nadzvedne deku,abych se k němu mohla blíž přisunout.Lehnu si mu na rameno a dál si povídáme.
"Co si myslíš o Janě a o Billovi"..položí mi otázku Tom a já bez váhání odpovím.
"Jana je super holka,na začátku jsem jí ráda neměla,ale teď se z ní vyklubala skvělá holka.
"A tobě nevadí,že s Billem..."..nenechám ho domluvit,je mi jasný co chtěl říct.
"Ano..Bill je vůl,ale Janě nic nevyčítám,ona je spíš chudák.Hned na začátku mi řekla,že se jí Bill líbí a mezi mnou a Billem nic není!!!!"...schválně slovo není a tím chci toto téma uzavřít.Tom to pochopí,je to fakt dobrej kámoš.Docela se mi i začnou zavírat oči,ani se nedivím,kecáme tam dobrý dvě hodiny a já se nevyspala ani v tom autě.
"Tak doboru noc....dceruško!!"...popřeji mi Tom a koukám že se mu moje nová přezdívka zalíbila.
"Dobrou taťko!!"..oplatím mu a on mi dá pusu na dobrou noc,samozřejmě jen na čelo,jako správnýmu spratkovi.
"A co moje opička...ta pusu nedostane?"...zeptá se ho uraženě a zadržuju smích.
"Jéé jen to ne...zase budu mít chlupy v hubě!"...vyděsí se Tom a málem i spadne z postel,jak se snaží uhnout.
"Ona bude ale plakat,vííš?"
"No tak joo noo!!"...dá pusu i mí barevný gorilce a zase se posune blíž ke mě,abych si mohla položit hlavu zase na jeho pohodlný rameno.
Ikdyž se mi před chvilkou chtělo spát,najednou nemůžu usmout.
"Taky nespíš"..zasměje se Tom.
"Ne.."
"Můžu se tě na něco zeptat?"
"Jasně povídej"..pobídnu ho a jsem zvědací,co z něj vyleze.Chvilku mlčí a pak se nakonec zeptá.
"Ti kluci dneska odpoledne,jak si potkala....a ty si pak řekla,že jsou ze závodění..........tak......nemusíš mi odpovídat,jestli nechceš,ale.."
"To je dobrý"..přeruším ho a taky chvilku mlčím.Přemýšlím,jestli mu to mám říct,nebo ne.Ikdyž proč ne,já Tomovi věřím a nemusím to v sobě pořád dusit,už je to hodně dlouho.
"Noo.....začnu od začátku....Já jsem potkala jednoho skvělího kluka,jmenoval se Erik a měl rád strašně moc auta,docela mě tím nakazil a mě se to taky začalo líbit.Pak jsem spolu začali i chodit a on mi řekl,že i závodí,ale že klidně kvůli mě přestane,jestli mi to vadí....měli jsme se hodně rádi,ale já jsem mu řekla,že mi to nevadí,že jeho nadšení zdílím a tak...potom mě naučil i jezdit a to docela za krátkou chvíli a hlavně rychle.Byla jsem taková partička a s různýma dalšíma jsme jezdili tak pro zábavu,ale samozřejmě že v tom byly i nějaký peníze....Strašně mě to nadchlo a nechtěla jsem dělat nic jinýho a začala jsem taky jezdit závodně....měla jsem vynikajícího učitele-Erika a musím říct,že jsem si i hodně vydělala. a ty peníze pořád mám.Jenže jeden závod jsem prohrála........protože jeden vůl do mě bokem narazil a to se nesmí...prostě to jsou naše pravidla a když do tebe někdo takhle narazí,tak ztratíš tři vteřiny a už seš v řiti.....No a Erikovi se to nelíbilo,tak mi chtěl ty peníze vyhrát zpátky,který jsem prohrála....říkala jsem mu že mi o peníze vůbec nejde,ale on prostě chtěl.....a jel za mě.Ten závod sice vyhrál,ale pka nějak nevytočil zatáčku a vyboural se."...to už mi začnou tíct slzy při tý vzpomínce.Tom mě začne utěšovat,ale já pokračuju.
"Viděla jsem to na vlastní oči,jak se jeho auto několikrát převrátilo...naštestí byl prý hned mrtvý.Dokonce mi......když už jsme spolu byli rok,tak mi dal auto...moje vlastní...samozřejmě že nekoupil,ale z různých součástek a tak.Bylo karamelověčervený a na něm V9...V jako Veronika a 9 je moje nejoblíbenější číslo..............No a ti kluci,co jste odpoledne viděli...to byli ti kámoši z toho závodění....jen kámoši,já je beru jako svoje brášky a oni mě jako svoji malou sestřičku....vždycky mě ochraňovali před všema ostatníma."...dovyprávím svůj příběh a už nebrečím,spíš se pousměju,když se vzpomenu na kluky a všechny mí kámoše.
"Promiň to jsem nevěděl....."
"To je v pořádku...jsem ráda,že si se zeptal...už je to ze mě venku."..uklidním ho a utřu si tváře od slz.
"A jezdíš ještě?"
"Ne....ale chybý mi to!!!"...řeknu mu po pravdě.Tom mě začne hladit po vlasech a já začínám usínat.
"Ale nikomu tohle neříkej jasný....ani Billovi....teď to víš jšnom ty,já a Gwendy!!"
"Jasný"...řeken s vářným hlasem Tom a už se zase musím smát těm jeho grimasům!!
Zase se nečeho leknu...byla to stejná rána jako před chvilkou,ale tentokrát větší!!
"Tomee,běž se podívat za dveře,tohle bylo jinačí než předtím!!"..začnu prosit a tom gentleman se pomaličku zvedá z postele,aby mě ujistil,že tam nic není.