close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Spoután láskou

31. ledna 2007 v 16:38 | Kosynka |  Spoután láskou
"Tak si představ, že jsem potkal jednu strašně hezkou holku." Posadím se k bráchovi na postel. "Jo? a jaká je?!" "No hezká... určitě ti jí někdy ukážu!" "No ale řekni mi o ní něco!" "A co bys chtěl vědět?!" zamrkám na Billa. "Všechno." "Tak fajn..." zamyslím se a začnu mu vyprávět o jedný holčině, kterou jsem potkal na páteční party. Pamatuju si to úplně do detailu.....
"Toma jsem rád, že jsi tady!" vítá mě Andreas. "Jo já jsem taky rád, však víš, že mám party rád." Usměju se na něj. "No právě proto, že to vím jsem tě pozval." Oplatí mi úsměv a zmizí v davu. No jo, Andreasova party je vyhlášená. Vždycky je na ní strašně zábava. Prolezu mezi lidma k barmanovi a posadím se na jednu stoličku. Objednám si a po chvíli si ke mě přisedne jedna menší holčina. Je mc pěkná. Já sem sice na blondýnky, ale tahle hnědovláska se mi strašně líbí. "Ahoj." Usměju se na ní. Otočí se na mě a rozpačitě se usměje. "Ahoj." Špitne a sklopí zrak. Je to strašně hezký, jak se stydí... "Jakpak se jmenuješ krásko?" pokračuju. "Gwendy." Odpoví a dál se dívá do země. "Nemusíš se mě bát, já tě neukousnu." I když bych moc chtěl... "Já se tě nebojím." usměje se. "Jen čekám na kamarádku víš." usměje se znova. Pak z kapsy vytáhne mobil a chvíli se dívá na display. Úsměv jí z tváře v mžiku zmizí. "Copak krásko?" nedá mi zvědavost. "Ale kamarádka nemůže přijít, protože jí její kluk nechce pustit... prý se uvidíme jindy." Odpoví a zvedne se. "Kam jdeš?" vyskočím hned na nohy. Nechci přijít o tak dobrou společnost. "No jdu domů, už mě tady nic nedrží, čekala jsem jenom na ní." Vysvětlí mi. "No a co já? Já bych tě rád poznal..." přiznám. Chvíli váhá, ale nakonec souhlasí a posadí se zpátky...
"No a pak jsme si povídali celej večer... a cos vlastně dělal ty Bille?!" dokončím proslov a zadívám se na Billa. "No já.... měl sem návštěvu..." zadívá se brácha do země. "Verča?" tipuju. "Možná." Usměje se Bill. Jeho úsměv mi řekne, že to byla Verča. "A co bylo? Povídej a nenapínej mě!" vybídnu ho. "Nic, jen jsme si povídali..." "Brácha ty seš měkkej... já bych šel hned na věc..." "Jo ale já nejsem ty. Radši nechám věcem volnej průběh víš." Zvedne se Bill a otevře dveře od pokoje. "A teď bych rád byl sám." naznačí mi, abych šel. "Co tady sám budeš dělat?" změřím si ho pohledem. "To tě nemusí zajímat." Vystrčí mě za dveře a zavře za mnou. "Fajn." Řeknu si pro sebe a zalezu si k sobě do pokoje. Chvíli tam jen tak chodím a pak se rozhodnu, že se půjdu projít. Hodím na sebe mikinu a vyrazím do ulic. Bohužel hned, jak vylezu před barák potkám Janču, mojí bejvalku. Skončil jsem to s ní, protože mě už nebavila. "Čekám tady na tebe Tome." Zastaví se u mě. "Já mám na spěch víš, jdu na rande." Vymyslím si, ale nepomůže to. "Bude to jenom chvilička." Nedá se jen tak odbít. "Nechápu, proč jsi se se mnou rozešel. A navíc jsem teď úplně sama, protože Verča randí s Billem!" protočí oči. "Aspoň víš, jak bylo Verče, když jsi randila s Mílou." "S Mílou?" "Jo s Mílou. Přesně s tím, se kterým jsi mě podváděla!" vyjedu na ní. "Nepodváděla jsem tě s ním!" zamračí se. "Ale jo, vím to, nezapírej." Otočím se, že půjdu, ale Janča se nenechá jen tak odbít a pořád jde za mnou. "Ale Tome, já tě přece miluju!" "Bla bla bla." Odženu jí, ale nepomůže to. "Tome prosím, poslouchej mě!" jde pořád za mnou. Konečně uvidím svojí záchranu. "Ahoj Beruško, promiň, že jdu pozdě už se to nestane." Obejmu Gwendy a dám jí pusu na tvář. Gwendy na mě jenom nechápavě kouká. "Víš snažil jsem se rychle přijít, ale nešlo to, zdržovala mě Janča." Usměju se na ní a udělám na ní prosebný pohled. Gwendy se podívá na Janču a pak zase na mě. "To je v pohodě, to se stává." Usměje se a přitiskne se ke mě ještě blíž. "Já sem Gwendy." Usměje se na Janču. "Hm fajn." Řekne Janča odměřeně. "No Tome ještě si promluvíme." Zadívá se namě a sladce se usměje. "Už se nemůžu dočkat." Řeknu ironicky a pak už jen sleduju, jak Janča mizí. "Pane bože díky moc, žes mě zachránila, nemohl jsem se jí zbavit..." "V pohodě. Já ráda." Usměje se a zase se zadívá do země stejně jako včera na tý party. Mám strašnou chuť jí políbit... už od včerejška... nezvládnu udržet svou vášeň a nakloním se k ní. Zadívá se mi přímo do očí a uhne. Podruhé už neuhne a mám možnost poprvé ochutnat její rty. Jemně je obkroužím jazykem a pak se do nich naplno ponořím. Je to úplně něco jinýho než s ostatníma holkama. Vůbec se mi nechce polibek ukončit, ale osud nestojí na mojí straně a Gwendy začne zvonit mobil. Vytáhne ho a dá se do hovoru. Podle toho o čem povídá, asi s kamarádkou. "Promiň, ale musím jít. Uvidíme se jindy." Usměje se a odchází. Ještě chvíli tam jen tak postávám a dívám se směrem, kterým Gwendy zmizela. Pořád si v hlavě musím přehrávat ten polibek... Rychle se vrátím domů, abych se mohl podělit s bráchou o zážitek. "Bille pře-" zarazím se, když otevřu dveře. Vyruším Billa s Verčou v dost intimní chvilce. Přesněji ve spodním prádle. Verča se jenom usměje a zkříží ruce na prsou. "Ano?!" vystrčí mě Bill ze dveří a zavře. "No jen jsem ti chtěl říct, že jsem potkal Gwendy a... líbali jsme se spolu a bylo to úžasný a chci se tě zeptat, co to sakra děláte vy dva?!" "No... poznáváme se." Zašklebí se Bill. "Poznáváte?" "Jo poznáváme se." "A jak moc jste se už poznali?" "No moc ne, protože jsi tam vlezl." Zamračí se Bill. "Měl by ses naučit klepat!" "S dovolením." Protáhne se kolem nás Verča. "Radši už půjdu. Uvidíme se jindy." Lípne Billovi pusu na tvář a zmizí. "Díky." Otočí se na mě Bill. "Nemůžu za to, že se rozhodla jít domů..." snažím se, ale není mi to moc platný. "A jak to bylo s tou Gwendy teda? Teď už mi to můžeš říct, protože už nemám co na práci." Otevře dveře do pokoje a jde se oblíct. "No prostě jak jsem se šel projít tak jsem potkal Janču a nemohl jsem se jí zbavit... víš jak dokáže být otravná." protočím oči. "No a potkal jsem Gwendy a zachránila mě od Janči a pak... líbali jsem se. Bylo to úplně úžasný a já nevím, jak bych to popsal." Zamyslím se. "Co?!" zadívám se na Billa, když si všimnu, jak se na mě dívá. "Ty seš zamilovanej!" usměje se. "Blbost! Já na lásku nevěřím!" "Nemusíš na ní věřit. Věř mi, seš zamilovanej." Usměje se Bill opětně. "Ne." Zamítnu. "Ale jo." usmívá se Bill čím dál víc. "Ne, to není možný a nehádej se se mnou sakra! Víš, že vždycky prohraju a to nechci!" zamračím se na něj tak přestane. "Ale jsi zamilovanej Tome, věř mi!" pokývá ještě jednou hlavou a pak už to neřeší. "Nejsem." Řeknu si pro sebe...
O 2 MĚSÍCE POZDĚJI
"Tak jdeme?" vběhnu Billovi do pokoje. "No jo však už jdu." Protočí Bill oči a jde za mnou. Jsem natěšenej jako vánoční stromeček v listopadu, protože právě jdeme na jednu party a po dlouhých čtrnácti dnech se zase uvidím se svojí láskou. Odjela mi pryč.. :( musela do Čech ale teď už jí mám zase zpátky proto se jí nemůžu dočkat. Jen tak pro obraz jsme spolu začali chodit :) byl jsem štěstím bez sebe. A Bill začal konečně po půl roce chodit s Verčou. Dokonce se ukázalo že Verča je nejlepší kamarádka s Gwendy, což nám dost hraje do karet, protože takhle aspoň můžeme podnikat různý akce ve čtyřech a není problém. "Dělej!" popoháním Bill jak jen to jde. Po dvaceti minutách jsme konečně na místě. Vběhnu dovnitř, ani nepozdravím Andrease a hned se rozhlídnu jestli tam není moje Gwendy. Zklamání se dostaví po chvíli, protože jí nikde neuvidím. "Ahoj Veru, neviděla jsi Gwendy?!" vyruším Billa s Verčou při polibku. "Oh Tome... víš Gwendy nemohla přijet vrátí se až příští týden..." vysvětlí mi Verča. "Kdo je?" ozve se najednou za mnou a někdo mi zakryje oči. "Nemám náladu na hrátky." Otočím se naštvaně a pohlédnu do tváře svojí holce. Bez vyzvání se k ní nakloním a políbím jí. Už mi to chybělo. Všechno, co se jí týká. Polibky doteky úplně všechno! "Ty malá lhářko!" otočím se na usmívající se Verču. "Nemohla jsem ti to říct, chtěla tě překvapit..." pokrčí Verča rameny a někam s Billem zmizí. "Jak ses měla?" sednu si na gaučík a stáhnu si Gwendy na klín. "No měla jsem se dobře, ale chyběl jsi mi." Usměje se a dá mi pusu na nos. "Ty mě víc." Políbím jí. "No jak myslíš. Necháme si každý svojí pravdu." Usměje se sladce. Chvíli ještě zůstaneme na party a pak se vydáme k nám domů. To je poprvé, co Gwendy souhlasí s tím, že u nás bude spát. Nemůžu se toho dočkat. Bude to první noc, co bude u nás. Jinak jsem párkrát spal já u ní, ale nic mezi námi nebylo. Otevřu jí dveře a pobídnu jí, ať jde dovnitř. V obýváku se dlouho nezdržíme, vydáme se totiž ke mě do pokoje. Mám takový zvláštní pocit, že se dneska stane něco na co se strašně těším, ale zároveň z toho mám obavu. "Dobrou." Usměje se na mě Gwendy, dá mi pusu a lehne si vedle mě. Chvíli se na ní jen dívám. Pak se posadí a zadívá se na mě. "Co?!" nadzvedne obočí. "Nic, jen se na tebe rád dívám." Přisunu se k ní blíž. Vidím na ní, jak z mojí blízkosti dost znejistí. "Dobrou Tome." Zopakuje a pořád se na mě dívá. Neodolám, nakloním se k ní a políbím jí. Jednou rukou jí hladím po zádech a druhou jsem opřenej o postel. Na malou chviličku se od sebe oddělíme, ale pak se zase vrátíme k líbání. Sundáme ze sebe úplně všechno oblečení a já se podívám na Gwendy s chtíčem v očích. Začnu jí líbat na krk a pokračuju níž, přes bříško až na intimní partie, kde se zastavím. Pak se zase vrátím "nahoru" "Vážně?" zeptám se pro jistotu. Gwendy se jen usměje a přikývne tak pokračuju. Při prvním pohybu sebou Gwendy jemně cukne, ale i přesto pokračuju. Stačí už jen pár pohybů a dosáhnu krásného vrcholu. "Moc tě miluju." zašeptám Gwendy do vlasů, když si vedle ní lehnu a obejmu jí. Je to tak, poprvé v životě jsem se zamiloval. Brácha mi to předpovídal, ale já jsem říkal že ne... neuniknul jsem tomu. "Já tebe taky." Usměje se Gwendy a přitulí se ke mě. Ve společném objetí usneme....
Ráno mě vzbudí zvonek u dveří. Zvednu se z postele a rychle dojdu ke dveřím, aby mi někdo nevzbudil spící princeznu. "Co tady děláš?!" vyjedu na Janu, která se pozve dovnitř. "Musím s tebou mluvit Tome. Já tě moc miluju, věř mi! A chci být s tebou!" řekne a vrhne se na mě. "Nech toho!" odstrčím jí, ale je pozdě. Na schodech stojí Gwendy a nevěřícně se na nás dívá. Zakroutí hlavou a vrátí se nahoru. "Ty seš...!" pěním a běžím do pokoje. "Prosím tě poslouchej mě, nech mě ať ti to vysvětlím!" chytnu Gwendy za ramena, když se oblíká. "Jo, řekneš mi že to není tak jak si myslím, že je to úplně jinak a že s ní nic nemáš!" vyjede po mě a vytrhne se mi. Oblíkne si zbytek oblečení a odchází. "Nechápu, jak jsem ti mohla věřit." Otočí se ještě u dveří. "Zklamal jsi mě Tome Kaulitzi." Podívá se na mě znechuceně a odejde. Nemám sílu jít za ní a vymlouvat jí to. V tomhle ohledu jsou holky tvrdohlavý. Naštvaně dojdu dolů, kde na gauči sedí Jana a chytnu jí pevně za ruku. "Au Tome to bolí!" vyjede na mě, když jí vyhodím za dveře. "Ty už se sem nikdy nevracej, nechci tě už nikdy v životě vidět! Seš jenom laciná děvka, která vleze do postele každýmu!" vyjedu po ní a zabouchnu jí dveře před nosem. "Kráva." ulevím si a jdu za Billem. "Brácha pot-" zarazím se ve dveřích, protože zase načapu Verču ve spodním prádle. "Neboj se už odcházím." Usměje se na mě a dooblíkne se. "Uvidíme se odpoledne." Lípne pusu Billovi sedícímu pod peřinou na posteli a usměje se na mě. "Čau." projde kolem mě a zavře za sebou dveře. Brácha se zhluboka nadechne a lehne si. Nechápavě nadzvednu obočí. Bill se jen usměje, víc říkat nemusí. "Tak co se stalo s Gwendy?" zeptá se. "Jak víš, že se něco stalo?" "Proč myslíš, že Verunka odešla? Šla za wendy, takže se ptám, co se stalo." Vysvětlí mi. "Aha no... dneska v noci jsme se spolu vyspali... a ráno někdo zvonil-" "Jo to sem si všimnul..." "Neskákej mi do řeči!" napomenu Billa. "Sorry." Omluví se, ale oba víme že to udělá znova. Děláme to totiž oba. "No a ten někdo byla Jana..." protočím oči stejně jako Bill. "Z ničeho nic se na mě vrhla a začala mě líbat a-" "Gwendy to určitě viděla." Skočí mi zase do řeči Bill. "Jo a pak utekla pryč." "Nezkoušel jsi jí to vymluvit?!" vytřeští na mě Bill oči. "Ne." "Tak tos měl..." řekne Bill. "Oblíknu se a půjdeme za ní a ty jí to hezky všechno řekneš." Řekne Bill a jak řekne tak taky udělá. Jen s tou výjímkou, že nás pustí dovnitř Verča a Gwendy mě nechce vidět. "Tome já se jít o snažila vysvětlit ale nejde to..." zchladí mě Verča. "Myslíš, že všechny šance jsou pryč?" zadívám se na ní. "No nevím, zkus za ní jít a uvidíš no..." pošle mě Verča ke Gwendy do pokoje. Opatrně dojdu ke dveřím a zaklepu. Když se nic neozývá otočím se na Verču. Pobídne mě, abych šel dál, tak tam jdu. "Gwendy?" řeknu nejistě, protože jí tam nikde nevidím. "Ahoj." Usměje se sladce a zavře dveře. "Ahoj, já chci se ti omluvit víš za-" nedopovím, protože mě Gwendy políbí. "To je dobrý, už nic neříkej. Verča mi řekla, jak moc je Jana otravná." Obejme mě. "Ale budu to hlídat a běda ti, jak tě s ní zase uvidím!" pohrozí mi prstem. "Neboj." usměju se šťastně.
Takže to shrnu. Jsem šťastný. Už přes rok chodím s Gwendy a klape nám to. je to snad první holka, který jsem věrnej. Nikdy jsem na věrnost nebyl, to spíš brácha, ale tahle holka mě změnila. Nevím, jak to udělala, ale hned ten první večer co jsem jí viděl si mě k sobě nějak připoutala a už nechci být bez ní. Miluju jí. Moc jí miluju.
Andílek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama