close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Princess with a punk heart I.

21. ledna 2007 v 16:49 | Kosynka |  Princess with a punk heart
Princess with a punk heart 1.díl


Předem bych se chtěla omluvit těm, kteří četli povídky ROCKOVÁ PRINCEZNA a NEJSEM ŽÁDNÁ BARBIE!!!. Doufám, že se vám bude nová povídka líbit stejně jako ty první a že s ní budete spokojený.


''zlatíčko, dnes večer k nám přijde na návštěvu velvyslanec se svojí dcerou, tak bych byla ráda, kdybys ses chovala vhodně a byla taky vhodně oblečena, víš jak nesnáším tvoje černé věci" promluvila ke mě mamka. "jasně mami, jak si přeješ" řeknu ironicky a du se zavřít do svýho pokoje, kterej je nechutně přeplácanej všeljakýma kýčovinama a nepotřebnýma věcma. Vůbec se mi v tom pokoji nechce bydlet, ale nic jinýho mi nezbyde. Do svýho pokoje, kterej je malej a útulnej nemůžu, protože mi od něj mamka vzala klíče. Připravovala sem se na večer a úplně sem se těšila na tu slepici, která je děsně zábavná a zajímá jí pouze etiketa chování. Aspoň neni na všechno tak sama jako já. Rodiče jí všechno povolí a mě ni nedovolí vzít si domů kámoše i když mi už je 16. Nedovolili mi ani jít na koncert mý oblíbený skupiny Nightwish, řekli, že sem prej ještě "díte" a že se o mě bojí. Připravovala sem se na večer hlavně psychicky, protože to bude děsná nuda, jak u večeře, tak celá návštěva. Odlakovala sem si mé černé nehty, sundala obojky, prsteny a rukavice, rozpustila svoje černé vlasy a vzala si na sebe bílý tričko a k tomu černou sukni, obula si páskový boty a vyrazila dolů do jídelny. Dole už bylo všechno nachystaný a už se čekalo jenom na návštěvu. Když sem uslyšela motor limuzíny, začala sem se klepat, vůbec sem nevěděla co mám dělat. Když sme seděli u stolu, zeptal se mě an velvyslanec:"půjdeš dnes s rodiči do opery?". Koukala sem na něj jak vejr a odpověděla:"ne, já si radši pustim nějakej nářez". Táta mě propíchnul pohledem, vstala sem a odešla. V pokoji sem začala brečet, protože tohle snobárství se nedá vydržet. Sundala sem ze sebe ty příšerný šaty a oblíkla si moje nejoblíbenější triko, který mi bylo dlouhý po kolena, dala si vlasy do culíku a nandala sem si aspoň prsteny. Pustila si písničky a relaxovala. Táta najednou vtrhnul do pokoje a řek:"tak holčičko, tohle co si předvedla dneska, to bylo naposled. Na tu operu s námi půjdeš a nebudeš mi odporovat, okamžitě si na sebe oblékni něco slušného a za deset minut se sejdem dole. A opovaž se mi udělat nějakou ostudu, bude tam hodně váznamných lidí". Tak tohle byla od něj rána pod pás. Navlíkla sem si na sebe černý šaty, nalíčila si oči výrazně černou, vzala si černej kabát a šla dolů. Dole už na mě všichni čekali.Nasedli sme do připravené limuzíny a jeli sme směr opera. Děsně se mi tam chtělo, bude to určitě zábava, poslouchat hlas nějaký uječený ženský v narvaných šatech a s vějířem v ruce. Seděli sme úplně nahoře, prej je tam lepší výhled. Lidi se začali scházet a mě se chtělo spát. Najednou sem si všimla kluka, kterej nebyl zrovna společensky oblečenej. Úplně sem se na něj zahleděla a táta řekl:"tihle čtyři kluci k nám přijdou zítra na oběd, jsou to nové hvězdy hudební scény a už mají plno fanynek po celé Evropě, udělám vyjímku a budeš se moci obléknout, jak chceš". Koukala sem jak čerstvě vyoraná myš a byla sem docela ráda, že sem šla na tu debilní operu. Když to konečně po dvou a půl hodině skončilo, vyšli sme ven a tátu zastavil ten černovlasej kluk z opery. Vedle něho stál ten krásnej s dreadama a pak ještě takový dva týpci. Něco si tam s tátou domlouvali. Když nasedl i táta do auta, mohlo se konečně odjet domu. Ještě nikdy sem se takhle netěšila do postele. Když sme konečně dojeli domů, vpadla sem do postele a usnula jak dřevo. Ráno sem spala asi do dvanácti. Když sem se probrala a zjistila kolik je hodin, oblíkla sem si na sebe moje velký triko a šla dolů. Scházela sem ze schodů a šla do kuchyně. Vzala sem tam kuchařce pár jednohubek a šla do pokoje. když sem byla v hale, uviděla sem toho týpka z opery. Úplně sem zprkeněla.

pokráčko příště...

napsala zuzík
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama