"Jistě....ehm...Zorro"usměju se..."Neznáme se?"ptá se a kouká mi do očí...naštěstí mě nepoznal...uffff...ještě že mám tu masku..."Možná ano,možná ne"dělám tajemnou..."Kdo jsi?"vyptává se mě..."To je pro dnešek jedno"chvíly tancujeme na ploužák (untitled od simple plan) a pak se ke mě Tom nahne....políbí mě...."Ták,připravte se na vyhlašování nejhezčí masky!Za minutu je půlnoc!"ozve se z mikrofonu...cože?půlnoc..."Musím jít..."řeknu Tomovi a utíkám pryč...o půlnoci chodí Simona domů a jak mě tam nenajde a dozvědí se to sestřičky,hned bude jasné,kdo byla popelka...domů letím jako splašená...naštěstí to stihnu...jak zavřu dveře do pokoje slyším klíče v zámku...honed jsem se svlíkla z šatů a hodila je zpátky do postele..."Kláááááááro!"ozve se z haly..."Ano?"vyjdu ven z pokoje..."V pořádku...jdi si lehnout...dobrou noc"řekne a jde do koupelny...uff....to bylo o fous...druhý den ráno se pro mě stavil Bill...všechno jsem mu řekla...sice ho to mrzelo,ale pochopil to..."Určitě na Popelku zapoměl"stěžuju si...otevřu dveře a všude jsou letáky "Popelko,kde jsi?"spadne mi čelist..."A tos řikala že na tebe zapoměl"kouká na to Bill...celej den jsem se nemohla soustředit...nikdo se nebavil o ničem jiným než o Popelce...když vyjdu na chodbu,uplně všude jsou vylepený letáky..."Popelko,kde jsi?Ozvy se...."páni!Co by teď Popelka dělala?Najednou zaslechnu rozhovor Toma a nějakýho kluka..."Neděláš z toho vědu?"ptá se ten kluk..."Ne..nedělám...já se do ní zamiloval...do mojí Popelky..."řekne smutně Tom...jen si trp...tak jako jsem trpěla já...o další hodině Tom vstal a poprosil učitelku o slovo..."Popelko,jsi tady?"řekne smutně..."Já jsem tvá Popelka Tome....vem si mě"ozývalo se třídou...šla jsem kolem Tomovi lavice...měl na ní napsáno..."Popelko,miluji tě"...musela jsem se pousmát."Kdyby mi aspoň nechala střevíček,jako v tý pohádce"stěžuje si svýmu sousedovi...no...v mém případě tenisku...boty k šatům jsem nenašla...naštěstí to nikdo nepoznal,že jsem byla Popelka v teniskách.