Mno tak jsem se nakonec rozhodla napsat ještě jednu povídku:-Dheh tak jen doufám,že se vám aspoň trochu bude líbit:-D camaya
,,Báro,koho s timhle chceš ohrožovat?"koulí na mě Ziki očima.,,Hale,brácha,"otočim se na něj, ,,já za to nemůžu,že mam jen malej revolver!",,Mno tak tady máš něco většího!"vytáhne můj druhý bratr Hanz pořádnou bouchačku a vloží mi ji do ruky.,,Tý jo,to je věcička!"rentgenuju jí očima.,,Tak dobrou nemáte ani vy,co?"směju se v duchu a vlastně se i divim,že mi něco takovýho dali do ruky,ale vlastně je to třeba.Na velký velký činy potřebujete velký věci!Schovám si tedy svůj malej revolver vzadu pod lem ošoupaných kalhot a dál se kochám tou krásou pětatřicítky.,,A né že něco poděláš!"otáčí se na mě ještě Hanz při vystoupení z naší káry.,,Jo jo neboj,já vim co mam dělat!"kejvnu na oba hlavou a tím je dostatečně ujistim,že jsem v pohodě.Ale není to pravda.Hůř jsem se ještě nikdy necítila.Jdu udělat věc o který vím,že není správná,ale musím jí udělat.Potřebujem peníze.Moc peněz.Jinak moji dva bráškové můžou říct rovnou pápá.Zdejší podsvětí je nevyspytatelné.A utéct před ním v žádném případě nemůžete.I kdyby jste se zahrabali pod zem,tak oni vás stejně najdou.Musíme jim už konečně zaplatit.Možná bych vám to měla líp vysvětlit,ale na to už je příliš pozdě.Hanz se zkrátka namočil do něčeho,co neměl a teď nás vydírají….
,,Tohle je přepadení!Všichni ruce vzhůru!"ječí černý zakuklenec Ziki a míří na zlatníka pistolí.Hanz zatím bere do malýho pytlu všechno,co se mu zdá dost honosné a já mam na starost zákazníky,kteří byli uvnitř.Je jich celkem pět.Nějaká ženská a čtyři kluci?Jsou mi nějaký povědomí.,,Tak to ani neskoušej!"zaječim na dredáče,kterej se mi při mym civění na jeho černovlasýho souseda,snažil čmajznout pistoli,která pak omylem vystřelila.,,Sakra!"znervóznim ještě víc a oba mí bratři se na mě otočí,takže ani jeden z nich nespozoruje,že zlatník pohotově smáčkl alarm,jenž ohlásí naší malou návštěvu na blízkém komisařství.Z chudáka děduli teče pot proudem.,,Si v pohodě?"kouká na mě Hanz a já mu opět jen odkejvnu.,,Já jo,ale on asi ne!"ukážu na Billa,kterýho to škráblo do ruky.,,To nic není,to přežije!"směje se Ziki.Bill při tom pípne a sotva se drží na nohou.,,Jo to přežije,akorát asi bude mít dost velkou jizvu!"vypustí z pusy Hanz a dál nabírá pokládky.Na to se Bill tváří už dost zničeně a ostatní na něj hází jen lítostivé pohledy.Tom by ho chtěl asi obejmout,ale já mu to nedovolím.Jen ať jsou pěkně od sebe….
Pořád jsem si v tu dobu říkala,proč jsou mi tak povědomý a tak jsem houkla na bratry:,,Hale,kluci,já tyhle čtyři typany od někud znam,je to možný?"Oba je jen letmo znovu projedou,ale dál se věnujou svý prácičce.,,Nech to plavat,asi ti jen někoho připomínaj."dodá Ziki,ale mě to nedá.,,Odkaď vás znam?"namířim pistoli na dredáče.,,No no no..to se ti jenom zdá.Asi ti fakt někoho připomínáme."špitne strachy.Bill začíná blednout.,,Můžu ho podepřít?"prosebně se na mě kouká Tom.,,Ne,von to vydrží,je to přece chlap,ne?"…I když.."uchechtnu se a pak se na bledoBilla podívam:,,Neboj,zejtra bude líp a za pár tejdnů tam po mně budeš mít památku!Aspoň budeš všem moct říct,že si potkal,mě!"řeknu machrovně,ale mam rozklepaný kolena.Panebože,jak tohle může skončit?Bill trochu usykává bolestí,ale drží se.Vlastně mi je ho líto a nejradši bych mu pomohla,ale nemůžu.Musim si držet odstup…
,,Hů hů hů,"parkujou smykem policejní auta a my se děsíme.,,Sakra proč jsou tady?A tak brzo!"zmatkuje Hanz:,,Báro,promiň a ty Ziki taky,já vás nechtěl dostat do basy!" tváří se nešťastně a pytel se šperky pouští na zem.Neni čas nic udělat.Ani jsme se nerozkoukali a kolem nás stálo sedm ostře ozbrojených policajtů.,,Pomalu dejte zbraně na zem a ruce zandejte za hlavu."řve na nás jeden z nich.I já pokládam na zem svou pětatřicítku a přitom stojím v tom hloučku pěti lidí.Bratry už si odvádějí v poutech a mě hlídá jen jeden strážník.,,Promiň Báro!Zítra bysme jinak byli v Tokiu!"ječí na mě znovu omluvně Hanz.Ano byli bysme tam,protože by na to bylo dost peněz.Ach Tokio,moje město.Počkat počkat..Tokio?kouknu na ty čtyři kluky a docvakne mi to.Tokio Hotel!!!Přitom nelenim a zkoušim svojí poslední šanci.Vytáhnu z kalhot svůj milovanej revolvůrek a dřív než milej strážník stačí zareagovat,namířim ho Billovi přímo k hlavě.,,Vykliďte mi cestu,nebo ho zabiju!"ječim na všechny strany a ještě vidím úleky přihlížejících.Kryju svoje tělo za Billem a mířim mu to pořád do hlavy.,,Zkus něco udělat a už si do smrti nezaspíváš ani Halí belí!"šeptnu mu do ucha.
camaya