Tak jo už je čas na přípravu,venku je docela teplo tak si vezmu džínový rozedřený kraťasy a
volný kratší tričko,aby to nevypadalo nějak divně nebudu se kdovíjak parádit,
vždyť jsme jen kámoši a já
ho sbalit nepotřebuju.Tak můžu jít,vezmu si svoje žabky,
kšiltku a už cupitám na určený místo.
Ještě tu není,tak si jen oddychnu, sednu si na lavičku a sklopím hlavu,
protože mi neuvěřitelně svítí slunce do obličeje.
"Že já blbá si nevzala brejle."zakleju si.Chvíli ještě čekám,ale pak si někdo přede mne stoupne.Zvednu hlavu,ale furt kvůli
tomu blbýmu slunku nic nevidím.Postavím se,abych ho konečně viděla,ale to je.....
"Ahoj já jsem Tom,jsi to ty?" "Vyrazí mi dech vzmůžu se jen na" Jo....ahoj,jsem...Gwendy."
"Stalo se něco?"zeptá se mě." "No čekala jsem kohokoliv jen ne někoho slavnýho." "Doufám,že jsem tě nezklamal."
zasměje se."Ne nezklamal,jen trošku zaskočil".mrknu na něj.
"Takže tě přijali sem na školu jo?Gratuluju."začne debatu.
."Jo ještě s mojí kámoškou,jsme tady na přípravu,aby jsme si stihly všechno připravit."
Vyvine se to fakt suprově,kecám s ním stejně jak přes icq.Je úplně v pohodě a dobře se s ním komunikuje.
Po tom co mě přestane vyslýchat zkrz školu,tak se ho zeptám kam chodí na školu a jak se mu tam líbí.
"Ale ani mi nemluv takový nudný gymnásium jsem ještě nezažil."Kecáme o tom další půl hoďku.
Probereme všechny témata od toho jaký je to v ČR až po Německo až se dostanem na téma kluci a holky.
"No já jsem volnej a musím říct,že si to užívám,ještě jsem nepotkal tu pravou.a co ty?"
"Já...asi ,ale jsme spolu teprve krátce a on je teď v ČR,no ale láska to ještě není,mám ho ráda nic víc.
Jsme jako dobří kámoši."
"Jako my?"a zajímavě se na mě podívá.Jsem zticha,docela mě vyvedl z míry."To ne Tome my jsme jen kámoši,
ale u něj je to o něco víc." "Tak to jsem rád..."usměje se ,"že mám konečně taky dobrou kámošku."
"Uff"oddychnu si sama pro sebe.Rozhodnem se že mi ukáže něco málo z Německa.
Nejprve jsme se šli podívat kam budu chodit na školu."Páni, není to náhodou panelák?" "Jo je"a mrkne na mě.
Nechápavě se na něj podívám a on mě zavede za roh a já spatřím školu a dojde mi to.Podívám se na něj jako že mi to
docvaklo a oba vybuchnem smíchy."To není vtipný."a směju se dál."Ale je."
Pak mi ještě ukáže pár zajímavých zákoutí a doprovodí mě domů.Obejmu ho a jdu do svýho pokoje.
Jsem ráda,že už mám v Německu dobrýho kámoše,kterýmu můžu všechno říct.
A ve sprše do sebe vstřebávám co jsem dneska zažila a viděla.
Druhej den se pro mě nečekaně staví.
"Co tu děláš?"zeptám se ho když otevřu dveře."Taky tě zdravím,můžu dál?"
"Jo promiň ahoj,jasně potřebuješ něco?"
Sedne si do křesla a já přinesu něco k pití."Tak zpusť"pobídnu ho.
Nadechne se a já na něm vidím,že je nervozní,ale i šťastný."No víš,já jsem ještě včera potkal fakt úžasnou
holku."a rozklepe se štěstím."No vidíš,ale doufám že si tě zaslouží,to ti fakt přeju....Tome seš v pohodě??"
"Co?..jo jo nic mi není." "Můžu se tě na něco zeptat Tome?" "Jo jasně na co."
"No jen mi vrtá hlavou proč jsi to přišel říct mě když jsi se mohl klidně svěřit bráchovi nebo někomu v tví blízkosti."
"Nějak se mi to nechtělo nikomu říct,ale furt mě to nutilo a pak jsem si vzpomněl na tebe,na svou dobrou kámošku?."
"Tak to jsem ráda,ale stejně mi to nedá vždyť se známe jen takovou chvíli víš a...." "A já si nemůžu pomoct,
ale prostě ti věřím a vím že ti můžu říct cokoliv." "Pááni,tak to bych nečekala,ale jsem ráda že mi věříš."
"Tak jo budu muset jít a vystřelí ze sedačky a je pryč jak kulovej blesk."CC ani se nerozloučí neřád jeden."a usměju se sama
pro sebe.Ještě vykouknu ze dveří jestli ho někde neuvidím,ale v tom mi skočí do náruče a obejme mě."Ahoj"a zas letí pryč.
Musím se mu zasmát."No to je rychlost"řeknu si pro sebe a zavřu dveře.
Gwendy
volný kratší tričko,aby to nevypadalo nějak divně nebudu se kdovíjak parádit,
vždyť jsme jen kámoši a já
ho sbalit nepotřebuju.Tak můžu jít,vezmu si svoje žabky,
kšiltku a už cupitám na určený místo.
Ještě tu není,tak si jen oddychnu, sednu si na lavičku a sklopím hlavu,
protože mi neuvěřitelně svítí slunce do obličeje.
"Že já blbá si nevzala brejle."zakleju si.Chvíli ještě čekám,ale pak si někdo přede mne stoupne.Zvednu hlavu,ale furt kvůli
tomu blbýmu slunku nic nevidím.Postavím se,abych ho konečně viděla,ale to je.....
"Ahoj já jsem Tom,jsi to ty?" "Vyrazí mi dech vzmůžu se jen na" Jo....ahoj,jsem...Gwendy."
"Stalo se něco?"zeptá se mě." "No čekala jsem kohokoliv jen ne někoho slavnýho." "Doufám,že jsem tě nezklamal."
zasměje se."Ne nezklamal,jen trošku zaskočil".mrknu na něj.
"Takže tě přijali sem na školu jo?Gratuluju."začne debatu.
."Jo ještě s mojí kámoškou,jsme tady na přípravu,aby jsme si stihly všechno připravit."
Vyvine se to fakt suprově,kecám s ním stejně jak přes icq.Je úplně v pohodě a dobře se s ním komunikuje.
Po tom co mě přestane vyslýchat zkrz školu,tak se ho zeptám kam chodí na školu a jak se mu tam líbí.
"Ale ani mi nemluv takový nudný gymnásium jsem ještě nezažil."Kecáme o tom další půl hoďku.
Probereme všechny témata od toho jaký je to v ČR až po Německo až se dostanem na téma kluci a holky.
"No já jsem volnej a musím říct,že si to užívám,ještě jsem nepotkal tu pravou.a co ty?"
"Já...asi ,ale jsme spolu teprve krátce a on je teď v ČR,no ale láska to ještě není,mám ho ráda nic víc.
Jsme jako dobří kámoši."
"Jako my?"a zajímavě se na mě podívá.Jsem zticha,docela mě vyvedl z míry."To ne Tome my jsme jen kámoši,
ale u něj je to o něco víc." "Tak to jsem rád..."usměje se ,"že mám konečně taky dobrou kámošku."
"Uff"oddychnu si sama pro sebe.Rozhodnem se že mi ukáže něco málo z Německa.
Nejprve jsme se šli podívat kam budu chodit na školu."Páni, není to náhodou panelák?" "Jo je"a mrkne na mě.
Nechápavě se na něj podívám a on mě zavede za roh a já spatřím školu a dojde mi to.Podívám se na něj jako že mi to
docvaklo a oba vybuchnem smíchy."To není vtipný."a směju se dál."Ale je."
Pak mi ještě ukáže pár zajímavých zákoutí a doprovodí mě domů.Obejmu ho a jdu do svýho pokoje.
Jsem ráda,že už mám v Německu dobrýho kámoše,kterýmu můžu všechno říct.
A ve sprše do sebe vstřebávám co jsem dneska zažila a viděla.
Druhej den se pro mě nečekaně staví.
"Co tu děláš?"zeptám se ho když otevřu dveře."Taky tě zdravím,můžu dál?"
"Jo promiň ahoj,jasně potřebuješ něco?"
Sedne si do křesla a já přinesu něco k pití."Tak zpusť"pobídnu ho.
Nadechne se a já na něm vidím,že je nervozní,ale i šťastný."No víš,já jsem ještě včera potkal fakt úžasnou
holku."a rozklepe se štěstím."No vidíš,ale doufám že si tě zaslouží,to ti fakt přeju....Tome seš v pohodě??"
"Co?..jo jo nic mi není." "Můžu se tě na něco zeptat Tome?" "Jo jasně na co."
"No jen mi vrtá hlavou proč jsi to přišel říct mě když jsi se mohl klidně svěřit bráchovi nebo někomu v tví blízkosti."
"Nějak se mi to nechtělo nikomu říct,ale furt mě to nutilo a pak jsem si vzpomněl na tebe,na svou dobrou kámošku?."
"Tak to jsem ráda,ale stejně mi to nedá vždyť se známe jen takovou chvíli víš a...." "A já si nemůžu pomoct,
ale prostě ti věřím a vím že ti můžu říct cokoliv." "Pááni,tak to bych nečekala,ale jsem ráda že mi věříš."
"Tak jo budu muset jít a vystřelí ze sedačky a je pryč jak kulovej blesk."CC ani se nerozloučí neřád jeden."a usměju se sama
pro sebe.Ještě vykouknu ze dveří jestli ho někde neuvidím,ale v tom mi skočí do náruče a obejme mě."Ahoj"a zas letí pryč.
Musím se mu zasmát."No to je rychlost"řeknu si pro sebe a zavřu dveře.
Gwendy