Z řešení se vyklubala menší pařba,no trošku větší,ale jen trošku.Tancovali jsme jak utržený z
řetězu a všechno bylo super.Jen jsem se trošku víc přiopila a získala jsem odvahu políbit mího
idola,kupodivu se nebránil.
No a dál si už nic nepamatuju protože mám opici.Ještě že se dneska nejde do školy to by mě snad
trefil šlak.Sejdu do kuchyně a tam se u stolu vybavuje pár kámošů,kterým se nechce jít domů a
je tam i Mark(můj idol). "Dobrý ráno,neví někdo z vás kolik je hodin?"zeptám se i když vidím hodiny,
který jsou připevněný nad dveřma,ale ty čísla mi teď nic neříkaj."Jé čau ty už jsi se vzbudila?Je
11:20."usměje se na mě Mark.
Úsměv mu oplatím a sednu si vedle něj,vezmu si něco k jídlu a dost silný kafčo,který mě konečně probere.
"Lidi jdu se osprchovat ju?" "Jo jasně my už stejně půjdem"řekne mi Lara.
Kývnu a už jdu směrem ke koupelně.Pustím na sebe proud nádherně teplý vody."To je blaho."
Vylezu a vyčistím si zuby a vše co k tomu patří.
"Tak co si dnes vezmem na sebe?"stoupnu si před skříň s otazníkem ve tváři.Nakonec se rozhodnu
pro kapsáče a volný top tričko.Někdo mi zaklepe na dveře."Ano?"
A vejde Mark."Co ty tady ještě děláš?" zeptám se ho trošku nervozně.
"No už půjdu,ale chtěl jsem ti říct,že ten včerejšek se mi moc líbil."Přijde ke mě a začne mě líbat a
pak odeje a nechá mě tam jen tak stát.
"Panebože."uvědomím si co se stalo a celá se rozzářím."Ale....."poklesne mi úsměv.
"Proč teď.....vždyť musím odjet.ACH JOOO"
Neřeším to a strávím s ním pár hezkých dnů.A už se blíží den kdy máme odjet."Budu na tebe myslet."obejmu
ho."Já na tebe taky."a políbí mě.Spustím pláč a nasedám s Verčou do autobusu."To bude dobrý,
za pár dní se zas uvidíte neboj." "Já vím,ale bude mi moc chybět."
Povídáme si o všem možným,ale díky prášku,aby Verči nebylo špatně tak po chvilce usne a já se nudím.
No co vytáhnu si notebook a mám tam na icq zprávu,tak si ji přečtu.
"Proč jsi se tak vypařila?!A ani jsi mi nedala vědět a nechala mě jen tak sedět před počítačem?Mohla jsi
aspoň napsat,že už jdeš pryč!!!! HERZ"
"Hups"to je jak jsme hned vypadly ze školy začnu vzpomínat.Je déle nepřítomen tak mu napíšu "entschuldigen"(promiň)
Najednou se tam objeví jako dostupný a hned mi napíše."To je v poho,ale kam jsi se tak vypařila a jakto,že už tady skoro
vůbec nejsi?????" "Přijali mě na školu a tak mám moc práce se stěhováním,tak promiň." "Přijali? a kam,gratuluju."
"No do Německa na manžerskou školu,ale nevím kde to přesně je." "do Německa???" "Jo do Německa je na tom snad něco?"
"No že by jsme se mohli někdy setkat,myslím,že vím kam budeš chodit." "Tak to je super...."strávíme nad tím dlouhou debatu,
že si ani nevšimnu,že jsme už dorazili.Rozloučím se sním a rychle budím Verču,která ještě oddychuje.
Vystoupíme z autobusu a nadechneme se zdejšího vzduchu."Nový město,nový lidí a přátelé a nepřátele."povzdychnu si.
"to zvládnem a nezapomeň,že tady máme už Míšu a Kláru." no jo málem bych zapomněla oni na tu školu nastoupily už loni.
Chvíli stojíme ještě na nádraží až konečně zahlídnu svojeho Německýho fotříčka."No konečně"řeknu si pro sebe.
Málem mě umačká jak dlouho jsme se neviděli."Tak holky zařídil jsem vám bydlení"
"Fakt?"rozzáří se mi oči,protože vím že on by mě nenechal bydlet v nějaký barabizně.Už nic neříká jen
nám naskládá bágly do auta a vyjíždíme.Zastavíme až před nějakým domem a mě poklesla čelist
"Taková barabizna?"řeknu si v duchu a už jdu k domu abych si ho prohlídla."Kam jdeš?"zavolá na mě táta.
"No prozkoumat barák."řeknu mu."No pokud se nechceš k někomu vloupat tak by jsi měla jít o jeden dům dál."
Podívám se na vedlejší dům je fakt nádhernej.Vlítnem do něj a zaberem si pokoje."Je to tady super viď"mrknu na Verču.
"To teda jo,je to tady nádherný."
"Verčooo tak už pojď musíme jít."ozve se ze zdola táta."(veze ji an nádraží).No tak já už musím za tejden ju?"
"Ju.Ale budeš mi chybět,musíš fakt jet do tý Itálie?" "Musím naposledy na delší dobu uvidím naše,to by mi asi neodpustili,
že bych se s nima ani nerozloučila." "Tak jo měj se a napiš."rozloučím se s ní a začnu si vybalovat věci.
Večer padnu do svý nový postýlky a usnu.
Dopoledne se probudím perfektně odpočatá a jdu se vysprchovat.Pak si jen objednám pizzu a jdu k PC.
Moc dlouho tam ani nejsem a už zvoní zvonek u dveří."Ty jo tady jsou,ale rychlí."řeknu si a převezmu pizzu.
Jdu zas na horu a všechno zdlábnu.Zasednu zas k počítači a domluvím si že se zítra sejdu s Herz.
Domluvíme se,že se setkáme v parku "laviček"ani se nedivím,že se tak jmenuje jsou tam fakt různý druhy laviček a
houpaček a taky mám výhodu,že ho mám přímo naproti baráku.Jediný místo který jsem stihla prozkoumat.
******
Jsem celá nervozní i když nemám proč jsme jen kámoši a nic víc,jen mě trošku užírá co když si nepadnem do oka,
to pak ztratím nejlepšího kámoše.No nic mám ještě 5hodin než se sejdem.Tak si ještě prozkoumám zákoutí našeho domečku
a už se hrnu na zahradu a jen valím bulvy na tu krásu.
Čas uplyne docela rychle,tak se jdu připravit na naši schůzku.
Gwendy
řetězu a všechno bylo super.Jen jsem se trošku víc přiopila a získala jsem odvahu políbit mího
idola,kupodivu se nebránil.
No a dál si už nic nepamatuju protože mám opici.Ještě že se dneska nejde do školy to by mě snad
trefil šlak.Sejdu do kuchyně a tam se u stolu vybavuje pár kámošů,kterým se nechce jít domů a
je tam i Mark(můj idol). "Dobrý ráno,neví někdo z vás kolik je hodin?"zeptám se i když vidím hodiny,
který jsou připevněný nad dveřma,ale ty čísla mi teď nic neříkaj."Jé čau ty už jsi se vzbudila?Je
11:20."usměje se na mě Mark.
Úsměv mu oplatím a sednu si vedle něj,vezmu si něco k jídlu a dost silný kafčo,který mě konečně probere.
"Lidi jdu se osprchovat ju?" "Jo jasně my už stejně půjdem"řekne mi Lara.
Kývnu a už jdu směrem ke koupelně.Pustím na sebe proud nádherně teplý vody."To je blaho."
Vylezu a vyčistím si zuby a vše co k tomu patří.
"Tak co si dnes vezmem na sebe?"stoupnu si před skříň s otazníkem ve tváři.Nakonec se rozhodnu
pro kapsáče a volný top tričko.Někdo mi zaklepe na dveře."Ano?"
A vejde Mark."Co ty tady ještě děláš?" zeptám se ho trošku nervozně.
"No už půjdu,ale chtěl jsem ti říct,že ten včerejšek se mi moc líbil."Přijde ke mě a začne mě líbat a
pak odeje a nechá mě tam jen tak stát.
"Panebože."uvědomím si co se stalo a celá se rozzářím."Ale....."poklesne mi úsměv.
"Proč teď.....vždyť musím odjet.ACH JOOO"
Neřeším to a strávím s ním pár hezkých dnů.A už se blíží den kdy máme odjet."Budu na tebe myslet."obejmu
ho."Já na tebe taky."a políbí mě.Spustím pláč a nasedám s Verčou do autobusu."To bude dobrý,
za pár dní se zas uvidíte neboj." "Já vím,ale bude mi moc chybět."
Povídáme si o všem možným,ale díky prášku,aby Verči nebylo špatně tak po chvilce usne a já se nudím.
No co vytáhnu si notebook a mám tam na icq zprávu,tak si ji přečtu.
"Proč jsi se tak vypařila?!A ani jsi mi nedala vědět a nechala mě jen tak sedět před počítačem?Mohla jsi
aspoň napsat,že už jdeš pryč!!!! HERZ"
"Hups"to je jak jsme hned vypadly ze školy začnu vzpomínat.Je déle nepřítomen tak mu napíšu "entschuldigen"(promiň)
Najednou se tam objeví jako dostupný a hned mi napíše."To je v poho,ale kam jsi se tak vypařila a jakto,že už tady skoro
vůbec nejsi?????" "Přijali mě na školu a tak mám moc práce se stěhováním,tak promiň." "Přijali? a kam,gratuluju."
"No do Německa na manžerskou školu,ale nevím kde to přesně je." "do Německa???" "Jo do Německa je na tom snad něco?"
"No že by jsme se mohli někdy setkat,myslím,že vím kam budeš chodit." "Tak to je super...."strávíme nad tím dlouhou debatu,
že si ani nevšimnu,že jsme už dorazili.Rozloučím se sním a rychle budím Verču,která ještě oddychuje.
Vystoupíme z autobusu a nadechneme se zdejšího vzduchu."Nový město,nový lidí a přátelé a nepřátele."povzdychnu si.
"to zvládnem a nezapomeň,že tady máme už Míšu a Kláru." no jo málem bych zapomněla oni na tu školu nastoupily už loni.
Chvíli stojíme ještě na nádraží až konečně zahlídnu svojeho Německýho fotříčka."No konečně"řeknu si pro sebe.
Málem mě umačká jak dlouho jsme se neviděli."Tak holky zařídil jsem vám bydlení"
"Fakt?"rozzáří se mi oči,protože vím že on by mě nenechal bydlet v nějaký barabizně.Už nic neříká jen
nám naskládá bágly do auta a vyjíždíme.Zastavíme až před nějakým domem a mě poklesla čelist
"Taková barabizna?"řeknu si v duchu a už jdu k domu abych si ho prohlídla."Kam jdeš?"zavolá na mě táta.
"No prozkoumat barák."řeknu mu."No pokud se nechceš k někomu vloupat tak by jsi měla jít o jeden dům dál."
Podívám se na vedlejší dům je fakt nádhernej.Vlítnem do něj a zaberem si pokoje."Je to tady super viď"mrknu na Verču.
"To teda jo,je to tady nádherný."
"Verčooo tak už pojď musíme jít."ozve se ze zdola táta."(veze ji an nádraží).No tak já už musím za tejden ju?"
"Ju.Ale budeš mi chybět,musíš fakt jet do tý Itálie?" "Musím naposledy na delší dobu uvidím naše,to by mi asi neodpustili,
že bych se s nima ani nerozloučila." "Tak jo měj se a napiš."rozloučím se s ní a začnu si vybalovat věci.
Večer padnu do svý nový postýlky a usnu.
Dopoledne se probudím perfektně odpočatá a jdu se vysprchovat.Pak si jen objednám pizzu a jdu k PC.
Moc dlouho tam ani nejsem a už zvoní zvonek u dveří."Ty jo tady jsou,ale rychlí."řeknu si a převezmu pizzu.
Jdu zas na horu a všechno zdlábnu.Zasednu zas k počítači a domluvím si že se zítra sejdu s Herz.
Domluvíme se,že se setkáme v parku "laviček"ani se nedivím,že se tak jmenuje jsou tam fakt různý druhy laviček a
houpaček a taky mám výhodu,že ho mám přímo naproti baráku.Jediný místo který jsem stihla prozkoumat.
******
Jsem celá nervozní i když nemám proč jsme jen kámoši a nic víc,jen mě trošku užírá co když si nepadnem do oka,
to pak ztratím nejlepšího kámoše.No nic mám ještě 5hodin než se sejdem.Tak si ještě prozkoumám zákoutí našeho domečku
a už se hrnu na zahradu a jen valím bulvy na tu krásu.
Čas uplyne docela rychle,tak se jdu připravit na naši schůzku.
Gwendy