Crrrhkmrghrr, "Sakra co to?....."
Chytnu budík do ruky a snažím se ho vypnout,jenže se nějak splašil a nejde
to."Tak sakra už ztichni."zařvu na něj a strčím ho pod polštář,ale on furt
vydává
to svý přeskakující
vrčení,tak ho chytnu celá rudá vzteky a mrsknu ho o zeď kousek od
okna(chudáček,už dosloužil).
"Uff,konečně ticho,budu si muset pořídit novej budík,ach jo."a padnu zas do
postele,jenže se mi povede zase usnout.
Probudí mě až troubení co se ozývá před mím oknem."Pane bože kolik je
hodin?!"
Úplně se zděsím když zjistím kolik je.Juknu z okna a tam už na mě čeká
autíčko s
kámošema."No zdááár."zařve na mě moje povedená partička. "Čauu"oplatím
jím."Hele lidi
já jsem jaksi zaspala tak buďte tak hodní a mějte strpení."
Uslyším jen znuděný vzdechy jak jsem je potěšila,ale to už se ženu do
koupelny.
Opláchnu si obličej , vyčistím zuby a učešu na všechno ostatní se vykašlu.Už
na sebe
jen hodím nějaký oblečení a padám pryč z domu.
"No konečně" přivítá mě Verča(moje nej kámoška)a pak jsou ještě ohlasy na to
jak mi to trvalo a pak konečně vyrazíme.
Do školy to stihnem ještě dlouho před zvoněním,tak Verču zatáhnu na wc ať mi
pomůže
se trochu zcivilizovat."Teda divím se,že to zrcadlo nespadne když mě
vidí."zhodnotím tak svůj dosavadní
vzhled.
Verča strčí do zrcadla a ono se trošku zakymácí a pak sletí na zem a
roztříští
se.(no to je celá Verča)
"Pane bože co to děláš?Ty máš dneska určitě dobrou náladu co."mrknu na ni.
"No co stěžovala jsi si že nespadne,tak jsem mu jen trošku pomohla." "No tak to
jseš fááákt hodná."řeknu ironicky a
začnem se tomu tlemit."No asi by jsme měly jít než nás u toho někdo
načape"rozhodnu a už se kradem
pryč ze záchodků.
No ,ale to se nám jaksi nepovede protože nás načape jedná úplně blbá učitelka a
začne na nás řvat,že si
to ještě vypijeme.No ani se jí nedivím,že je ještě naštvaná má na nás ještě
spadeno kvůli jednomu menšímu
incidentu,ale jinak je to v poho.
Nic zvláštního, nakonec jsme vyfasovaly poznámku a museli jsme za ten křáp
zaplatit 300kč.
"Ale musíš uznat,že to stálo za to."šeptne mi Verča při hodině přírodopisu.
"No tak to teda fakt nevím,furt si tady dělat takový problémy,víš dřív to
bylo
super,ale měly
by jsme s tím už přestat jestli se chceme dostat na tu školu,tak aby nás tam
vzali."řeknu ji s ustaraným obličejem.
"No jo na to jsem úplně zapomněla"nadskočí Verča.
Rozhodnem se,že si dáme s problémama voraz a půjdem se úči omluvit."Myslíš,že
nám to spolkne?"
ptá se mě. "Musíme doufat."
Stojíme před kabinetem jak solný sloupy než se vzmůžu na to abych zaklepala.
"No co si přejete děvčata?!"vrhne na nás vražednej a přitom milej pohled.Jak
vidím tak moje
výřečná kámoška ztratila slova tak se do toho pustím já.
"No víte paní učitelko........."a probíhá naše omluva a Verča jen
přitakává.Až
dokončím svůj proslov,
tak úča stojí s pusou dokořán a pak zpustí"No tak to jste mě vážně děvčata
překvapila,že se dokážete i omluvit.
Tak dobrá omluvu přijímám,ale teď už běžte brzy vám začne další hodina."a
propustí nás.
My si jen oddechneme a jakž takž zvládnem posledních pár hodin.
Po škole mě zas hodí autem domů a já zasednu k počítači na icq a zjistím,že je
tam můj kámoš,kterýho jsem
tam už pěknou dobu neviděla."Herz"Okamžitě se pustíme do řeči a nemá to konce.
Pak mi napíše,že už musí a že zítra tu bude zas,já teprve zjistím,že jsem si s
ním psala 6 hodin a vůbec jsem se neučila.
Tak se na to vykašlu,že už jsem unavená,tak jen hupsnu pod sprchu a pak do
pyžamka.Projistotu si dám budík
na mobil,protože pochybuju o tom že to můj dosavadní budík přežil(krám
jeden).
"Další nudnej den přede mnou"postěžuju si zrcadlu před kterým se zrovna
maluju.Tentokrát musím do školy pěšky,
pěkná votrava.No tak akorát na první hodinu to stihnu,máme informatiku a k
tomu
ještě 2 hodiny to bude zas o ničem
jestli učitel zas usne.Vejdu po zvonění do třídy a budiš učitel chrápe.
Pustím si teda PC a mrknu se jestli je na icq taky nějakej ubožák jak já.A taky
že je,ten kamoš "Herz"jeho přezdívka. Je to zajímavý jak se dokážeš s někým
skámošit i když jste se nikdy neviděli.
A tak je to i u nás,jednou mi prostě napsal tak před rokem a půl a od tý doby
jsme kámoši a všechno spolu probíráme.
V průběhu hodiny nás vyruší nějaká praktikantka,že má něco pro dvě slečny a
přečetla moje a Verčino příjmení.
Tak jdem s ní na chodbu a s Verčou jen na sebe hodíme udivenej výraz a jdeme.
Praktikantka nám předá dvě obálky a odejde."Tak tomu říkám expres,pošta až do
školy,kdo na to přišel?"
zasměju se a otvíráme obálky."Pnebože"a vypadne mi obálka z ruky.Kouknu se na
Verču a vidím,že zjistila to samí co já.
Máme přijet do Německa,přijaly nás na manažerskou školu.
Jdem do třídy a mlčky si zbalíme věci a bez dovolení jdem pryč ze
školy.Cestou
si o tom povídáme a nemůžeme tomu
pořád uvěřit.Jdem to řešit ke mě nad flaškou vína.......
Gwendy
Chytnu budík do ruky a snažím se ho vypnout,jenže se nějak splašil a nejde
to."Tak sakra už ztichni."zařvu na něj a strčím ho pod polštář,ale on furt
vydává
to svý přeskakující
vrčení,tak ho chytnu celá rudá vzteky a mrsknu ho o zeď kousek od
okna(chudáček,už dosloužil).
"Uff,konečně ticho,budu si muset pořídit novej budík,ach jo."a padnu zas do
postele,jenže se mi povede zase usnout.
Probudí mě až troubení co se ozývá před mím oknem."Pane bože kolik je
hodin?!"
Úplně se zděsím když zjistím kolik je.Juknu z okna a tam už na mě čeká
autíčko s
kámošema."No zdááár."zařve na mě moje povedená partička. "Čauu"oplatím
jím."Hele lidi
já jsem jaksi zaspala tak buďte tak hodní a mějte strpení."
Uslyším jen znuděný vzdechy jak jsem je potěšila,ale to už se ženu do
koupelny.
Opláchnu si obličej , vyčistím zuby a učešu na všechno ostatní se vykašlu.Už
na sebe
jen hodím nějaký oblečení a padám pryč z domu.
"No konečně" přivítá mě Verča(moje nej kámoška)a pak jsou ještě ohlasy na to
jak mi to trvalo a pak konečně vyrazíme.
Do školy to stihnem ještě dlouho před zvoněním,tak Verču zatáhnu na wc ať mi
pomůže
se trochu zcivilizovat."Teda divím se,že to zrcadlo nespadne když mě
vidí."zhodnotím tak svůj dosavadní
vzhled.
Verča strčí do zrcadla a ono se trošku zakymácí a pak sletí na zem a
roztříští
se.(no to je celá Verča)
"Pane bože co to děláš?Ty máš dneska určitě dobrou náladu co."mrknu na ni.
"No co stěžovala jsi si že nespadne,tak jsem mu jen trošku pomohla." "No tak to
jseš fááákt hodná."řeknu ironicky a
začnem se tomu tlemit."No asi by jsme měly jít než nás u toho někdo
načape"rozhodnu a už se kradem
pryč ze záchodků.
No ,ale to se nám jaksi nepovede protože nás načape jedná úplně blbá učitelka a
začne na nás řvat,že si
to ještě vypijeme.No ani se jí nedivím,že je ještě naštvaná má na nás ještě
spadeno kvůli jednomu menšímu
incidentu,ale jinak je to v poho.
Nic zvláštního, nakonec jsme vyfasovaly poznámku a museli jsme za ten křáp
zaplatit 300kč.
"Ale musíš uznat,že to stálo za to."šeptne mi Verča při hodině přírodopisu.
"No tak to teda fakt nevím,furt si tady dělat takový problémy,víš dřív to
bylo
super,ale měly
by jsme s tím už přestat jestli se chceme dostat na tu školu,tak aby nás tam
vzali."řeknu ji s ustaraným obličejem.
"No jo na to jsem úplně zapomněla"nadskočí Verča.
Rozhodnem se,že si dáme s problémama voraz a půjdem se úči omluvit."Myslíš,že
nám to spolkne?"
ptá se mě. "Musíme doufat."
Stojíme před kabinetem jak solný sloupy než se vzmůžu na to abych zaklepala.
"No co si přejete děvčata?!"vrhne na nás vražednej a přitom milej pohled.Jak
vidím tak moje
výřečná kámoška ztratila slova tak se do toho pustím já.
"No víte paní učitelko........."a probíhá naše omluva a Verča jen
přitakává.Až
dokončím svůj proslov,
tak úča stojí s pusou dokořán a pak zpustí"No tak to jste mě vážně děvčata
překvapila,že se dokážete i omluvit.
Tak dobrá omluvu přijímám,ale teď už běžte brzy vám začne další hodina."a
propustí nás.
My si jen oddechneme a jakž takž zvládnem posledních pár hodin.
Po škole mě zas hodí autem domů a já zasednu k počítači na icq a zjistím,že je
tam můj kámoš,kterýho jsem
tam už pěknou dobu neviděla."Herz"Okamžitě se pustíme do řeči a nemá to konce.
Pak mi napíše,že už musí a že zítra tu bude zas,já teprve zjistím,že jsem si s
ním psala 6 hodin a vůbec jsem se neučila.
Tak se na to vykašlu,že už jsem unavená,tak jen hupsnu pod sprchu a pak do
pyžamka.Projistotu si dám budík
na mobil,protože pochybuju o tom že to můj dosavadní budík přežil(krám
jeden).
"Další nudnej den přede mnou"postěžuju si zrcadlu před kterým se zrovna
maluju.Tentokrát musím do školy pěšky,
pěkná votrava.No tak akorát na první hodinu to stihnu,máme informatiku a k
tomu
ještě 2 hodiny to bude zas o ničem
jestli učitel zas usne.Vejdu po zvonění do třídy a budiš učitel chrápe.
Pustím si teda PC a mrknu se jestli je na icq taky nějakej ubožák jak já.A taky
že je,ten kamoš "Herz"jeho přezdívka. Je to zajímavý jak se dokážeš s někým
skámošit i když jste se nikdy neviděli.
A tak je to i u nás,jednou mi prostě napsal tak před rokem a půl a od tý doby
jsme kámoši a všechno spolu probíráme.
V průběhu hodiny nás vyruší nějaká praktikantka,že má něco pro dvě slečny a
přečetla moje a Verčino příjmení.
Tak jdem s ní na chodbu a s Verčou jen na sebe hodíme udivenej výraz a jdeme.
Praktikantka nám předá dvě obálky a odejde."Tak tomu říkám expres,pošta až do
školy,kdo na to přišel?"
zasměju se a otvíráme obálky."Pnebože"a vypadne mi obálka z ruky.Kouknu se na
Verču a vidím,že zjistila to samí co já.
Máme přijet do Německa,přijaly nás na manažerskou školu.
Jdem do třídy a mlčky si zbalíme věci a bez dovolení jdem pryč ze
školy.Cestou
si o tom povídáme a nemůžeme tomu
pořád uvěřit.Jdem to řešit ke mě nad flaškou vína.......
Gwendy