"No, to by jsi měla. Máš rozmazanou rtěnku." řeknu Sáře a usměju se na ní. Ta na mě hodí jen škleb a jde do koupelny…
Ježiš, tý to trvá!!! To by mě zajímalo, co tam dělá… "Sáro, dělej nebo místo na snídani půjdem rovnou na oběd!" houknu na ní a čekám na její odpověď. "No jo. Vždyť už jdu!" křikne na mě Sára a za chvíli se otevřou dveře jejího pokoje. No, sláva! Co jsi tam dělala takovou dobu???" "No, co by. Upravovala se." odpoví mi Sára s klidem a míří ke dveřím. "Hmm." zamručím jenom a jdu za Sárou směrem k výtahu…
------------------------------------V restauraci-----------------------------------
"Tak, co si dáš, brácha? Já bych si celkem dal ty palačinky nebo možná vajíčka se slaninou… No, nevím obojí vypadá dobře… Co si dáš ty? Hej! Bille! Vnímáš mě???" Co - cože? Říkal jsi něco, Tome?" No jasný, že jsem říkal! Ty mě vůbec neposloucháš! Já tady na tebe mluvím a ty čumíš do blba!" řekne trochu naštvaně Tom a potom ještě dodá: "Ptal jsem se, co si dáš k snídani?" Bill skloní hlavu k jídelnímu lístku a chvíli do něj kouká. Potom řekne: "No, tak třeba ty vajíčka se slaninou a co ty?" "No, já si dám asi palačinky." řekne Tom a mlsně se olízne. "Fajn, ještě počkáme na holky a potom si objednáme." řekne Bill, ale ještě je stále trochu mimo... Tom s Billem si chvíli povídají a koukají na dveře restaurace - no spíš Tom něco povídá, Bill mu jen přikyvuje a pořád tupě zírá. Za chvíli se otevřou dveře a vejde Sára s Annie. "Támhle jsou!" řekne Sára a vydá se směrem ke klukům. "Čau kluci, tak co jste si objednali?" "Zatím nic, čekáme na vás." řekne Tom a usměje se na Sáru. Ta mu úsměv oplatí a sedne si vedle něj. Annie, si sedne vedle Billa, protože více volných míst už tu není… "Tak, co si dáte holky?" zeptá se Tom. "No, nevím, co je na výběr?" odpoví Sára. "No, je toho celkem dost, ale nejlíp vypadají asi palačinky nebo vajíčka se slaninou." řekne Tom. "No, tak já si dám asi ty vajíčka a ty, Annie?" "Já si dám taky vajíčka." "Fajn, tak já zavolám číšníka a objednám to." řekne aktivně Tom…
Čekáme než nám donesou jídlo a zatím si povídáme. Sára s Tomem plánují, co budeme dnes dělat a já přemýšlím a pozoruji ostatní. Hlavně Billa… Neustále se v duchu napomínám, abych na něj tak blbě necivěla, ale nemůžu si pomoct… když jsem ho dnes ráno spatřila znovu se mi vybavil ten sen… Teď tady tak sedím, pozoruju Billa a přemýšlím jestli ten sen něco znamená nebo zda je to jen hloupý výplod mé fantasie… Jsem strašně zmatená, protože si začínám uvědomovat, že se mi Bill vážně hodně líbí… Jen doufám, že si nevšiml mého pohledu, který neustále zalétává k němu. No, vypadá celkem zamyšleně jakoby snad ani nevnímal dění kolem sebe…
Děkujeme." řekne Tom se Sárou a já se proberu ze svých myšlenek a úvah. Teprve teď si všimnu číšníka, který nám donesl snídani. Podívám se na Toma a Sáru a zjistím, že už se oba pustili do jídla. Než stačím začít jíst Sára vycítí můj pohled, zvedne hlavu od talíře a řekne: "Proč nejíš? Ty snad ještě spíš?!" Než stačím odpovědět poznamená Tom s pohledem připíchnutým na Billovi. "No, myslím, že není jediná." Podíváme se se Sárou na Billa a Sára se začne smát. Bill má rukou podepřenou hlavu a nepřítomný výraz jako kdyby snil s otevřenýma očima… "Brácha vstávej!" křikne Tom a taky mu cukají koutky. To Billa probere a konečně začne vnímat. "Prosím tě, co jsi dělal v noci? Teď by si měl spíš jíst a ne spát." "No, myslím, že to platí pro oba, viď Annie?" řekne Sára, podívá se na mě a její tvář zdobí pobavený úsměv… Než stačím něco říct dodá ještě Sára: "A teď trochu pohněte za třičtvrtě hoďky máme být v přístavu. Nerada bych, aby nám ta loď ujela." řekne Sára a já se na ní podívám se slovy…
Market