No počkej tohle si líbit nenechám. Já ti dám kazit mi dovolenou…
Po zbytek letu mám v uších opět mp3 a čtu si knížku. Je to skvělá izolace. Vůbec nic nevnímám. Jsem ponořená do knížky a díky mp3 nic neslyším. Asi po dvou hodinách letu mi někdo poklepe na rameno. Zvednu oči od knížky a vidím Sáru, která mi něco říká. Sundám si mp3 a řeknu: "Co jsi říkala?" "Ptala jsme se tě jestli máš v plánu tady nocovat?" "Proč bych tady měla nocovat?" zeptám se udiveně Sáry. Ta mi pohybem ruky naznačí ať se rozhlédnu. Udělám to tedy a nestačím se divit. V letadle kromě nás dvou už nikdo není. Byla jsem tak zabraná do knížky, že jsem nezpozorovala, že letadlo už přistálo. Honem se zvednu v ruce držím knížku a mp3 a jdu za Sárou ven z letadla.
Prodíráme se davy lidí, které jsou na letišti až se konečně dostaneme k východu. Venku už čeká taxi i s našimi zavazadly a vedle stojí Tom s Billem. Podívám se na ně a zjistím, že na mě Bill zírá a opět mu cukají koutky. Njn, musím být s tou skvrnou na kalhotách neodolatelnáL "No počkej však on tě ten úsměv přejde." řeknu si v duchu a na tváří se mi objeví zlomyslný úšklebekJ Když nasedáme do auta, já se Sárou a Billem do zadu, Tom se nacpal do předu, jakoby "omylem" šlápnu Billovi na nohu. Dám si ovšem dobrý pozor abych na něj šlápla mým velkým podpatkem a dělám, že jsem si toho nevšimla. Teprve až když Bill vykřikne: "Auuu!!!" postavím se stranou, nahodím nevinný úsměv a řeknu: "Jé, promiň já si tě nevšimla." Mám co dělat abych se nerozesmála nahlas když vidím Billa, který se tváří jako kyselý citrón. "Patří mu to." říkám si v duchu a poprvé v životě jsem ráda, že musím nosit ty hrozné podpatky.Tom se Sárou se smějí na celé kolo a Bill vypadá jakoby měl každou chvíli vraždit. "Už by jsme měli jet." řeknu radši a nasedám si do auta. Naštěstí si Sára sedne vedle mě takže sedí mezi mnou a Billem. Zbytek cesty proběhne celkem v klidu.
Když dorazíme na hotel jdeme na recepci, kde má Sára rezervaci. Já stojím opodál a čekám až Sára vyzvedne klíče od pokojů. Najednou ke mně přijde Bill a vypadá hrozně naštvaně. Za ním jde Sára s Tomem a Sára mi řekne něco, co mě vážně šokuje. "Annie, obávám se, že budeš muset mít pokoj s Billem, protože mají málo pokojů takže jsme dostali dvě menší apartmá a já s Tomem bychom chtěli být spolu." "Cože?!" vyhrkneme s Billem oba současně. "Tak s tím nepočítej brácha. Já s ní na pokoji nebudu v žádným případě!" řekne Bill a ukáže na mě. To mě namíchne. Co si sakra myslí?! Já s ním na pokoji taky bejt nechci, ale on se chová jako kdybych měla prašivinu nebo co?! No mohla bych říct, že mi to nevadí a klidně s ním budu na pokoji asi bych mu pořádně překazila plány, ale nač si kazit dovolenou tak řeknu: "Nepočítej Sáro, s tím, že s ním budu na pokoji. Ty budeš se mnou a Tom bude s Billem a hotovo." řeknu, vezmu Sáru za ruku a táhnu ji k výtahu. Za námi jde Tom s Billem…
"To je krása!" řeknu a prohlížím si apartmá, které máme ve 4. patře. Stojím uprostřed velké místnosti, která má být zřejmě obývací pokoj. Je to tady fakt hezky zařízený. Prohlížím si to tu dál až dojdu ke dvěma dveřím. Vejdu do prvních a je v nich krásně zařízený pokoj i s prostornou koupelnou. Když vejdu do druhého pokoje zjistím, že je úplně stejný. Oba pokoje mají dokonce balkón s výhledem na moře…
Market