close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
ICQ : 204-420-104 Skype : elis_bennington

Bohatství nebo láska??? I.

11. ledna 2007 v 15:01 | Kosynka |  Bohatství nebo láska???
"Slečno, pojďte sem! Musíte se připravit na večer!" křičí na mě chůva, a tak se pomalu zvedám z křesla, ve kterém jsem seděla a četla si knížku. Miluju knížky. Jsou moje největší záliba…
Dojdu až k posteli, kde mi chůva nachystala několik šatů, ze kterých si musím jedny vybrat. "Vzhledem k tomu, že se jedná o slavnostní večeři na počest váženého pana Hašimoto vzala bych si být vámi tyto šaty, slečno." řekne chůva a ukáže na modré šaty na ramínka a elegantní sako, které patří k tomu. Modrou barvu mám sice ráda, ale tyhle šaty se mi moc nelíbí. Jsou na můj vkus moc elegantní a takové snobské. Možná samotné bez toho saka, ale takhle se mi vůbec nelíbíL Podle mě se hodí tak pro třicetiletou ženskou a ne pro sedmnáctiletou holku, kterou jsem já. Prohlížím si ostatní šaty, které mi tu chůva nachystala a nakonec si vyberu zelinkavé, které jsou na zavazování za krk a jejich sukně mi krásně obepíná boky a je poměrně dost úzká. Normálně bych si tyto šaty vzít nemohla, ale protože jsou dlouhé až po kotníky tak působí celkem dobře a hlavně elegantně. Což mimochodem nesnáším. Elegantní věci mi lezou krkem, protože mě do nich odmalička navlékajíL
Njn, není se čemu divit když můj otec patří k nejbohatším mužům v celém Německu. No spíš v celé Evropě. Vlastní několik nadnárodních firem, které jsou rozšířeny nejen v Evropě, ale i jinde ve světě. Nevím přesně, kde všude má můj otec firmy, protože se o to až tak nezajímám i když bych podle otce měla, protože jednou všechen jeho majetek připadne mě a samozřejmě mému budoucímu manželovi. To je největší problém. Podle mého otce si nemůžu vzít jen tak někoho. Můj budoucí manžel musí být vzdělaný, schopen řídit všechny otcovy firmy, umět hospodařit dobře s penězi a hlavně musí být z dobré rodiny. I když jsem jeden z nejbohatších teenagerů na světě vůbec mě to netěší. Radši bych byla normální holka, chodila do normální školy, oblékala si normální oblečení, měla spoustu kamarádů a nejen ty, kteří jsou ze stejných společenských vrstev a zajímají se o takové věci jako jsou obchody a hlavně peníze. Zase ty zpropadené penízeL Mám toho dost! Chci žít normálně!
"Slečno, za chvíli přijede pan Hašimoto a vy ještě nejste připravená. Běžte se převléct do šatů a potom vás musíme učesat a nalíčit." řekne chůva a vytrhne mě z přemýšlení. Jdu se tedy převléct a učesat. Mám černé, rovné, po pás dlouhé vlasy, které si vyčesu do drdolu, který mě dělá aspoň o malinko vyšší. Měřím totiž jenom 162 cm což je podle mě strašně málo. Tak účes je hotový. Teď se ještě musím nalíčit. Což mi moc času nezabere, protože použiji pouze řasenku, trochu zelených stínů abych zvýraznila svoje zelené oči a nakonec bezbarvý lesk na rty. Ještě si obuji boty - zase na podpatku. No, co jsem taky čekala. Botasky by mi k těmhle šatům asi nedovoliliJ A můžu vyrazit.
Scházím ze schodů a najednou spatřím něco, co mě dost překvapí. V uvítacím salonku totiž není pan Hašimoto, ale někdo úplně jiný…
Market
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama