New majitelka
6. ledna 2008 v 1:17 | Elizabeth
|
Autorky blogu
Takže...představuju se vám jako nová majitelka tohoto blogu!
Elizabeth jméno mé...je mi 16 let,jsem z Plzně...
O TH se zajímám /plus mínus pár dní/ dva roky...
Elizabeth jméno mé...je mi 16 let,jsem z Plzně...
O TH se zajímám /plus mínus pár dní/ dva roky...
Jméno a příjmení: Eliška...víc neřeknu :)
Datum narození : 29.10. 1991
Věk: 16
kontakt: 204-420-104 /icq/
hudba: Tokio Hotel,Linkin Park a podobně...
koníčky: hudba,pc,blogy,kamarádi,sport
Rette Mich - De
29. října 2007 v 7:25 | Kosynka
|
Texty
RETTE MICH
Zum ersten mal alleine in unserem versteck
ich seh noch unserem namen an der wand
und wisch' sie wieder weg
ich wollt' dir alles anvertrauen
warum bist du abgehauen
komm zurück - nimm mich mit
ich seh noch unserem namen an der wand
und wisch' sie wieder weg
ich wollt' dir alles anvertrauen
warum bist du abgehauen
komm zurück - nimm mich mit
komm und rette mich - ich verbrenne innerlich
komm und rette mich - ich schaff's nicht ohne dich
komm und rette mich - rette mich - rette mich
komm und rette mich - ich schaff's nicht ohne dich
komm und rette mich - rette mich - rette mich
unsere träume waren gelogen und keine träne echt
sag dass das nicht wahr ist - sag es mir jetzt
vielleicht hörst du irgendwo
mein s.o.s. im radio
hörst du mich - hörst du mich nich'
sag dass das nicht wahr ist - sag es mir jetzt
vielleicht hörst du irgendwo
mein s.o.s. im radio
hörst du mich - hörst du mich nich'
komm und rette mich - ich verbrenne innerlich
komm und rette mich - ich schaff's nicht ohne dich
komm und rette mich - rette mich
komm und rette mich - ich schaff's nicht ohne dich
komm und rette mich - rette mich
dich und mich - dich und mich - dich und mich
ich seh' noch unsere namen und wisch' sie wieder weg
unsere träume war'n gelogen und keine träne echt
hörst du mich - hörst du mich nich' ...
ich seh' noch unsere namen und wisch' sie wieder weg
unsere träume war'n gelogen und keine träne echt
hörst du mich - hörst du mich nich' ...
Láska z minulosti VI.
16. října 2007 v 17:50 | Kosynka
|
Láska z minulosti
"Fajn, mohl jsem si to myslet. Zase to děláš." Zvedne se ze země. "Co dělám?" nechápu. Než mi to stačí dojít, Bill to řekne. "Odháníš mě od sebe. Sakra já už nevím, jak se k tobě mám dostat blíž! Já už prostě nevím." Rozčílí se. "Bille já tě od sebe neodháním! Nechci tě od sebe odhánět. Bille já-" "Už nechci nic slyšet!" zarazí mě. "Mám dost toho, jak se ke mě stavíš. Já se snažím. Moc se snažím. Od doby co někdo Janču zabil se ti snažím zvednout náladu, snažím se k tobě přiblížit, chtěl jsem s tebou i chodit, ale ty na to prostě nereaguješ! Nereaguješ na nic!" řekne a odejde. Sem strašně když se nad tím zamyslím. Odháním od sebe všechny, kdo mě má rád. Všechny komu na mě záleží. Musím změnit svůj život. Od základů.
"Jsi si jistá tím, že chceš odjet?" zadívá se na mě Gwendy a mám pocit, že se jí v očích lesknou slzy. "Musím to udělat. Třeba mi to pomůže. A navíc, potřebuju si odpočinout. A k tomu všemu jsou tady ty sny..." zavřu kufr a donesu ho ke dveřím. "Neboj se, já se vrátím!" obejmu jí. "To doufám. Dej mi vědět, bude tady bez tebe smutno." Nechce mě pustit. "Beruš, už musím jít." Snažím se jí vyvlíknout z objetí. "Neeeee já tě nepustím!" chytne mě ještě pevněji. "Ale no tak Beruško já se vrátím." Řeknu a pak mě konečně pustí. "Budeš mi strašně mooooooc chybět a budu se moc těšit až se zase uvidíme." Usměje se a utře si slzy. "Ty to tady zvládneš, máš Toma a ten pro tebe udělá.. no určitě pro tebe udělá spoustu věcí." vykroutím se z toho. Naposledy se rozhlídnu po bytě a pak vyrazím. Taxi už na mě dole čeká. Nasednu a nechám se odvézt na letiště. "Kam letíte slečno?" zeptá se zvědavě. "Do Čech, domů." Usměju se na něj. "Jo ták.. jednou jsem byl v Praze.. je to tam pěkný." Usměje se do zpětného zrcátka. "Jo, je." Odpovím nepřítomně a zadívám se z okýnka. Doufám že mi tam bude líp.. a že se to tam spraví. Zavřu oči a na chvíli se zamyslím...
"Neodcházej, zůstaň tady se mnou!" prosí mě kamarádka. "Ne, potřebuji si to všechno promyslet. A navíc, obvinili mě z té vraždy. Já jsem to neudělala, víme to obě." Zadívám se na ní a z dřevěné truhly vytáhnu své šaty. "Udělej to pro mě!" prosí. "Pro něj.." zahraje mi na city. "NE!" řeknu rázně. "Právě kvůli němu musím odjet. Nikdy jsem se s ním neměla seznámit, nikdy jsem si s ním neměla nic začínat. Byla to největší chyba mého života." Zvednu oči k nebi. "Proč jen mi musel vstoupit do života?" "Protože tě miluje a chce s tebou být." Ozve se za mnou. Když se otočím uvidím ho. "Jdi pryč, nechci se s tebou bavit." otočím se a zavřu truhlu. "Vyslechni mě. Chci být s tebou, věř mi!" "Chceš, ale nechceš! Byl jsi to ty, kdo odešel, ne já!" odstrčím ho od sebe. "Nech mě být." Zavřu za sebou dveře a jdu pryč. Musím někam daleko odsud, někam, kde začnu nový život...
*****BILL*****
"Tak dělej dělej!" popoháním Toma. "No jo, vždyť už jdu." "Jestli jí nestihnu tak si mě nepřej!" zahrozím bratrovi a chytnu ho za ruku. Vystrčím ho před dům a zabouchnu za ním dveře. "No tak dělej dělej!" popoháním ho a skoro utíkám k Verčinýmu bytu. "Je tady ještě?" zadívám se na Gwendy když mi otevře. "Ne, není." Odpoví a do očí se jí nahrnou slzy. "Sakra!" zakleju a vyběhnu z baráku. "Potřebuju co nejrychleji na letiště." Zaúkoluju bodyguarda a nechám ho, aby mě tam dovezl.
Trvá to nekonečně dlouho než tam konečně dorazíme. Vyskočím z auta a rozeběhnu se do vestibulu. Na tabuli vyhledám odlet do České Republiky a rychle tam běžím. "Slečno, potřebuju vědět, jestli ten let už odletěl!" vychrlím na slečnu, která stojí u přepážky. "Pane, jestli potřebujete tak vám můžu let přebukovat." "Já potřebuju vědět, jestli tenhle let odletěl a doufám, že mi řeknete, že ne." Prosím jí, ale pořád sem i nedostává odpovědi. "Asi vás zklamu, ale letadlo před chvíli odletělo." Zadívá se do počítače. "Do hajzlu!" ulevím si nahlas. Pak se zadívám z okna na právě odlétající letadlo. Ztratil jsem jí, teď už je to jasný. Neměl jsem na ní bejt tak hnusnej!
*****JÁ*****
PO PĚTI MĚSÍCÍCH
"Ahoj ahoj ahoj!" zmáčkne mě hned Gwendy na uvítanou. Mám pocit, jako by mi zlámala všechny žebra. "Ahoj." Dám jí pusu na tvář. "Bože já tě tak ráda vidím!" svěří mi. "I já tebe." usměju se a pak si všimnu Toma. "Ahoj Tome." Usměju se na něj. "No nazdar.. sem si myslel, žes na nás zapomněla..." usměje se a obejme mě. "Vítej doma." řekne nakonec a pak se vydáme směr domov.
"Nic se tady nezměnilo." Rozhlídnu se po bytě. "Vůbec nic, nechala jsem všechno tak, jak to bylo než jsi odjela. "Navíc, teď jsem tady stejně moc nebyla... a zase se chodí do školy.." "Jo já vím.. zařídila jsme si to dálkově.. a asi to tak nechám i dál, protože se mi do lavice nechce." Zašklebím se. "Ty seš kremrola." Usměje se Gwendy. "Nechceš se podívat k sobě do pokoje?! Máš tam překvapení.." vymění si s Tomem pohled. "No tak, když na tom tak trváš.." usměju se a jdu ke dveřím pokoje. "Fakt se tam mám podívat?" "Jo jo." usmějou se oba najednou. Chytnu za kliku a pomalu otevřu dveře od svýho pokoje...
(Andílek)
Láska z minulosti V.
16. října 2007 v 17:50 | Kosynka
|
Láska z minulosti
"Tome?!" vytřeští Bill oči. "Gwendy?!" vytřeštím oči já. Našli jsme Toma s Gwendy na gauči v né moc slušné poloze. "No.. to je to, co jsem ti chtěla říct. Tom přišel, aby se mě zeptal, jestli bych s ním nechtěla chodit." Vysvětlí prostě a natáhne si tričko. "Tome.. no, myslel jsem, že se nechceš vázat.." zadívá se na něj Bill. "No, nechci, ale jednou se musí zkusit všechno." Zasměje se Tom a stáhne si Gwendy na klín. Dojdu k nim a posadím se na křeslo naproti nim. Bill udělá to samé, jen s tou vyjímkou, že se posadí na gauč k nim. "Takže..." prolomí po chvíli ticho. "Jo, kdyby ses chtěl zeptat." Řekne Tom. "A..?" nadhodím. "Jo." odpoví mi Tom. "Omluvte nás na chvíli." Řekne Bill, vezme mě za ruku a zatáhne mě do pokoje. "Myslíš si to, co já?" "Jo." "Takže si taky myslíš, že už spolu..?!" nadzvedne obočí. "Jo, spali spolu.." ujistím ho, že si myslíme to samý. "Fajn, jenom jsem to chtěl vědět." Řekne a pak se vrátíme na svoje místa. "Tak.." řekne Bill, když si sedne. "Doufám, že vám to dlouho vydrží." usměje se. Tom se na něj jenom usměje a věnuje Gwendy pusu. "No nic, my se půjdeme projít." Zvednou se po chvíli. "A vy... vy dělejte co budete chtít." Řekne Tom, oblíknou se a zmizí. "Vy dělejte co chcete.." zopakuju ironicky, když se za ním zavřou dveře. "No já půjdu, musím ještě za Davidem.. slíbil jsem mu, že s ním projednám něco ohledně cd.." zvedne se Bill. "Tak jo, ráda jsem tě viděla." "Já tebe taky. A díky za masáž." Dá mi pusu na tvář a taky zmizí, tak osiřím. Posadím se na gauč a zakloním hlavu. Pak se mi na mysl vrátí ta kartářka. Zajímalo by mě, proč nás tak rychle poslal pryč...
"Počkej na mě!" volá za mnou někdo, ale jako bych ho neslyšela. "Zastav se sakra! Nemůžeš přede mnou utíkat celý život!" slyším za sebou, ale pořád se neotáčím. Pak mi někdo položí ruku na rameno. Otočím se a uvidím ho. "Co tady děláš?" zeptám se. "Chtěl jsme tě jenom vidět. Mám pocit, že se mi výhýbáš po tom, co jsme spolu strávili noc." Zadívá se mi do očí. "Nevyhýbám." odpovím a zadívám se mu taky do očí.
"Veru?!" třese se mnou někdo. Když otevřu oči, vidím před sebou ty samé oči, do kterých jsem se dívala před chvilkou. "Co se děje Tome?!" proberu se. "No nic, jenom jsme se vrátili a chtěl jsem vědět, proč jsi tady a ne s Billem venku. Říkal, že by se s tebou chtěl jít projít.." "No tak o tom nic nevím." posadím se, aby si mohli taky sednout. "No.. tak to ti to buď neřekl, protože si to rozmyslel. Nebo jsi ho zastrašila." "Zastrašila? Jak to myslíš zastrašila?!" "No to bys měla vědět nejlíp ty!!" zadívá se na Gwendy. "Sakra Tome o čem to mluvíš?!" "Asi o tom, že se s tebou Bill už několikrát pokoušel sblížit a ty pořád nic. Myslíš si, že když jste se potkali v parku, že to bylo náhodou?! Nebylo, byl to záměr, proč tam šel! Sakra to sis nevšimla, že s tebou trávil a tráví všechen svůj volnej čas?! Sakra práce, on se pořád snaží, ale ty ho od sebe vždycky odeženeš!" rozčílí se Tom. "To stačí." Vezme ho Gwendy za ruku a odtáhne ho do pokoje. "Nemáš pravdu!" zavolám na něj, než zavřou dveře. Nemá pravdu! To tak není! Neodháním ho od sebe! Nebo jo?!
"Gwendy, odháním ho od sebe?" posadím se na kamarádčinu postel. "Koho?!" zadívá se na mě nechápavě. "Billa." "No.." zarazí se. "Víš.. možná.. možná bys ho mohla nechat aby tě trošku víc poznal. Víš on se dost snažil a ty.. no prostě jsi neměla náladu po tom, co Janča.. no prostě jsi neměla na nikoho náladu. Vetu, možná bys mi už mohla říct, co se tam stalo.." "Gwendy já.." zadívám se z okna. "Nikomu jsem to neřekla, ale já.. já nevím, co stalo." Přiznám. Už je to hrozně dlouho, co jedna z mých dvou nejlepších kamarádek umřela. Byla jsem tam s ní a nevím, co se stalo. Možná že bych to ani nemohla vědět, protože - to je jedno. "Takže ho od sebe odháním..." řeknu si pro sebe. "Víš, Andílku.. někomu to tak může připadat, ale ten kdo neví jaká jsi si může myslet, že ho od sebe odháníš. Přiznej, že se ti Bill líbí?" usměje se. "No jo, to jo, líbí se mi.. ale.. ale jo, líbí se mi." Dokončím. "No nic, já se jdu projít." Zvednu se a obejmu Gwendy. "Jsem ráda, že mám aspoň tebe, když mi Janička odešla." Usměju se na ní a jdu pryč. Zajdu za Jančou. chybí mi...
Na hřbitově se posadím k hrobu a zadívám se na náhrobek. "Ahoj Beruško." Promluvím na ní. Vždycky jsme jí říkala Beruško.. "Tak, co držíš mi u sebe místo?" usměju se. "Doufám, že jo, protože tam za tebou jednou určitě přijdu. Všichni tam jednou přijdeme.." řeknu a do očí se mi začnou hrnout slzy. "Proč?!" rozbrečím se naplno. "Já bych tě chtěla mít tady!" položím ruku na náhrobní desku. "Chjo.. proč se to muselo stát zrovna tobě.. řekni mi, co se ti stalo..." povídám dál a ani nečekám na odpověď. Nedočkala bych se jí. "Neměla bys tady být, jestli ti to nedělá dobře." Natáhne se přese mě Bill a položí na hrob kytky. "Chci tady být, jsem s ní ráda." odvětím. Bill se posadí do trávy vedle mě a zadívá se na náhrobek. "Mohla bys čas trávit i užitečněji, ne jenom tady s ní..." "A jak? Třeba s tebou?" vrátí se mi na mysl Tomova slova. "Myslíš si, že tě od sebe odháním?" zeptám se na rovinu. Bill se chvíli dívá na Jančin náhrobek a pak se podívá na zem. "Měl jsem jí moc rád.." řekne po chvíli. "Neodpověděl jsi mi, myslíš si, že tě od sebe odháním?" "Jani, poraď mi, jak jí mám říct, že mi na ní moc záleží...?" zeptá se a pak se na mě podívá. "Moc?" zeptám se. "Moc." Nakloní se ke mě a políbí mě. "Hrozně moc." Zašeptá a pak mě zase políbí. Musím uznat, že jsem to chtěla, ale.. ani nevím, kde jsem to ale vzala.. "Bille já-" zarazím se. Nevím, co mu mám říct. Vlastně se ani na nic nezeptal, takže není na co odpovědět.. "Co si mám představit pod tím, že ti na mě moc záleží?" "No to, že bych s tebou chtěl být. Trávit s tebou volný čas.. svěřovat se ti se vším.. no se vším asi ne, ale s věcma se kterýma se normálně nikomu nesvěřuju.." ""Trávíš se mnou volný čas, svěřuješ se mi, Bille... já nevím, jestli by to mělo cenu..."
Příběh ze záhrobí: Touha po pomstě XVIII.
16. října 2007 v 17:44 | Kosynka
|
Příběh ze záhrobí: Touha po pomstě
Asi minutu jsme jen tak stáli a zírali do prázdna.Pak se znova Bill ozval.
"A jak to chceš udělat?Co chceš změnit?Vždyť nás můžou vidět.A co když změníme něco,co pak nějak hodně ovlivní naši budoucnost?",řekl s obavou.
Začínala mě zase bolet hlava,všechno,co tu Bill vyjmenoval,byla bohužel pravda,bylo to víc než riskantní.
"Nic jiného nám však nezbývá.Tady zůstat nemůžeme a i kdybychom se nějakým zázrakem zase vrátili zpátky do budoucnosti,z toho domu už se nejspíš nevymotáme.Prostě teď se musíme jenom modlit,aby nám to vyšlo a my při tom..",přejedu si prstem po krku.Bill s pochopením přikývne.
"Teď by mě jenom zajímalo,v jakém momentě se právě nacházíme",zauvažovala jsem.
Bill opatrně pootevřel dveře a nejistě vykoukl.Pak sebou škubl a rychle zastrčil hlavu zpátky do šatny.
"Co?",vyjekla jsem.
"Otec od Anny,jde do ložnice",informoval mě rychle.V hlavě mi zase začala šrotovat kolečka,museli jsme začít jednat,a to urychleně.
"Za chvíli by měl zazvonit telefon a pak už to pojede dost rychle",předpověděla jsem.Z nervozity jsem si začala hryzat nehty.Máme málo času a já vůbec nevím,co dělat,jak zabránit tomu,co se za malou chvíli udá.Zoufale jsem pohlédla na Bill,byla jsem v koncích.
"Tak tady sedět nebudeme,k ničemu nám to nebude a ..",jeho slova přerušil zvonek telefonu.Z ložnice se ozývaly rozrušené hlasy.Potom prásknutí sluchátkem a následně šlo slyšet,jak Martin volá na Marii.Měli jsme pořád pootevřené dveře,viděli jsme,jak Marie kvapem běží do ložnice.
"Pojď",řekl Bill,chytnul mě za ruku a kamsi mě táhl.Tak tak jsme stihli zalézt za otevřené dveře pokoje.Z ložnice vyšel Martin a rychlým krokem sbíhal schody.Tiše jsme stáli za dveřmi a neodvažovali jsme se ani dutat.Jeden jediný pohyb a Marie by nás zahlédla.
"Anno,pojď sem",slyšeli jsme z dola.Pozorně jsme naslouchali,aby nám neunikl sebemenší zvuk.Martin Anně začal něco vykládat,pak však zmlknul.
"Běž Anno rychle do pokoje",ozvalo se vyděšeně.To přinutilo Marii vyběhnout z pokoje dolů do přízemí.
"Teď nebo nikdy",zašeptal Bill a vylétl zpoza dveří,mě táhl za sebou.Co nejrychleji jsme běželi do Annina pokoje.Rozrazili jsme dveře a rychlostí blesku se nacpali do velké šatní skříně.Po celu tu dobu jsem ani moc netušila,co tím získáme,Bill taky moc nevypadal na to,že ví,co dělá.Stáli jsme ve skříni a třeštili oči do tmy.Do pokoje vtrhla Anna.Malilinkatou škvírečkou jsme pozorovali,jak si vylekaně bere do ruky svého medvídka a sedá si na postel.
"Co teď?",zašpitala jsem panicky.Za chvíli se bude opakovat historie a my ji "prospíme" tady ve skříni."Vždyť ti gestapáci nás tady najdou",uvědomila jsem si.S přízemí se ozvala známá rána,jak někdo násilím vykopl dveře.Bez dechu jsme sledovali Annu,jak vyděšeně vyskočila z postele a utíkala směrem ke dveřím,ke svým rodičům.
"Nic jiného nám nezbývá",řekla jsem zoufale a odhodlaně zároveň.
"Možná toho budu do konce života litovat",dodala jsem ještě .Pak už jsem však na nic nečekala a rozrazila dveře skříně.Anna se vyděšeně otočila.Bill vylezl ze skříně.Všichni tři jsme tam stáli a vypleštěně na sebe zírali.
"Kdo jste?",vypískla zmateně Anna.
"Na to není čas,pojď za námi,musíš se schovat,jsi v nebezpečí",řekla jsem a natáhla k ní ruku.Zdola se ozvala první rána z pušky a Mariiny zoufalé a prosebné výkřiky.Anna se vyděšeně otočila.Nebyl čas jí vysvětlovat,kdo jsme,brzy nás tu najdou.Na nic jsem teda nečekala,popadla jsem Annu za ruku a táhla ji ke skříni.Začala se bránit a pištět.
"Ticho,prosím,chceme ti pomoct!",chlácholila jsem ji zoufale.
"Bille,otvírej ty tajné dveře!",vyštěkla jsem.Celou tu dobu tam jenom stál a nevěřícně pozoroval moje bláznivé počínání.Teď však přiskočil ke skříni a začal hledat vchod do tajné chodby.Já jsem se stále potýkala se vzpouzející se Annou.Ozvala se druhá rána z pušky,Anniny rodiče už to mají teda za sebou.Billa to nakoplo,začal tlačit do stěny skříně,byl celý rudý.
"Nejde to"!,zakřičel zoufale.Pak se však ozvalo lupnutí a stěna povolila.Hlasitě jsem si oddychla.Anna se přestala bránit a překvapeně zírala do tunelu před sebou.
"Promiň,asi si trochu nabiješ",řekl Bill omluvně.Podala jsem mu Annu,ten ji strčil do zad.Slyšeli jsme jen tiché zasvištění a tupý náraz.Pohlédli jsme s Billem na sebe.Co teď?Po schodech rychle vybíhalo několik páru nohou.Za chvíli nás tu objeví.Přišli jsme však zachránit Annu.Rychle jsme zavřeli tajné dveře a zamaskovali je ještě šaty.Sotva jsme s třísknutím zavřeli dveře od skříně,dveře od pokoje se rozrazili do kořán.Ve dveřích stáli s puškou namířenou na nás dva němečtí vojáci.Vystrašeně jsme se s Billem chytili za ruce.Vojáci na nic nečekali a zmáčkli spoušť….
Sovík
!?Týden?! XXIX.
16. října 2007 v 17:40 | Kosynka
|
!?Týden?!
"Už je to lepší?"...zeptá se mě Bill a nepřestává mě hladit po vlasech.
Trvá mi pěkně dlouhou chvíli než odpovím,protože v týhle poloze bych klidně i dokázala usnout.Ale situace mi to nedovolí a tak otevřu oči a pracně odpovím.
"Jo...jasně....je mi dokonce líp,ještě než si mi dal tu šupu dveřma!!"..usměju se a chtě nechtě se mu vyvlíknu z obětí.Ne že by se mi to snad nelíbilo,ale v našem pokoji jsem zaslechla Janu,jak se ptá,"Co se stalo a kde jsme".
"To jsem rád..fakt jsem netušil,že máš hlavu zrovna u dveří..."..omluví se,ale tomu už se zasmějem.
"Co se tu stalo...Tom a Gwendy ležijou smíchy na posteli a nedokážou komunikovat...jen ukázali na koupelnu a koukám,že vy se tu taky dobře bavíte!!"...vlítne za náma Jana a otevře pusu úžasem když vidí tu potopu.
Slova se chopím já,stejně tomu Bill nerozuměl a vypadá to,že je i trošku zaskočenej její přítomností...on jí asi neslyšel z vedlejšího pokoje!!
"Jen jsem tady s Gwendy blbli a způsobili jsme menší potopu a pak když sem přišli Bill s Tomem,tak mě Bill omylem bouchnul dveřma do hlavy."..vysvětlím zkráceně a nenamáhám se vstát.Bill taky pořád sedí vedle mě a snaží se asi porozumět,co jí tady povídám,ale snaží se marně....jo čeština je hold těžkej jazyk a podobá se jen slovenštině a malinko ruštině....což je pro něj taky španělská vesnice!!!!
"A si v pořádku?"..zeptá se a kecne si taky na tu mokrou zem.
"Teď už jo...!"...usměju se a cítím se před Janou trochu provinile.
"No myslím,že by jsme měli vstát...nebo ještě nachladnem"...zavelím německy aj česky a sama se pokouším vstát.Bill s Janou mi pomáhají,protože tak v pohodě zase nejsem...to jen v tu chvíli,kdy tu Janča nebyla....jsem hnusná...já vím!!
"No myslím,že by jste se měli převlíct..ikdyž vlastně aj já!!"...navrhne Jana a spolu s Billem mě s jejich podporou dovlečou do pokoje a posadijou na postel.Tom s Gwendy ještě teď slzijou smíchy a válijou se na posteli.
"No asi by jsme se měli převlíct!!"..řekne Bill a rozpačitě se usměje.Já se začnu smát jak blbá a taky tak na mě koukaj.No jo,oni neví,že oba řekli to samí,akorát každej ve svým jazyce!!
Radši se smát přestanu,protože mě zase rozbolí hlava a začnu se hrabat v tašce,abych se převlíkla do suchýho!!
Bill chytne Janu za bok a odejdou z našeho pokoje.Při pohledu na ně posmutním a dělám,že mám největší pilno přemýšlet,co si vlastně teď vezmu na sebe.
Všimnu si,že je v pokoji nějaký ticho,podívám se na Toma a Gwendy a ti na mě koukaj soucitným pohledem.
"Co je??"...vyjedu na ně.Mě snad viděli,jak koukám na Billa,nebo co....Nemůžou mi číst myšlenky!!!!
"Nedělej,že nevíš!!!"...řekne Gwendy a kecne si na mou postel.
"Ty trdlo moje!!!"..zašišlá a obejme mě.Achjo...jak ví,co právě potřebuju...je to moje zlato!!!Obejmu ji taky a vděčně se na ni podívám.
"Hele...co jsi Bilovi dneska ráno řekla,když tě dohonil na chodbě...víš ne...jak jsi rychle vyběhla z jeho pokoje...byl pak nějakej smutnej!!"....zeptá se Tom a sedne si za náma.
Vybavím si dnešní scénku a vzpomenu si,že jsem to vlastně ani neřekla Gwendy.Ta na mě jen nechápavě zírá...nejspíš přemýšlí,jestli to buď nezapomněla,nebo jsetli jsem jí to opravdu ještě nestihla říct.
"Tome..víš..mě se to bude líp vysvětlovat v češtině....ale zeptej se bráchy..určitě ti to řekne!!"...tím ho malinko vypakuju z našeho pokoje a po polibku,kterej Gwendy dá na čelíčko odejde úplně.
"Tak spusť!!"..pobídne Mě Gwendy a já se do toho teda pustím...popíšu jí to úplně přesně a to co jsem mu řekla řeknu taky skoro stejně...no aby pak mohla posoudit,jestli jsem uděala dobře!!
Když jí řeknu úplně všechno,cítím se o něco málo lehčí a hned mám lepší náladu.Teď na ní jen koukám a čekám na její reakci.Jsem zvědavá,co mi na to řekne!
"Teda...ty si toho stihla za jedno ráno!!"..zhluboka vydechne a koulí vočima,jako já,když jsem dostala perdu do hlavy!!
"Noo???"...pobídnu jí.
"No.Podle mě jsi udělala dobře...fakt...zachovala jsi se férově!!"...řekne svůj rozsudek a já si oddychnu...stojí při mě!!
"A jak sis ten jeho polibek vychutnala??"..provokuje mě a uhýbá před mímá ránama tričkem,který po ní švihám,jen to mlaskne.
"To bych se měla spíš já zeptat tebe!!!Že ty si se hned do Toma pustila,jak si odešla z koupelny?!?"...vyzvídám.
"Tak to bys mě urazila"..zahraje naoko uraženou a pokračuje..."..to ON se do mě hned pustil a ještě řekl,že dvě hodiny čekat nemůže!!!"..u toho se lámem smíchy v pase.
Přestanem se pošťuchovat,protože uslyšíme,že je někdo za dveřma.
"Vetřeléééc"..zařvu a Gwendy se ke mě přidá " A na něěěěj!!"
Normálně bych se bála,kdybych slyšela podobný zvuky,ale to by musela být tma a taky by tu muselo být hrobový tichi,což u nás v tuhle dobu nehrozí!!
Otevřem dveře a zklamaně hodíme polštáře zpátky na postel.
"Ty nejseš vetřelec"..zakleje Gwendy a obě dvě smutně koukáme na Radku.
"Jsme čekali nějaký vzrůšo...."."a to seš jenom ty..."...doplním Gwendy.
"No pardon,že nejsem Karel Gott"..brání se Radka.
"Fůůůůůůj"...zařvem s Gwendy zároveň.
"Dobře dobře...jen jsem vám přišla říct to překvapení!Za hoďku pojedem s klukama do jedný agentury,kde budou mít rozhovor a budete v televizi!!!"...usměje se a čumí na naše kyselí ksychty.
"Vy nemáte radost?"..zeptá se zaskočeně.."holky měli...budou v televizi..."..zkouší ještě ale pak to vzdá a jde zpátky za ostatníma.
Mezitím se s Gwendy oblečem a příjdem za nima,kde už je i převlečenej Bill a Jana taky v něčem jiným!!
Se stejným výrazem nasednu do auta a rozbalím si hašlerky.
"Vypadáš,jako kdyby tě někdo praštil do hlavy!!"..pokusí se o vtip Tom a podařilo se mu to.Mě nikdy špatná nálada nevydrží dlouho!
"No když jsem se dozvěděla,že budu v televizi..."..řeknu proč jsem naštvaná .
Trochu jsou zaskočení,že nemám radost,ale hned si ze mě dělají legrácky.
"Třeba si tě všimne nějakej hledač talentů a bude z tebe modelka!!"..navrhne Gustav a já se začnu řezat smíchy."Jo a ten hledač talentů bude slepec.....bych prvně musela vyrůst dobrých dvacet cetáků a pak taky zkrásnět!!"
"Vždyť seš pěkná!"...ujišťujou mě a já se jen divím,kolik mají dioptrií.
"A navíc..co je malý,to je milý!!"uklidňuje mě Georg a Tom si přidá "...a v posteli pěkně divoký!!"
Takhle se tam bavíme ještě půl hoďky a pak vystupujem.Tom si stoupne vedle mě na pravou stranu a Bill na levou.A schválně dělají jak se protahujou,aby byly ještě vyšší a abych si připadala jako trpaslík.
"Jste zlý!!!!"...zahraju smutnou a oběma dám ranu do břicha...to mají za to protahovaní!!
Oba dva naráz se chytnou za břicho a smutně s ena mě podívají...jako kdyby se ptali "za co"!!
"Nemám vás ráda!!!"..zamračím se a vypláznu na ně jazyk.
Kluci pochopí,že se jedná o srandu a ještě pořád v křečích mi odpoví "Taky tě milujem"
Začnem se řechtat a i já se držím za břicho.Já samozřejmě smíchy...oni to mají horší,přece jenom mám ránu a to,že se jednalo o srandu neznamená,že bych si nebřinkla!!
Rachot fotoaparátů,který uslyším i přes náš smích mě docela vyděsí.Ják já nesnáším focení!!Člověk,který je fotogenický,to mají jednoduchý,ale co já chudinka.Gwendy mi říká ať se namaluju,ale mě by pomohl leda tak celej novej obličej!!
Přestanu se smát a k těm fotografům,kterých tam je jak na*raných se otočím zády.I tak už musí mít snímků až až.Než jsem si jich všimla mohli fotit jak chtěli a to,že nefotili jen tokyáky šlo lehce poznat!!Rychle se zavěsím ke Gwendy,která též netouží být focena...což nechápu,ona je pěkná a fotogenická.
"Já se z nich zcvoknu!!"..postěžuju si a po očku sleduju,jestli ten fotograf v modrý bundě pořád míří na mě.
"Spíš zcvakneš!!"..."no,ale vem to z tý lepší stránky.Když nevíš,že tě někdo fotí,tak to jsou docela povedený fotky!!"
"Bože...ty tvoje kecy!!"..zadržím ji a tajně doufám,že má pravdu.Pak k nám přijde nějakej vysokej chlap a odvede nás do nějaký budovy....tam se asi bude konat ten jejich rozhovor.Chlap je asi bodyguar,protože nás zakrývá celým svým tělem a odhání od nás fotografy!!Je jich tam jak much a ten kdo si už vyfotil TH tak chce určitě pořídit fotečky i nás,aby mohli psát do svých časopisů a lhát,kdo s kým chodí.Však jsou fotografové všici stejní!!
Trvá mi pěkně dlouhou chvíli než odpovím,protože v týhle poloze bych klidně i dokázala usnout.Ale situace mi to nedovolí a tak otevřu oči a pracně odpovím.
"Jo...jasně....je mi dokonce líp,ještě než si mi dal tu šupu dveřma!!"..usměju se a chtě nechtě se mu vyvlíknu z obětí.Ne že by se mi to snad nelíbilo,ale v našem pokoji jsem zaslechla Janu,jak se ptá,"Co se stalo a kde jsme".
"To jsem rád..fakt jsem netušil,že máš hlavu zrovna u dveří..."..omluví se,ale tomu už se zasmějem.
"Co se tu stalo...Tom a Gwendy ležijou smíchy na posteli a nedokážou komunikovat...jen ukázali na koupelnu a koukám,že vy se tu taky dobře bavíte!!"...vlítne za náma Jana a otevře pusu úžasem když vidí tu potopu.
Slova se chopím já,stejně tomu Bill nerozuměl a vypadá to,že je i trošku zaskočenej její přítomností...on jí asi neslyšel z vedlejšího pokoje!!
"Jen jsem tady s Gwendy blbli a způsobili jsme menší potopu a pak když sem přišli Bill s Tomem,tak mě Bill omylem bouchnul dveřma do hlavy."..vysvětlím zkráceně a nenamáhám se vstát.Bill taky pořád sedí vedle mě a snaží se asi porozumět,co jí tady povídám,ale snaží se marně....jo čeština je hold těžkej jazyk a podobá se jen slovenštině a malinko ruštině....což je pro něj taky španělská vesnice!!!!
"A si v pořádku?"..zeptá se a kecne si taky na tu mokrou zem.
"Teď už jo...!"...usměju se a cítím se před Janou trochu provinile.
"No myslím,že by jsme měli vstát...nebo ještě nachladnem"...zavelím německy aj česky a sama se pokouším vstát.Bill s Janou mi pomáhají,protože tak v pohodě zase nejsem...to jen v tu chvíli,kdy tu Janča nebyla....jsem hnusná...já vím!!
"No myslím,že by jste se měli převlíct..ikdyž vlastně aj já!!"...navrhne Jana a spolu s Billem mě s jejich podporou dovlečou do pokoje a posadijou na postel.Tom s Gwendy ještě teď slzijou smíchy a válijou se na posteli.
"No asi by jsme se měli převlíct!!"..řekne Bill a rozpačitě se usměje.Já se začnu smát jak blbá a taky tak na mě koukaj.No jo,oni neví,že oba řekli to samí,akorát každej ve svým jazyce!!
Radši se smát přestanu,protože mě zase rozbolí hlava a začnu se hrabat v tašce,abych se převlíkla do suchýho!!
Bill chytne Janu za bok a odejdou z našeho pokoje.Při pohledu na ně posmutním a dělám,že mám největší pilno přemýšlet,co si vlastně teď vezmu na sebe.
Všimnu si,že je v pokoji nějaký ticho,podívám se na Toma a Gwendy a ti na mě koukaj soucitným pohledem.
"Co je??"...vyjedu na ně.Mě snad viděli,jak koukám na Billa,nebo co....Nemůžou mi číst myšlenky!!!!
"Nedělej,že nevíš!!!"...řekne Gwendy a kecne si na mou postel.
"Ty trdlo moje!!!"..zašišlá a obejme mě.Achjo...jak ví,co právě potřebuju...je to moje zlato!!!Obejmu ji taky a vděčně se na ni podívám.
"Hele...co jsi Bilovi dneska ráno řekla,když tě dohonil na chodbě...víš ne...jak jsi rychle vyběhla z jeho pokoje...byl pak nějakej smutnej!!"....zeptá se Tom a sedne si za náma.
Vybavím si dnešní scénku a vzpomenu si,že jsem to vlastně ani neřekla Gwendy.Ta na mě jen nechápavě zírá...nejspíš přemýšlí,jestli to buď nezapomněla,nebo jsetli jsem jí to opravdu ještě nestihla říct.
"Tome..víš..mě se to bude líp vysvětlovat v češtině....ale zeptej se bráchy..určitě ti to řekne!!"...tím ho malinko vypakuju z našeho pokoje a po polibku,kterej Gwendy dá na čelíčko odejde úplně.
"Tak spusť!!"..pobídne Mě Gwendy a já se do toho teda pustím...popíšu jí to úplně přesně a to co jsem mu řekla řeknu taky skoro stejně...no aby pak mohla posoudit,jestli jsem uděala dobře!!
Když jí řeknu úplně všechno,cítím se o něco málo lehčí a hned mám lepší náladu.Teď na ní jen koukám a čekám na její reakci.Jsem zvědavá,co mi na to řekne!
"Teda...ty si toho stihla za jedno ráno!!"..zhluboka vydechne a koulí vočima,jako já,když jsem dostala perdu do hlavy!!
"Noo???"...pobídnu jí.
"No.Podle mě jsi udělala dobře...fakt...zachovala jsi se férově!!"...řekne svůj rozsudek a já si oddychnu...stojí při mě!!
"A jak sis ten jeho polibek vychutnala??"..provokuje mě a uhýbá před mímá ránama tričkem,který po ní švihám,jen to mlaskne.
"To bych se měla spíš já zeptat tebe!!!Že ty si se hned do Toma pustila,jak si odešla z koupelny?!?"...vyzvídám.
"Tak to bys mě urazila"..zahraje naoko uraženou a pokračuje..."..to ON se do mě hned pustil a ještě řekl,že dvě hodiny čekat nemůže!!!"..u toho se lámem smíchy v pase.
Přestanem se pošťuchovat,protože uslyšíme,že je někdo za dveřma.
"Vetřeléééc"..zařvu a Gwendy se ke mě přidá " A na něěěěj!!"
Normálně bych se bála,kdybych slyšela podobný zvuky,ale to by musela být tma a taky by tu muselo být hrobový tichi,což u nás v tuhle dobu nehrozí!!
Otevřem dveře a zklamaně hodíme polštáře zpátky na postel.
"Ty nejseš vetřelec"..zakleje Gwendy a obě dvě smutně koukáme na Radku.
"Jsme čekali nějaký vzrůšo...."."a to seš jenom ty..."...doplním Gwendy.
"No pardon,že nejsem Karel Gott"..brání se Radka.
"Fůůůůůůj"...zařvem s Gwendy zároveň.
"Dobře dobře...jen jsem vám přišla říct to překvapení!Za hoďku pojedem s klukama do jedný agentury,kde budou mít rozhovor a budete v televizi!!!"...usměje se a čumí na naše kyselí ksychty.
"Vy nemáte radost?"..zeptá se zaskočeně.."holky měli...budou v televizi..."..zkouší ještě ale pak to vzdá a jde zpátky za ostatníma.
Mezitím se s Gwendy oblečem a příjdem za nima,kde už je i převlečenej Bill a Jana taky v něčem jiným!!
Se stejným výrazem nasednu do auta a rozbalím si hašlerky.
"Vypadáš,jako kdyby tě někdo praštil do hlavy!!"..pokusí se o vtip Tom a podařilo se mu to.Mě nikdy špatná nálada nevydrží dlouho!
"No když jsem se dozvěděla,že budu v televizi..."..řeknu proč jsem naštvaná .
Trochu jsou zaskočení,že nemám radost,ale hned si ze mě dělají legrácky.
"Třeba si tě všimne nějakej hledač talentů a bude z tebe modelka!!"..navrhne Gustav a já se začnu řezat smíchy."Jo a ten hledač talentů bude slepec.....bych prvně musela vyrůst dobrých dvacet cetáků a pak taky zkrásnět!!"
"Vždyť seš pěkná!"...ujišťujou mě a já se jen divím,kolik mají dioptrií.
"A navíc..co je malý,to je milý!!"uklidňuje mě Georg a Tom si přidá "...a v posteli pěkně divoký!!"
Takhle se tam bavíme ještě půl hoďky a pak vystupujem.Tom si stoupne vedle mě na pravou stranu a Bill na levou.A schválně dělají jak se protahujou,aby byly ještě vyšší a abych si připadala jako trpaslík.
"Jste zlý!!!!"...zahraju smutnou a oběma dám ranu do břicha...to mají za to protahovaní!!
Oba dva naráz se chytnou za břicho a smutně s ena mě podívají...jako kdyby se ptali "za co"!!
"Nemám vás ráda!!!"..zamračím se a vypláznu na ně jazyk.
Kluci pochopí,že se jedná o srandu a ještě pořád v křečích mi odpoví "Taky tě milujem"
Začnem se řechtat a i já se držím za břicho.Já samozřejmě smíchy...oni to mají horší,přece jenom mám ránu a to,že se jednalo o srandu neznamená,že bych si nebřinkla!!
Rachot fotoaparátů,který uslyším i přes náš smích mě docela vyděsí.Ják já nesnáším focení!!Člověk,který je fotogenický,to mají jednoduchý,ale co já chudinka.Gwendy mi říká ať se namaluju,ale mě by pomohl leda tak celej novej obličej!!
Přestanu se smát a k těm fotografům,kterých tam je jak na*raných se otočím zády.I tak už musí mít snímků až až.Než jsem si jich všimla mohli fotit jak chtěli a to,že nefotili jen tokyáky šlo lehce poznat!!Rychle se zavěsím ke Gwendy,která též netouží být focena...což nechápu,ona je pěkná a fotogenická.
"Já se z nich zcvoknu!!"..postěžuju si a po očku sleduju,jestli ten fotograf v modrý bundě pořád míří na mě.
"Spíš zcvakneš!!"..."no,ale vem to z tý lepší stránky.Když nevíš,že tě někdo fotí,tak to jsou docela povedený fotky!!"
"Bože...ty tvoje kecy!!"..zadržím ji a tajně doufám,že má pravdu.Pak k nám přijde nějakej vysokej chlap a odvede nás do nějaký budovy....tam se asi bude konat ten jejich rozhovor.Chlap je asi bodyguar,protože nás zakrývá celým svým tělem a odhání od nás fotografy!!Je jich tam jak much a ten kdo si už vyfotil TH tak chce určitě pořídit fotečky i nás,aby mohli psát do svých časopisů a lhát,kdo s kým chodí.Však jsou fotografové všici stejní!!
Filmové drama alias Bill, Tom, Gustav a Georg ve filmu.....
30. září 2007 v 12:53 | Kosynka
|
Články
a rozhovory
Když by Tokio Hotel natáčeli film, kdo by z nich byl super hrdina a do oblíbenec žen? Co má Tom dělat s inspektorem Gedgetem a proč Bill musí dělat tajně "píp", čtěte, proč se kluci se klucí musí neustále během rozhovorů smát.
Když byste někdy natáčeli film, jak by se jmenoval?
Tom: Pojmenovali bychom ho pravděpodobně "Tom". Tím je všechno řečeno.
Bill: Nebo "Bill a ostatní, co do toho ještě skočí".
Tom: Nebo "Bill, Tom, Gustav a ostatní".
Jaký by to byl žánr?
Georg: Byla by to akční komedie, ale víc komedie než akce.
Bill: Zaručeně by to bylo superně veselé.
Tom: V mým scénách by erotika v každém případě hrála velkou roli.
Georg: A u Billa romantika. Byl by to zcela jedinečný film, kterých předtím nebyl ještě nikdy viděn. Zcela nová kateogorie.
Tom: A v každém případě by to bylo až od 21 let.
V jaké době by se film odehrával?
Tom: V přítomnosti.
Bill: Ne, ne, ne, tak rád se dívám do budoucnosti. Shledávám to skvělé, když můžou auta létat a každý má svého vlastního robota.
Tom: Zůstaň realistický!
A kde byste natáčeli?
Georg: V každém případě někde, kde je teplo.
Bill: Na Maledivách s letájícími roboty a koženými bundami.
Tom: Teplo je důležité. Při "Beach" bych uměl také dobře hrát nebo v "Baywatch".
Která hvězda by hrála vaši postavu?
Georg: Moji hroli by mohl hrát samozřejmě jenom Leonardo Dicaprio nebo Brad Pitt.
Bill: Já bych chtěl hrát svoji roli sám. Mimoto si myslím, že nikomu jinému by neseděl můj účes.
Tom: Pojmenovali bychom ho pravděpodobně "Tom". Tím je všechno řečeno.
Bill: Nebo "Bill a ostatní, co do toho ještě skočí".
Tom: Nebo "Bill, Tom, Gustav a ostatní".
Jaký by to byl žánr?
Georg: Byla by to akční komedie, ale víc komedie než akce.
Bill: Zaručeně by to bylo superně veselé.
Tom: V mým scénách by erotika v každém případě hrála velkou roli.
Georg: A u Billa romantika. Byl by to zcela jedinečný film, kterých předtím nebyl ještě nikdy viděn. Zcela nová kateogorie.
Tom: A v každém případě by to bylo až od 21 let.
V jaké době by se film odehrával?
Tom: V přítomnosti.
Bill: Ne, ne, ne, tak rád se dívám do budoucnosti. Shledávám to skvělé, když můžou auta létat a každý má svého vlastního robota.
Tom: Zůstaň realistický!
A kde byste natáčeli?
Georg: V každém případě někde, kde je teplo.
Bill: Na Maledivách s letájícími roboty a koženými bundami.
Tom: Teplo je důležité. Při "Beach" bych uměl také dobře hrát nebo v "Baywatch".
Která hvězda by hrála vaši postavu?
Georg: Moji hroli by mohl hrát samozřejmě jenom Leonardo Dicaprio nebo Brad Pitt.
Bill: Já bych chtěl hrát svoji roli sám. Mimoto si myslím, že nikomu jinému by neseděl můj účes.
Kdo by vklouzl do jaké role?
Tom: Já bych v každém případě převzal erotickou část a sám bych natáčel moje akční ceny ale už s erotikou. Jinak to vůbec nejde.
Bill: K téhle porno záležitosti bych dal romantickou část. A poté bych Tomova špinává místa ozvučil tajným píp.
Tom: A komedie je definitivně Georga práce.
Georg: Gustav je přes drama, byl by kompletně pro sportovní scény a náš kaskadér.
Tom: Já bych v každém případě převzal erotickou část a sám bych natáčel moje akční ceny ale už s erotikou. Jinak to vůbec nejde.
Bill: K téhle porno záležitosti bych dal romantickou část. A poté bych Tomova špinává místa ozvučil tajným píp.
Tom: A komedie je definitivně Georga práce.
Georg: Gustav je přes drama, byl by kompletně pro sportovní scény a náš kaskadér.
Kdo by našel svou velkou lásku?
Tom: Byl by to v každém případě Bill.
Georg: A Gustav by ji musel před někým zachránit.
Tom: A já bych byl ten, který byl tuhle velkou lásku předem otestoval, jestli je taky dobrá v posteli.
Bill: Jste tak hloupí. Svou velkou lásku můžete potkat jenom jednou v životě, když vůbec. Já jsem moji velkou lásku zatím ještě nepotkal. A připadá mi to romantické, když můžete hrát s pěknou holkou a během natáčení se zamilovat. Tak jak u Angeliny Jolie a Brada Pitta v Pán a páni Smithovi.
Tom: Brad Pitt může být konec konců rád, že jsou tuhle roli nedostal já, protože já bych potom měli dítě s Angelinou Jolie.
Kdo by pro kapelu zemřel?
Georg: Já ne.
Tom a Bill klátí hlavou
Gustav: Už vidím, že bych to musel převzít já. Ale rád se obětuju za ostatní...
Bill: V každém případě by v mém filmu nezemřelo žádné zvířo, to je mě vždycky tak líto.
Kdo by byl hrdina, který by bojoval proti zlu?
Georg: Byl bych to já v každém případě.
Bill: Já. A když bych měl super sílu, potom bych chtěl létat. Prootože bych byl všude za krátkou dobu a nemusel bych dál létat letadlem a předtím projít bezpečnostní kontrolou, protože to nesnáším.
Tom: Všechno je blbost, super sílu můžu mít jenom já!
Gustav: Přesně Tome, ale ty bys byl tak podobný, jako inspektor Gadget, jenom že by ti z hlavy nelezly žádné přístroje, ale dredy.
Kdo by byl váš protivník?
Bill: Zlo by mohla představovat nahrávací společnost nebo mediální zástupce.
Kdo by dostal vedlejší roli?
Georg: Vin Diesel a Til Schweiger.
Bill: Angelina, Angelina, Angelina! a Olsenky.
Tom: Ale potom by se určitě chňapla moje Angelina...
Které kapely jsou tak cool, že by směly být na soundtracku?
Bill: Coldplay a Green Day
Tom: Metallica
Georg: AC/DC, ale jen tehdy, když by nastoupili společně s Rolling Stones.
Měl by film šťastný konec?
Bill: Nenávidím filmy, které jsou otevřené. Sedím potom celou dobu a čekám, co se stane a potom má každý jiný názor a začne se hádat. Přeju si smutný konec, který se krátce před koncem ještě přetočí a potom je všechno dobré.
Tom: Tady bych byl dokonce i já naměkko, šťastný konec musí být.
Tom: Byl by to v každém případě Bill.
Georg: A Gustav by ji musel před někým zachránit.
Tom: A já bych byl ten, který byl tuhle velkou lásku předem otestoval, jestli je taky dobrá v posteli.
Bill: Jste tak hloupí. Svou velkou lásku můžete potkat jenom jednou v životě, když vůbec. Já jsem moji velkou lásku zatím ještě nepotkal. A připadá mi to romantické, když můžete hrát s pěknou holkou a během natáčení se zamilovat. Tak jak u Angeliny Jolie a Brada Pitta v Pán a páni Smithovi.
Tom: Brad Pitt může být konec konců rád, že jsou tuhle roli nedostal já, protože já bych potom měli dítě s Angelinou Jolie.
Kdo by pro kapelu zemřel?
Georg: Já ne.
Tom a Bill klátí hlavou
Gustav: Už vidím, že bych to musel převzít já. Ale rád se obětuju za ostatní...
Bill: V každém případě by v mém filmu nezemřelo žádné zvířo, to je mě vždycky tak líto.
Kdo by byl hrdina, který by bojoval proti zlu?
Georg: Byl bych to já v každém případě.
Bill: Já. A když bych měl super sílu, potom bych chtěl létat. Prootože bych byl všude za krátkou dobu a nemusel bych dál létat letadlem a předtím projít bezpečnostní kontrolou, protože to nesnáším.
Tom: Všechno je blbost, super sílu můžu mít jenom já!
Gustav: Přesně Tome, ale ty bys byl tak podobný, jako inspektor Gadget, jenom že by ti z hlavy nelezly žádné přístroje, ale dredy.
Kdo by byl váš protivník?
Bill: Zlo by mohla představovat nahrávací společnost nebo mediální zástupce.
Kdo by dostal vedlejší roli?
Georg: Vin Diesel a Til Schweiger.
Bill: Angelina, Angelina, Angelina! a Olsenky.
Tom: Ale potom by se určitě chňapla moje Angelina...
Které kapely jsou tak cool, že by směly být na soundtracku?
Bill: Coldplay a Green Day
Tom: Metallica
Georg: AC/DC, ale jen tehdy, když by nastoupili společně s Rolling Stones.
Měl by film šťastný konec?
Bill: Nenávidím filmy, které jsou otevřené. Sedím potom celou dobu a čekám, co se stane a potom má každý jiný názor a začne se hádat. Přeju si smutný konec, který se krátce před koncem ještě přetočí a potom je všechno dobré.
Tom: Tady bych byl dokonce i já naměkko, šťastný konec musí být.
sorry fakr sorry
28. září 2007 v 20:02 | snulik
|
Autorky blogu
ahoj chtěla bych se omluvit za mou delší nepřitomnost a taky oznámit že nepřítomnost bude přetrvávat byla sem totiž nemocná a vypadá to že pujdu do nemocnice no je to na dlouho a já nemámčas tak se měj te pěkne a omlouvám se :(
Další články
- Brejlounek???Už nikdy!!! XII. 25. září 2007 v 10:37
- Brejlounek???Už nikdy!!! XI. 25. září 2007 v 10:37
- !?Týden?! XXVIII. 25. září 2007 v 10:35
- Austrálie XIII. 25. září 2007 v 10:33
- Austrálie XII. 25. září 2007 v 10:33